Decimace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Decimace (latinsky decimatio) byla forma vojenského vynucování disciplíny v římské armádě a zároveň nejtvrdším trestem v legii. K decimaci se přistupovalo v případě výjimečně velkého provinění (vzpoura nebo zvlášť ostudná zbabělost – vojsko se mělo propříště bát velitele víc než nepřítele).

Původ[editovat | editovat zdroj]

Latinské slovo decimatio je odvozeno z lat. decimus - desátý. Decimatio pak volně přeloženo znamená „odstranění každého desátého“.

Průběh[editovat | editovat zdroj]

Legie vybraná k potrestání decimací byla rozdělena do skupin po deseti, každá skupina dostala losy, voják, na kterého padl los, byl popraven svými spolubojovníky, často ukamenováním či ubitím. Zbývající vojáci dostali příděl horšího ječmene namísto pšenice a byli nuceni za trest přenocovat mimo tábor. Kvůli tomu, že významně oslabovala sílu armády, však byla decimace používána zřídka.

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o decimování vojska je už z roku 471 př. n. l. Stalo se tak v průběhu raných římských válek proti Voluskům a bylo zaznamenáno Liviem. Praxe byla znovu oživena Crassem 71 př. n. l. v průběhu války proti vzbouřeným otrokům vedeným Spartakem. Decimace byla poté v Římské říši stále praktikována, Suetonius píše, že byla použita Augustem roku 17 př. n. l., Tacitus zaznamenal že Lucius Apronius poručil zdecimovat kohortu III Augusta po jejich porážce v roce 20 př. n. l.

Současné použití slova[editovat | editovat zdroj]

Dnešní termín decimace značí extrémně velký úbytek obyvatelstva či populace či těžké ztráty vojenské jednotky, obvykle mnohem větší než tradiční římská jedna desetina.

V oboru zpracování digitálních signálů se tento pojem používá v souvislosti se snižováním počtu vzorků mohutnosti vzorkovaného signálu. Pokud je signál decimován s decimačním faktorem M, pak je zachován pouze každý M-tý vzorek, ostatní jsou odstraněny. Používá se například ke snížení redundantní informace - menší objem dat = větší rychlost zpracování. Podobně jako v předchozím případě ani zde není nutné, dokonce ani možné, zachovat tradiční římskou desetinu. Decimační faktor totiž musí být celé kladné číslo, aby operace měla smysl, musí navíc toto číslo být větší nebo rovno 2. Opakem procesu decimace je interpolace – tedy zvyšování datové mohutnosti signálu - prokládání vzorkovaného signálu v mezilehlých bodech, kde není definován.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]