Bitva ve Veregavském průsmyku
Bitva ve Veregavském nebo též Rišském průsmyku byla srážka mezi bulharským a byzantským vojskem roku 759, která skončila bulharským vítězstvím.
Obsah |
Předchozí události [editovat]
Roku 755 se byzantský císař Konstantin V. rozhodl přehodnotit politiku svého otce Leona III., za jehož vlády panoval s Bulharskem mír, a odmítl platit bulharské říši dosud odváděné poplatky. V odpověď na následné bulharské zpustošení Thrákie císař následujícího roku zorganizoval proti Bulharům vojenské tažení, jež skončilo byzantským vítězstvím v bitvě u Markelli a následnou mírovou smlouvou mezi byzantským panovníkem a bulharským chánem Vinechem. Na základě této smlouvy Byzanc získala území na jih od Stare Planiny a vyvázala se z placení původního poplatku.[1]
Průběh bitvy [editovat]
Tři roky po uzavření smlouvy se Konstantin vydal s velkou armádou do centrálních části Bulharska s cílem definitivně Bulhary porazit. Ve Veregavském průsmyku v pohoří Stara Planina ale Bulhaři Byzantince překvapili a na hlavu je porazili.[1][2]
Následky [editovat]
Chán Vinech nevyužil příležitosti a namísto organizace nových vojenských výpadů proti Byzanci nabídl Konstantinovi mír. To vyvolalo převrat protibyzantsky orientovaných velmožů, kteří na trůn dosadili nového chána Telece.
| „ | Když se byli smluvili mezi sebou, pobili ty, jejichž rod jim vládl, a vůdcem prohlásili jakéhosi Telesia, přísného muže, který již od mládí projevoval velkou smělost. | “ |
| — Nikeforos, byzantský kronikář[1] | ||
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b c RYCHLÍK, Jan a kol. Dějiny Bulharska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2000. Dále jen [Rychlík]. ISBN 80-7106-404-1. s. 42.
- ↑ ZÁSTĚROVÁ, Bohumila, a kol. Dějiny Byzance. Praha : Academia, 1992. Dále jen [Zástěrová]. ISBN 80-200-0454-8. s. 117.
Literatura [editovat]
- ZÁSTĚROVÁ, Bohumila, a kol. Dějiny Byzance. Praha : Academia, 1992. ISBN 80-200-0454-8.
- RYCHLÍK, Jan a kol. Dějiny Bulharska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2000. ISBN 80-7106-404-1.
