Bublinová síť
Bublinová síť je lovící technika, kterou využívají keporkaci[1] a plejtváci Brydeovi.[2] Nejlépe je tato technika prozkoumaná u keporkaků. Princip metody lovu pomocí bublinové sítě spočívá v tom, že skupina keporkaků podpluje hejno ryb a začne pod nimi kroužit a vytvářet bubliny, čímž vytvoří stěnu z bublin tvarem připomínající dutý válec, který může mít průměr až 30 m.[1] Uvnitř tohoto válce, kde nedochází k výskytu bublin, jsou polapeny ryby. Keporkaci postupně stoupají vzhůru, čímž vytlačují kořist k hladině. Ve vhodném momentě jeden z keporkaků vydá zvukový signál ke chňapnutí kořisti, načež keporkaci synchronizovaně rozevřou své tlamy a najednou je vystrčí nad hladinou a chňapnou po kořisti.[3] Není zcela jasné, jakým způsobem funguje zachycení kořisti uvnitř válce z bublin, tzn. proč kořist z vnitřku válce jednoduše neodpluje. Podle jedné z teorií bubliny působí jako jakási zvukově nepropustná zeď. Keporkaci vně válce vydávají natolik hlasité zvuky, že je násobně menší ryby nemohou vydržet, takže jsou zachyceny uvnitř.[1]
I když se jedná převážně o skupinovou formu lovu, keporkaci mohou vytvářet bublinové sítě i samostatně.[1] V případě skupinového lovu používají ke vzájemné koordinaci vokalizaci. Nejedná se o instinktivní metodu chytání kořisti, keporkaci si ji předávají sociálně z generace na generaci a ne každá skupina keporkaků umí bublinovou síť využívat.[3] Lov pomocí bublinové sítě byl zdokumentován u keporkaků jak ze severní, tak z jižní polokoule.[4]
Technika bublinové sítě může mít řadu variací; keporkakové někdy tvoří z bublin jen částečnou bariéru ve tvaru půlměsíce nebo vytvoří několik bublinových sloupů kolem kořisti. Častý je tzv. bublinový mrak, čili jeden velký shluk bublin.[3] Studie keporkaků z Mainského zálivu identifikovala dva základní typy formování bublinové sítě, a sice pomocí stoupajících spirálovitých pohybů a přes pohyby ve dvojitém kruhu.[5] Keporkaci nemusí lovit jen touto technikou; během výzkumu jejich potravního chování v severozápadním Atlantiku používali bubliny při lovu zhruba v polovině případů.[3]
- Galerie keporkaků při chytání kořisti pomocí bublinové sítě
-
Keporkak při vynoření uprostřed bublinové sítě -
Keporkak při hladině nad bublinovou sítí -
Spirálovitá verze bublinové sítě z ptačího pohledu -
Konečky keporkačích tlam při krmení u Antarktidy
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d LEIGHTON, Timothy G.; RICHARDS, Simon D.; WHITE, Paul R. Trapped within a wall of sound. Acoustic Bulletin [online]. 2004 [cit. 2023-05-08]. Roč. 21, čís. 1. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FISHERIES, NOAA. Bryde’s Whale [online]. NOAA Fisheries [cit. 2023-05-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d HAIN, James H. W.; CARTER, Gary R.; KRAUS, S. D. Feeding behavior of the humpback whale, Megaptera novaeangliae, in the western North Atlantic. Fishery bulletin. 1982, roč. 80, s. 259–268. Dostupné online [cit. 2022-10-09]. ISSN 0090-0656. (anglicky)
- ↑ PIROTTA, Vanessa; OWEN, Kylie; DONNELLY, David. First evidence of bubble‐net feeding and the formation of ‘super‐groups’ by the east Australian population of humpback whales during their southward migration. Aquatic Conservation: Marine and Freshwater Ecosystems. 2021-09, roč. 31, čís. 9, s. 2412–2419. Dostupné online [cit. 2023-05-08]. ISSN 1052-7613. DOI 10.1002/aqc.3621. (anglicky)
- ↑ FRIEDLAENDER, Ari; BOCCONCELLI, Alessandro; WILEY, David. Underwater components of humpback whale bubble-net feeding behaviour. Behaviour. 2011, roč. 148, čís. 5–6, s. 575–602. Dostupné online [cit. 2023-05-08]. ISSN 0005-7959. DOI 10.1163/000579511X570893. (anglicky)