Choanocyty
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Choanocyty jsou límečkovité buňky, pomocí nichž živočišné houby (Houbovci) přijímají potravu. Je jimi vystlána vnitří trávicí dutina houby. Mají tvar kuželu s límečkem a bičíkem, jehož kmitání vytváří proud vody s částečkami potravy od přijímacích otvorů (ostie) k otvoru vyvrhovacímu (oskulum). Porava se zachytává na jejich límečcích, a je předávána amoebocytům, které mají schopnost fagocytózy a roznáší potravu po těle.
[editovat] Choanocyty v různých tělních typech houbovců
- Ascon: nejjednodušší typ, choanocyty jsou jen uvnitř tělní dutiny
- Sycon: choanocyty jsou soustředěny v přívodních kanálcích (ostiích), které bývají částečně rozšířeny do komůrek
- Leucon: mohutně zesílená stěna (velké zvětšení objemu) protkána sítí kanálků (tzv. alveoly) spojujících mezi sebou komůrky vystlané choanocyty; v 1 mm³ je vytvořeno až 10 000 komůrek, v každé asi 50 choanocytů; v evoluci jsou nejdále především tím, že dokázaly zvětšit trávicí plochu, a to vchlípením a vytvořením komůrek
