Babí léto

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Babí léto v Německu
Pavoučí vlákna uchycená na keři (Karlštejn, koncem listopadu)

Babí léto (též označované jako pozdní léto), je označení déletrvajícího suchého, slunečného, teplého a málo větrného počasí na konci léta či začátku podzimu; tento podnebný jev nastává na evropském kontinentu. Na severoamerickém kontinentu se vyskytuje podobný jev nazývaný jako Indiánské léto. Zaměnitelnost těchto dvou termínů je sporná.[zdroj?]

Babí léto bývá charakterizováno obdobím suchého, málo větrného, slunného a přes den velmi teplého počasí. Noci ale bývají již poměrně chladné a častěji se k ránu vytvářejí radiační mlhy, které se s postupujícím podzimem udržují po větší část dne. Příčinou babího léta je rozsáhlá tlaková výše, která v podzimním období setrvává nad střední a jihovýchodní Evropou. Podle klimatologů se průměrně vyskytuje v období od 21. září do 2. října. Proto je někdy u nás nazýváno létem svatého Václava (svátek 28. září). Délka trvání tohoto příjemného podzimního počasí je v jednotlivých letech velice rozdílná. Například v roce 1959 trvalo babí léto téměř 7 týdnů, zatímco v některých letech není téměř zřetelné.

Babí léto je jednou ze singularit v ročním průběhu počasí ve střední Evropě. Singularitou je zde myšlena poměrně pravidelná odchylka od celkového trendu počasí, podmíněná zvýšeným výskytem určitých povětrnostních situací v dané části roku. V tomto smyslu jde tedy o jev víceméně přesně vázaný na určité kalendářní období. Některé jsou zachyceny i v lidových pranostikách.

Během babího léta lze často pozorovat volně se vznášející pavučiny drobných pavouků, které lidem v minulosti připomínaly šedé „babské“ vlasy. Odtud pochází název tohoto období.

Ve střední Evropě patří k nejznámějším singularitám medardovské počasí, vánoční obleva a babí léto.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]