Bitva ve Veregavském průsmyku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Bitva ve Veregavském nebo též Rišském průsmyku byla srážka mezi bulharským a byzantským vojskem roku 759, která skončila bulharským vítězstvím.

Předchozí události[editovat | editovat zdroj]

Roku 755 se byzantský císař Konstantin V. rozhodl přehodnotit politiku svého otce Leona III., za jehož vlády panoval s Bulharskem mír, a odmítl platit bulharské říši dosud odváděné poplatky. V odpověď na následné bulharské zpustošení Thrákie císař následujícího roku zorganizoval proti Bulharům vojenské tažení, jež skončilo byzantským vítězstvím v bitvě u Markelli a následnou mírovou smlouvou mezi byzantským panovníkem a bulharským chánem Vinechem. Na základě této smlouvy Byzanc získala území na jih od Stare Planiny a vyvázala se z placení původního poplatku.[1]

Průběh bitvy[editovat | editovat zdroj]

Tři roky po uzavření smlouvy se Konstantin vydal s velkou armádou do centrálních části Bulharska s cílem definitivně Bulhary porazit. Ve Veregavském průsmyku v pohoří Stara Planina ale Bulhaři Byzantince překvapili a na hlavu je porazili.[1][2]

Následky[editovat | editovat zdroj]

Chán Vinech nevyužil příležitosti a namísto organizace nových vojenských výpadů proti Byzanci nabídl Konstantinovi mír. To vyvolalo převrat protibyzantsky orientovaných velmožů, kteří na trůn dosadili nového chána Telece.

Když se byli smluvili mezi sebou, pobili ty, jejichž rod jim vládl, a vůdcem prohlásili jakéhosi Telesia, přísného muže, který již od mládí projevoval velkou smělost.
— Nikeforos, byzantský kronikář[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c RYCHLÍK, Jan a kol. Dějiny Bulharska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2000. Dále jen [Rychlík]. ISBN 80-7106-404-1. S. 42.  
  2. ZÁSTĚROVÁ, Bohumila, a kol. Dějiny Byzance. Praha : Academia, 1992. Dále jen [Zástěrová]. ISBN 80-200-0454-8. S. 117.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ZÁSTĚROVÁ, Bohumila, a kol. Dějiny Byzance. Praha : Academia, 1992. ISBN 80-200-0454-8.  
  • RYCHLÍK, Jan a kol. Dějiny Bulharska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2000. ISBN 80-7106-404-1.  

Související články[editovat | editovat zdroj]