Boby na Zimních olympijských hrách 1928

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vlajka olympijských her
Ikona bobů

Na II. Zimních olympijských hrách se závodilo, podobně jako před čtyřmi lety, v soutěži čtyřbobů. Závodištěm byla 1.570 metrů dlouhá dráha Bobsleigh-Run, která měla převýšení 120 metrů a 16 zatáček. Mezinárodní bobová federace FIBT se rozhodla zavést styl jízdy zvaný «ventre à terre», při kterém posádka leží na bobu směrem dopředu. Podobně jako roku 1924, i v St. Moritzu bylo povoleno absolvovat závody se čtyřčlennou nebo pětičlennou posádkou. Všechny posádky pak závody absolvovaly s maximálně možným počtem povolených závodníků. Již však následujícího roku byl styl «ventre à terre» kvůli bezpečnosti závodníků zakázán a navíc bylo nově nařízeno absolvovat závody s přilbou.

Posádky měly původně podle rozpisu absolvovat čtyři jízdy, ale díky oblevě a následným posunům v olympijském programu byly nakonec odjety pouze dvě jízdy. Prvá dvě místy obsadily posádky ze Spojených států a potvrdily tak své výborné tréninkové časy. Na třetím místě skončily bobisté Německa a získaly tak pro svou zemi historicky první olympijskou medaili ze zimních her. Obě původně přihlášené posádky z Československa odřekli svoji účast na olympiádě a složily odstupné. První bob Rakouska při své druhé jízdě ztratil jednoho člena posádky a byl diskvalifikován. Z 25 původně přihlášených posádek jich tak bylo klasifikováno 22.

Americký bobista William Fiske se stal nejmladším mužským vítězem na zimních olympijských hrách se svým věkem 16 let a 260 dní. Tento primát mu vydržel až do roku 1992, kdy ho překonal finský skokan Toni Nieminen, který byl v době svého olympijského vítězství o jeden den mladší.

Člen posádky prvého bobu Spojených států, Jennison Heaton, získal ke stříbru z bobů i zlato ve skeletonu a stal se jedním z nejúspěšnějších sportovců těchto her.

Čtyřboby[editovat | editovat zdroj]

Datum závodu: 18.02.1928

Počet posádek: 23

Místo Stát Jména Jízda Čas (pořadí) Celk. čas
1 USA Spojené státy II William Fiske
Nion Tocker
Charles Mason
Clifford Gray
Richard Parke
1.
2.
1:38,9 (1)
1:41,6 (5)

3:20,5
2 USA Spojené státy I Jennison Heaton
David Granger
Lyman Hine
Tjomas Dow
Jay O'Brien
1.
2.
1:42,3 (8)
1:38,7 (1)

3:21,0
3 Německo Německo II Hans Kilian
Valentin Krempl
Hans Hess
Sebastian Huber
Hans Nägle
1.
2.
1:41,7 (5)
1:40,2 (2)

3:21,9
4 Argentina Argentina I Arturo Gramajo
Ricardo Gonzalez Moreno
Mariano de Maria
Rafael Iglesias
John Victor Nash
1.
2.
1:40,1 (3)
1:42,5 (6)

3:22,6
5 Argentina Argentina II Eduardo Hope
Justo del Carril
Hector Milberg
Horacio Iglesias
Horacio Gramajo
1.
2.
1:42,3 (8)
1:40,6 (3)

3:22,9
6 Belgie Belgie I Ernest Lambert
Marcel Sedille-Courbon
Léon Tom
Max Houben
Walter Ganshof van der Meersch
1.
2.
1:39,8 (2)
1:44,7 (12)

3:24,5
7 Rumunsko Rumunsko II Grigore Socolescu
Ion Gavat
Traian Niţescu
Petre Ghiţulescu
Mircea Socolescu
1.
2.
1:43,8 (13)
1:40,8 (4)

3:24,6
8 Švýcarsko Švýcarsko I Charles Stoffel
René Fonjallaz
Henry Höhnes
E. Coppetti
Louis Koch
1.
2.
1:43,1 (10)
1:42,6 (7)

3:25,7
9 Velká Británie Velká Británie II Henry Martineau
Walter Birch
Edward Hall
John Gee
John Dalrymple
1.
2.
1:41,7 (5)
1:44,5 (10)

3:26,2
10 Velká Británie Velká Británie I George Pim
Frederick Browning
David Griffith
Guy Tracey
Thomas Warner
1.
2.
1:40,6 (4)
1:45,7 (15)

3:26,3



Přehled medailí[editovat | editovat zdroj]

Pos Stát Zlatá Stříbrná Bronzová Celkem
1. Spojené státy americké 1 1 - 2
2. Německo - - 1 1