Bakteriální boulovitost kořenů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nádorovitost způsobená patogenem Agrobacterium tumefaciens na kořenech Carya illinoensis

Bakteriální boulovitost kořenů je choroba způsobovaná bakterií Agrobacterium tumefaciens z čeledi Rhizobiaceae. Bakterie Agrobacterium tumefaciens je obecně rozšířený polyfágní parazit. Typickým příznakem onemocnění jsou různě velké a utvářené nádory na kořenech a spodních částech rostlin. Napadení často končí úhynem. Bakterie přetrvávají v půdě a rozšiřují se pomocí celé řady hostitelů, včetně plevelů. Jediným spolehlivým způsobem ochrany je prevence.

EPPO kód patogena[editovat | editovat zdroj]

AGRBTU

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

Vědecké synonyma patogena[editovat | editovat zdroj]

  • Achromobacter radiobacter
  • Agrobacterium radiobacter subsp. tumefaciens
  • Agrobacterium radiobacter var. radiobacter
  • Alcaligenes radiobacter
  • Bacillus radiobacter
  • Bacterium radiobacter
  • Bacterium tumefaciens Smith and Townsend 1907
  • Phytomonas tumefaciens (Smith and Townsend 1907) Bergey et al. 1923
  • Polymonas tumefaciens (Smith and Townsend 1907) Lieske 1928
  • Pseudomonas radiobacter
  • Pseudomonas tumefaciens Smith and Townsend 1907) Duggar 1909

České synonyma choroby[editovat | editovat zdroj]

  • bakteriální nádorovitost
  • bakteriální nádorovitost révy vinné
  • bakteriální bobulovitost kořenů ovocných stromů
  • bakteriální nádorovitost révy vinné
  • tumorovitost řepy
  • bakteriální boulovitost
  • nádorovitost kořenů.

Zeměpisné rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Bakterie Agrobacterium tumefaciens je rozšířena prakticky ve všech klimatických podmínkách a půdách.

Hostitel[editovat | editovat zdroj]

Peckoviny, jabloně, hrušně, okrasné stromy a řada bylinných druhů, např. slunečnice, pelargónie, jiřiny. [1]

Nádorky způsobené Agrobacterium tumefaciens na spodních větvičkách zlatice (Forsythia)

Celkem napadá více než 100 druhů rostlin.

Příznaky[editovat | editovat zdroj]

Bakterie vyvolává různě velké a utvářené nádory na kořenech, kmenu a kořenových krčcích nebo částech rostliny blízko nad zemí. Zpočátku se objeví malé bílé nádory o velikosti hrášku bělavé, měkké, později hnědnou a dřevnatí a rozpadají se. Napadené stromy odumírají. Charakteristické je rovněž zpoždění ve vegetativním i generativním vývoji. U révových sazenic bývají nádorky obvykle v místě srůstu roubu a podnože. Postižené keře révy mají světlejší zbarvení, kratší přírůstky a listy se stáčejí rubem ke slunci. [2]

Možnost záměny[editovat | editovat zdroj]

Je možnost záměny s nádorovitostí brukvovitých rostlin. Brukvovité však bývají bakterií Agrobacterium tumefaciens napadány pouze zřídka, u košťálové zeleniny se jedná téměř vždy o houbové onemocnění (Plasmodiophora brassicae). Méně zkušený pěstitel může napadení zaměnit s kalusem na poškozené tkáni.[1]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Mladé rostliny s nádory na hlavním kmeni zpravidla odumřou. Vážné škody tato choroba působí ve výsadbách vinné révy, kde mortalita (úhyn) napadených keřů někdy přesahuje 50 %. Výnos u keřů napúadených patogenem bývá snížen o 20-50%. U dřevin dochází k horšímu vyzrávání dřeva a zvyšuje se tak riziko namrzání. [L 1]

Biologie[editovat | editovat zdroj]

Patogenní tyčinky se vyvíjí po jedné nebo v krátkých řetězcích. Netvoří spory. Patogen preferuje vlhké půdy bohaté na živiny.[1]

Šíření[editovat | editovat zdroj]

Vstupní branou infekce jsou mechanická poškození. K infekcím dochází především za vlhkého a teplého počasí, silnější výskyty jsou na alkalických půdách.[2]Pro infekci jsou ideální teploty 20- 22 °C. [L 1]

Karotka infikovaná patogenem Agrobacterium tumefaciens.

Ochrana rostlin[editovat | editovat zdroj]

Prevence[editovat | editovat zdroj]

Proti této chorobě neexistují žádné účinné přípravky, proto je ochrana založena na prevenci. Použití zdravého materiálu, předcházení mechanickému poškození, větší rány po řezu u mladých rostlin zatírat stromovým balzámem nebo latexem, napadené keře, větve stromů (příp. celé stromy) odstranit a spálit. Při vysokém napadení výsadby vinné révy je někdy nutné zlikvidovat celou výsadbu, zejména pokud napadení keřů přesahuje 30-50 %.[3] Před výsadbou lze kořeny stromků máčet v 1 % roztoku modré skalice. Částečným řešením může být i sterilizace půdy před pěstováním. [1] Kyselá půdní reakce snižuje výskyt onemocnění. [L 1]

Biologický boj[editovat | editovat zdroj]

Perspektivní pro ochranu prostlin je aplikace Agrobacterium tumefaciens kmen 84, bakterie produkuje bakteriocin.[L 1]

Karanténa[editovat | editovat zdroj]

Rostliny z infikovaných oblastí nemohou být použity pro pěstování. Obchodovat s rostlinami s nádory je zakázáno. Nemocné rostliny musí být vyřazeny už ve školce. [1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d HLUCHÝ, Milan. Obrazový atlas chorob a škůdců ovocných dřevin a révy vinné. [s.l.]: Biocont Laboratory, 1997. 

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d e Archivovaná kopie [online]. [cit. 2013-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-05. 
  2. ↑ a b Archivovaná kopie [online]. Zahradnictví JIKL Jiří Klušák [cit. 2013-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-15. 
  3. ↑ VESER, Jochen. Choroby a škůdci rostlin [online]. [cit. 2013-04-29]. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bakteriální_boulovitost_kořenů&oldid=20061379“