Atmosférické blokování
Blokování je stav atmosféry Země, při kterém dochází k přerušení zonálního proudění vysokou tlakovou výší (anticyklónou) v mírných zeměpisných šířkách.[1] Poprvé bylo blokování popsáno už v roce 1904. Od té doby vznikaly početné synoptické studie blokování.[2]
Definice atmosférického blokování[editovat | editovat zdroj]
Univerzální definice blokování zatím nebyla přesně stanovena, především proto, že se jedná o komplexní jev. Nejznámější definici blokování stanovil na základě kritérií D. F. Rex.[2] Tato definice nepokrývá všechny případy blokování, neboť vylučuje situace s blokováním, které mají krátké trvání.[2] Blokování bylo původně identifikováno vizuální kontrolou synoptických map. Tento postup vyžadoval určité množství subjektivity.
D. F. Rex[2] si byl tohoto problému vědom, a proto stanovil kritéria, aby byl proces identifikace blokování co nejobjektivnější:
- a) západní proudění se musí rozdělit na dvě větve,
- b) obě větve musejí transportovat znatelné množství vzduchové hmoty,
- c) tento dvouproudý systém musí být rozšířen nad nejméně 45. stupni zeměpisné délky,
- d) ostrý přechod ze západního zonálního proudění na meridionální typ proudění musí být pozorován u obou rozdělených proudů,
- e) tento systém musí setrvávat kontinuálně nejméně 10 dní.
Rexova definice blokování, která se skládá z jednoduchých kritérií, je však obtížně přeložitelná do počítačového programu.[2]
Atmosférickým blokováním se zabývá americké Centrum pro klimatické předpovědi (Climate Prediction Center, CPC), které je součástí Národního úřadu pro oceán a atmosféru (National Oceanic and Atmospheric Administration, NOAA).
CPC[3] uvádí tyto charakteristiky atmosférického blokování:
- a) rozdělení západního proudění na dvě oddělené větve, které má značný délkový rozsah,
- b) východní proudění na jih od blokujícího hřebene vysokého tlaku vzduchu,
- c) výrazné meridionální proudění kolem blokujícího hřebene,
- d) přítomnost hluboké brázdy nízkého tlaku vzduchu po obou stranách blokujícího hřebene.
Znázorněna je absolutní topografie a anomálie geopotenciální výšky (v gpm) hladiny 500 hPa.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ŘEZÁČOVÁ, Daniela, a kol. Fyzika oblaků a srážek. 1. vyd. Praha: Academia, 2007. 576 s., 1 DVD. (Gerstner; sv. 2). ISBN 978-80-200-1505-1.
- ROHLI, Robert V.; VEGA, Anthony J. Climatology. Sudbury (Massachusetts, United States): Jones & Bartlett Publishers, 2008. 466 pp. ISBN 978-0-7637-3828-0.
- OLIVER, John E. Encyclopedia of world climatology. Dordrecht (Netherlands) : Springer, 2008. 854 pp. ISBN 978-1-4020-3264-6.
- ALLABY, Michael. Encyclopedia of weather and climate [eBook]. New York : Facts On File (Infobase Publishing), 2007. ISBN 978-0-8160-6350-5.
- BEDNÁŘ, Jan. Meteorologie: úvod do studia dějů v zemské atmosféře. 1. vydání. Praha : Portál, 2003. 224 s. ISBN 80-7178-653-5.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ SOBÍŠEK, Bořivoj, a kol. Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Praha : Ministerstvo životního prostředí, 1993.
- ↑ a b c d e LEJENÄS, Harald; ØKLAND, Hans. Characteristics of Northern Hemisphere blocking as determined from a long time series of observational data. Tellus. 1983. říjen, roč. 35A, čís. 5, s. 350–362. Dostupné online [PDF]. DOI 10.1111/j.1600-0870.1983.tb00210.x. (anglicky)
- ↑ CPC [on-line]. [cit. 2010-01-19]. Atmospheric Blocking. URL: <http://www.cpc.noaa.gov/products/precip/CWlink/MJO/block.shtml Archivováno 27. 5. 2010 na Wayback Machine.>
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Zonální proudění
- Meridionální proudění
- Zonální index
- Meandrovitost výškového proudění
- Geostrofický vítr
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Atmosférické blokování na Wikimedia Commons - AMS Glossary of Meteorology
