Bitva u Trasimenského jezera

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bitva u Trasimenského jezera
Konflikt: Druhá punská válka
Trasimenischersee.jpg
Trvání: 24. červen, 217 př. n. l.
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo: břeh Trasimenského jezera
Casus belli: {{{příčina}}}
Výsledek: Vítězství Kartaginců
Změny území: {{{Území}}}
Strany
Vlajka Kartága Kartágo Vlajka římské republiky Římská republika
Velitelé
Vlajka Kartága Hannibal Barkas Vlajka římské republiky Gaius Flaminius †
Síla
40 000 mužů 31 000 mužů
Ztráty
1 500 mužů 15 000 mužů
{{{poznámky}}}

Bitva u Trasimenského jezera (24. červen 217 př. n. l.) byla střetnutím mezi římským vojskem vedeným konzulem Gaiem Flaminiem (31 tisíc) a armádou kartaginského vojevůdce Hannibala (asi 40 tisíc). Hannibal tehdy skryl svou armádu v lesích severovýchodně od Trasimenského jezera a připravil tak past, do níž římská armáda bezhlavě nakráčela. Když posléze Hannibalovy jednotky napadly pochodující kolonu římské armády, která se pohybovala po úzkém prostoru mezi jezerem a horami, ta neměla šanci na úspěšný odpor a byla rozdrcena. Jen její menší části se podařilo uniknout. Ztráty Římanů byly 15 tisíc zabitých a utopených a 15 tisíc zajatých, ztráty Kartaginců byly 1 500 lidí.Byla to jedna z nejkrvavějších bitev té doby.

Důsledek bitvy[editovat | editovat zdroj]

Po bitvě u Trasimenského jezera měl Hannibal uvolněnou cestu do jižní Itálie. Konzul Gaius Flaminius byl sesazen a v Římě nastala doba, aby si za vládce zvolili místo dvou konzulů jediného vojenského diktátora. Stal se jím starý sedmdesátiletý Quintus Fabius Cunctator. Fabius na rozdíl od svých předchůdců odmítal souhlasit s vysláním římských legií do pole a hodlal oslabit Kartagince vyčerpávající taktikou a drobnými přepady, přestože kartaginská armáda poměrně beztrestně plenila jižní Itálii. Hannibalův pobyt na jihu Itálie způsoboval početné armádě Punů značné zásobovací potíže.


Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu