Babinského reflex
.png)
Babinského reflex, též Babinskiho reflex (anglicky plantar reflex) je jeden z primárních reflexů, který lze pozorovat u malých dětí; v roce 1896 jej popsal francouzský neurolog Joseph Babinski.[1]
Diagnostikuje se pohybem tupého předmětu po plosce nohy, směrem od paty k malíku až k palci. Normální reakce zdravého dospělého jedince je pokrčení palce směrem dolů (flexe), opačná reakce palce (extense), může signalizovat u dospělého jedince onemocnění, u dětí je to však známka Babinského reflexu.[2] Interpretace tohoto vyšetření může být však velice sporná a pohyby palce velice nepatrné.
Fyziologie[editovat | editovat zdroj]
Normální reakce na stimulaci plosky nohy u dětí je ohnutí palce nahoru, tento jev je pozorován u všech savců; jeho vývoj u savců zkoumal na přelomu století Charles Scott Sherrington. Tento jev se netýká pouze nohou, ale je nejvíce patrný u dolních končetin, protože mozek má u předních končetin přímější kontrolu. Reakce není způsobena jen stimulováním receptorů kůže, ale také hlouběji uloženými receptory.[3] Pokud reflex přetrvává i do dospělosti, může signalizovat poškození horního motorického neuronu, někdy to může být vodítko k odhalení závažnějšího problému.[4]
Pro záchranáře je reflex důležitým znakem závažného poškození. Pokud má člověk po zranění v sanitce pozitivní Babinského reflex (prsty vějířovitě roztáhne a budou směřovat nahoru), tak je to téměř vždy známka nitrolebečního krvácení.[5]
Diagnostika[editovat | editovat zdroj]
Pacient by se měl nacházet v příjemné poloze (ideálně by měl ležet na zádech) a chodidlo by mělo být natažené. Tupým předmětem přejedeme pomalu po spodní straně chodidla směrem od paty k prstům, tak abychom nezpůsobili zranění, nepohodlí či bolest. Většina lékařů se shoduje, že citlivější na tuto metodu je vnitřní hrana chodidla, která je proto k testování reflexu vhodnější.[3]
Na tento podnět existují tři možné reakce:
- Prsty u nohou se skrčí směrem dolů, nastane takzvaná flexe – tuto reakci lze očekávat u zdravých dospělých jedinců.
- Prsty u nohou se napřímí a zvednou směrem nahoru, nastane takzvaná extense – tato reakce se nazývá babinský znak (babinský reflex); je normální do dvou let věku dítěte, pak se považuje za patologickou.
- Žádná odpověď.
Znaky, které by měly provázet správnou diagnostiku Babinského reflexu:[3]
- Respondent by neměl cítit bolest a experiment by mu neměl být výrazně nepříjemný. Pokud je mu například nepříjemný dotyk na plosce nohy, může vyšetřující přesunout testování na vnější stranu plosky, kde je většina pacientů méně citlivá.
- Testující by měl dbát na šperky na nohou, rušivé elementy v okolí a jiné rozptylující elementy, které by mohly způsobit falešnou pozitivní reakci.
- Pozorovaná reakce by měla být relativně pomalá a nijak osobně kontrolovaná (avšak názory se v této problematice stále liší).
- Diagnostikovat by měl zkušený odborník a měl by si všímat i těch nejmenších náznaků. Pohyb svalu, který však nezapříčiní viditelný pohyb palce, ale je viditelný po kůží, může také mít výpovědní hodnotu.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Jan van Gijn (2010). From the archives. Brain a journal of neurology. 133; 1292–1294
- ↑ ROTH, Jan, Ondřej FIALA a Evžen RŮŽIČKA. Neurologické vyšetření - norma [online]. [cit. 2012-12-06]. <https://el.lf1.cuni.cz/neurologie>.
- ↑ a b c GIJN, J. Babinski reflex. The Fellowship of Postgraduate Medicine. Roč. 1995, čís. 71, s. 645–685. (anglicky)
- ↑ LARNER, A. J. A dictionary of neurological signs. [s.l.]: Springer ISBN 978-0-387-26214-7. S. 50. (anglicky)
- ↑ FRANZ, Jiří. Malá neurologie pro záchranáře [online]. [cit. 2016-11-20]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Babinského reflex na Wikimedia Commons
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.