Croissant

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Croissant

Croissant (čti kroasán nebo kruasán) je máslové nadýchané pečivo typu viennoiserie a vyrábí se z kynutého vrstveného těsta. Pláty kynutého těsta se při přípravě croissantů prokládají vrstvami změklého másla, společně se pak vyvalují. Tomuto procesu zpracování těsta, díky němuž má upečený výrobek vločkovitou a nadýchanou strukturu podobnou pečivu z těsta listového, se říká laminování.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Předchůdcem dnešního croissantu je rakouský Kipferl, sladký rohlík vzhledově připomínající loupák, který se zde vyráběl už ve 13. století. Jeho adoptivní zemí se stala Francie poté, co v r. 1839 rakouský dělostřelecký důstojník August Zang založil v Paříži na známé rue de Richelieu vídeňskou pekárnu ("Boulangerie Viennoise"), kde vyráběl vídeňské speciality včetně sladkých rohlíků Kipferl a bílého vídeňského chleba. Pařížané si jeho podnik rychle oblíbili a místní pekařské výrobky inspirovaly mnohé francouzské pekaře, pod jejichž rukama se zrodila imitace Kipferlu – croissant. Svůj název získal podle svého charakteristického tvaru (croissant fr. půlměsíc).

Nejstarší recepty popisující výrobu croissantu pocházejí až z počátku 20. století, avšak zmínky o něm lze nalézt v tisku z poloviny století 19. (zejména v souvislosti s Zangovou Boulangerie Viennoise).

V roce 1869 byla konzumace croissantů už natolik rozšířená, že o něm bylo možné mluvit jako o základu francouzské snídaně.

O pečivu z laminovaného těsta se dozvídáme již ve vydání kuchařky "Le Cuisinier françois" z r. 1680 od Francoise Pierra La Varenne. Zde se však neobjevuje ve formě croissantů, nýbrž v receptech na taštičky a jiné plněné pečivo.

O původu vzniku Kipferlu, a potažmo i croissantu, kolují od 19. století v kulinářském světě všemožné legendy, neexistuje však žádný důkaz, který by podpořil pravdivost byť jediné z nich. Podle jedné byl Kipferl poprvé upečen v Evropě na počest porážky Arabů v bitvě u Poitiers v r. 732 a jeho tvar má zpodobňovat muslimský půlměsíc. Jiná vypráví příběh o obléhání Vídně Osmanskou říší v r. 1638, které skončilo pro Turky nezdarem díky vídeňským pekařům, kteří když v noci stáli u válů, zaslechli jak nepřátelé hloubí pod hradbami tunely a město svým včasným varováním zachránili. Na oslavu této události se začaly péct sladké rohlíky ve tvaru půlměsíce, jaký byl k vidění na osmanských vlajkách.

Croissant ve světě[editovat | editovat zdroj]

Těsto na croissanty lze použít i k výrobě sladkých taštiček plněných nugátem, marcipánem nebo čokoládou, samotné croissanty se často podávají překrojené a různě plněné. Těsto může být před pečením ochuceno rozinkami nebo kousky sušeného ovoce, například jablky.

Ve Francii a Španělsku se croissanty prodávají nejčastěji bez jakékoli náplně a jedí se jen tak, bez dalšího vylepšování. Vzácněji lze narazit na croissanty s mandlemi.

Ve Spojených státech jsou běžné croissanty se sladkými náplněmi a polevami. K dostání je i teplé pečivo plněné šunkou, sýrem feta nebo špenátem.

Ve Východním Středomoří tzv. Levantě jsou k dostání sladké croissanty bez náplně, nebo sypané mandlemi či plněné čokoládou, slané pak se sýrem, nebo s těstem ochuceným směsí koření za'atar .

V Německu jsou oblíbené croissanty plněné nutellou či persipánem. V německy hovořící části Švýcarska lze koupit pečivo zvané Gipfeli, které je křupavější a jeho těsto je méně máslové než u jak je tomu u klasického francouzského croissantu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

http://en.wikipedia.org/wiki/Croissant


Související články[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu