Cihlářka
Cihlářka | |
---|---|
Vstupní branka a hlavní budova Cihlářky | |
Účel stavby | |
objekt slouží k bydlení | |
Základní informace | |
Sloh | Baroko |
Přestavba | Počátkem 18. století, 20. léta 20. století |
Další majitelé | Jiřík Cihlář, Šimon Černý, Karel Dittrich, Matouš Fučík a Josef Malina |
Poloha | |
Adresa | U Mrázovky 171/20, 15000 Praha – Smíchov, Praha 5 – Smíchov, Česko |
Ulice | U Mrázovky |
Souřadnice | 50°3′58,71″ s. š., 14°23′22,68″ v. d. |
usedlost Cihlářka | |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 40365/1-1401 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Cihlářka je původně viniční pražská usedlost na Smíchově.[1][2] Kdysi se jí říkalo Žufnička podle majitele Jana Žufníčka, který zemřel před rokem 1640, pravděpodobně zadlužen[3][4].
Ve 2. čtvrtině 1. polovině 17. století se držitelem této usedlosti stal Jiřík Cihlář – odtud název Cihlářka, který se používá dodnes.[2] Dalším majitelem byl novoměstský měšťan Šimon Černý.[5]
Počátkem 18. století byla tehdy malá viniční usedlost přebudována do barokní podoby. Z této doby se dodnes zachoval v patrové místnosti trámový záklopový strop, který je orientálně malovaný a lze na něm spatřit – mimo jiné – motiv vinné révy.[2] Kolem roku 1840 se usedlost skládala z obytné a hospodářské budovy. [p 1] Usedlost vlastnil Karel Dittrich, jemuž současně (kolem roku 1840) patřily i další usedlosti: Popelka a Provaznice.[5] [p 2]
V 19. století byla před obytnou budovou upravena terasa s prolamovaným zábradlím.[2] V roce 1882 vlastnili usedlost doktor Matouš Fučík a Josef Malina.[5]
Ve 20. letech dvacátého století byla usedlost přestavěna na vilu zvanou Mimosa a zbytky bývalé hospodářské stavby zmizely.[2] Od roku 1964 je usedlost Cihlářka chráněnou památkou. Dnes slouží k obytným účelům.[2]
-
Vchod k usedlosti Cihlářka
-
Usedlost Cihlářka od severu
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy: Císařské povinné otisky map stabilního katastru (CPO), evid. č. 7068-1, Smichow, mapový list č. V. Dostupné z WWW.
- ↑ a b c d e f LAŠŤOVKOVÁ, Barbora; KOŤÁTKO, Jiří. Pražské usedlosti. Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8. S. 52–53.
- ↑ Václav Líva: Berní rula 3. Pražská města. Praha 1949, s. 77: dcera Regina provdaná Uhlíková zdědila pouze nuzný domek čp. 423/II ve Vyšehradské ulici
- ↑ [AMP PPL IV - 18455b • 29.4.1669 • Jiří a Karel bratři Žufníčkové - plná moc k zastupování v dědickém řízení]
- ↑ a b c d Městská část Praha 5 - Stručná historie architektury [online]. Klub přátel starého Smíchova, IČO: 27000362, Praha, Na Václavce 1129/4, PSČ 15000, 2010-02-15 [cit. 2016-07-15]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- LAŠŤOVKOVÁ, Barbora; KOŤÁTKO, Jiří. Pražské usedlosti. Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Fotografie usedlosti a jejího blízkého okolí na Wikimedia Commons
- Usedlosti na Černém vrchu (Blaženka, Provaznice, Cihlářka). In: Malé dějiny Smíchova a Košíř. Smíchovské usedlosti. 04.03.2011. [Zdeněk Hyan]: Malé dějiny Smíchova a Košíř [online]. 2006-2013 [cit. 2018-05-31].Archivováno 20. 8. 2020 na Wayback Machine..