Dům U Židovské brány
| Dům U Židovské brány | |
|---|---|
 Dům u Židovské brány | |
| Účel stavby | |
dům, kavárna | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 18. století |
| Stavebník | Simon Hirschl Schimerle Neustädtler |
| Další majitelé | Jonas Schamsche, rodina Polnauerova |
| Současný majitel | Jitka Padrnosová |
| Poloha | |
| Adresa | Třebíčská židovská čtvrť, Třebíč,  Česko |
| Ulice | L. Pokorného |
| Souřadnice | 49°13′0,53″ s. š., 15°52′36,38″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 103853 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dům U Židovské brány je kulturní památka ČR, nachází se v Třebíči, v části Zámostí.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Dům U Židovské brány, v židovském městě Třebíči č. p. 10, zmiňují prameny poprvé v roce 1724,[1] kdy byl uveden mezi tzv. novými domy. Právě v tomto roce už vlastnil dům Simon Hirschl Schimerle Neustädtler,[2] který tuto část získal jako věno svojí ženy – dcery prvního doloženého držitele domu v roce 1724 již zemřelého Jonase Schamsche. Roku 1772 koupil dům Isak Polnauer, který patřil k významným představitelům moravského židovstva. Pozemkové knihy založené v roce 1785 zmiňují Isaka Polnaura jako zemského staršího[2] a významného obchodníka provozujícího v Třebíči už 25 let obchod s kávou, cukrem, kořením i různými barvivy. V té době byl dům pouze přízemní a patřil vždy jen jednomu vlastníkovi. Zřejmě po ničivém požáru v roce 1821 majitelé dům opravili a zároveň nadstavěli 1. patro, protože ve stejném roce byl dům rozdělen na dva domovní díly. K domovnímu dílu „A“, který v polovině 19. století patřil Eleonoře Polnauerové, se přicházelo skrz tzv. „Židovskou bránu“ a vstupovalo se vpravo umístěnými dveřmi do prvního patra. Tento díl byl tvořen dvěma nezaklenutými pokoji s trámovým záklopovým stropem, jedním malým pokojem s plackovou klenbou, chodbou a komorou. Součástí domovního dílu „A“ byl také zaklenutý krám Eleonory Polnaurové nacházející se rovněž v 1. patře.
Do domovního dílu „B“, který roku 1821 koupili Diamandovi[2] a který se nacházel v přízemí, se vstupovalo přímo z „Židovské brány“. Jedna z celkového počtu tří zaklenutých místností (dnešní kavárna U Židovské brány) sloužila už v polovině 19. století jako kupecký krám, přesto je v pozemkové knize uvedeno, že dříve sloužila jako světnice. Na něj navazoval další menší krámek s výčepem kořalky a poslední místnost využívala opět Eleonora Polnaurová jako kupecký krám.
Židovská brána[editovat | editovat zdroj]
V pozemkových knihách Židovského Města Třebíč se několikrát objevilo v souvislosti s domem č. p. 10 označení tzv. „Židovská brána“.[3] Prostor mezi domy č. p. 11, 12 částečně i mezi 10 a 13 byl v průběhu 19. století zaklenut a díky tomu vznikl dojem, že se do židovského ghetta vstupuje jakousi bránou. Při ničivém požáru v roce 1873 „brána“ shořela.[3] Majitelé domovního dílu „A“ nechali dům opravit a vše připravili na opětovné zaklenutí průchodu. Proto nad částí domu č. p. 10 tesaři udělali pouze polovinu krovu k hřebenu a vzniklý otvor vyzdili zedníci. Jenže majitelé domu č. p. 13 už původní dispozici neobnovili, pouze nechali spravit střechu nad svým domem.
V letech 2012 – 2014 byl dům opraven a respektuje stavební styl přelomu 19. a 20. století. Dům U Židovské brány je na seznamu nemovitých kulturních památek ČR a v současné době je zde kavárna & vinárna a možnost ubytování v apartmánu.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Kraj Vysočina. Dům č. 3, Leopolda Pokorného, Židovské město v Třebíči, UNESCO, Kraj Vysočina [online]. Kraj Vysočina [cit. 2016-01-13]. Dostupné online.
- ↑ a b c Kraj Vysočina. Historie, 3, Židovské město v Třebíči, UNESCO, Kraj Vysočina [online]. Kraj Vysočina [cit. 2016-01-13]. Dostupné online.
- ↑ a b c PACOLA, Arnošt. Dům vytvářel židovskou bránu a nalévala se v něm kořalka [online]. Horácké noviny, 2013-11-28 [cit. 2016-01-13]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- JANÁK, Jan. Třebíč. Dějiny města II. Vyd. 1. vyd. Brno: Blok, 1981. 222 s.
- FIŠER, Rudolf. Třebíč : Osudy Židovských domů. Třebíč: FIBOX, 2005. 175 s. ISBN 80-85571-18-8.
- Moravský zemský archiv v Brně, fond C 17 Pozemkové knihy, ič. 460
- Moravský zemský archiv v Brně, fond C 17 Pozemkové knihy, ič. 9556
- MZA Brno – Státní okresní archiv Třebíč, fond Archiv města Třebíč, ič. 398
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Kavárna U Židovské brány
- VONDRÁK, František. Staré domy by se měly opravovat s respektem. Třebíčský deník [online]. Třebíčský deník, 2016-02-02 [cit. 2016-02-02]. Dostupné online.