Biogeografická podprovincie
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Biogeografická podprovincie je individuální (neopakovatelnou) jednotkou biogeografického členění krajiny. Biota této jednotky má svoji charakteristickou pestrost a své vlastní endemity. Je tvořena územím se svéráznou modifikací vegetační stupňovitosti a zároveň se od okolních podprovincií zpravidla liší hlavními edifikátory (dominantními druhy ve společenstvu) jednoho nebo dvou vegetačních stupňů. V území se vyskytuje podobná geologie, reliéf i makroklima. Plocha podprovincie je řádově 105 km2.[1]
Přehled podprovincií v ČR [editovat]
Na území České republiky jsou zastoupeny 4 biogeografické podprovincie:
- hercynská podprovincie
- polonská podprovincie
- západokarpatská podprovincie
- severopanonská podprovincie
Tyto podprovincie jsou jistou analogií "ekoregionů" v systému Světového fondu na ochranu přírody (WWF). Viz en:List of ecoregions in Czech Republic:
- Central European mixed forests → polonská podprovincie
- Pannonian mixed forests → severopanonská podprovincie
- Western European broadleaf forests [en] → hercynská podprovincie
- Carpathian montane conifer forests → západokarpatská podprovincie
Reference [editovat]
- ↑ CULEK, Martin, a kol. Biogeografické členění České republiky II. díl. Praha : Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2005. 589 s. ISBN 80-86064-82-4.
