Dálkové ovládání

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dálkový ovladač televizoru

Dálkové ovládání je nástroj, který umožňuje řídit některé činnosti nějakého zařízení z místa různě vzdáleného od něj (podle použité technologie přenosu informací). Většinou se jako dálkové ovládání označuje jeho vysílací část - dálkový ovladač. Přijímací část je většinou součástí ovládaného přístroje, je v něm zabudována. Nejznámější použití je u spotřební elektroniky. V historii se používalo ovládání po elektrickém kabelu, viditelným světlem, ultrazvukem a nyní se používá infračervené záření. Také může být použit mechanický přenos (např. bowden) nebo rádiové vlny. V případě elektronického dálkového ovládání musí mít obě části ovládání zdroj elektrické energie. U vysílače se používají elektrické baterie, přijímač je uvnitř přístroje napájen z elektrické sítě přes hlavní zdroj, nebo samostatným transformátorem. K tomu, aby bylo možné přístroj zapnout dálkovým ovladačem, musí být v takzvaném pohotovostním režimu (standby), při tom ale spotřebovává energii (napájení procesoru, svítící dioda nebo displej, ztráty v měniči napětí).

Související články[editovat | editovat zdroj]