AMD Athlon

Athlon do Slotu A

Athlon je obchodní značka série rozdílných x86 procesorů navrhnutých a vyrobených americkou společností AMD. Původní Athlon, neboli Athlon Classic, byl první ze 7. generace x86 procesorů (786) a první si udržel na významnou dobu náskok před konkurenčními procesory od Intelu. AMD pokračuje v této řadě s Athlonem 64, procesorem 8. generace obsahujícím technologii AMD64.

Výkonnost Athlonu byla doplněna zachováním nižší ceny proti procesorům firmy Intel.

Zlepšení architektury

Athlon je stejně jako AMD K5 a pozdější RISCovým procesorem dekódujícím instrukce x86 do vlastní instrukční sady. Od předchozího AMD K6-III AMD zobecnilo dekódování instrukcí a prodloužilo pipeline, čímž umožnilo dosažení vyšších rychlostí. Na sběrnici byla použita technologie DDR z procesoru DEC Alpha EV6, takže se 100 MHz FSB dosahovalo AMD rychlostí odpovídajícím 200 MHz sběrnici Intel Pentium III. S Athlonem skončila dlouhá nevýhoda AMD v operacích s desetinnými čísly x87: nová jednotka FPU byla trojitá a využívala provádění instrukcí mimo pořadí a dlouhou pipeline.

Rozšířeny byly i SIMD instrukce - 3DNow! dostala nové instrukce a přibyla část SSE.

Procesory řady Athlon

Na stejné frekvenci jako Pentium III dokázal být Athlon rychlejší. Přišel na trh na podzim roku 1999 a vyráběl se v provedení do slotu A. Jádro prvního modelu neslo označení K7. Při výrobě byla použita 0,25 mikronová technologie CMOS. Od 700 MHz se vyráběly jádra s označením K75, které již byly vyráběny technologií 0,18 mikronu. Hlavní výhodou bylo snížení tepelného výkonu. K75 dosáhl maximální frekvence 1 GHz, byl prvním komerčně dostupným x86 procesorem na této frekvenci (Intel měl v té době 933 MHz PIII + Xeon). Stinnou stránkou byl vysoký příkon a tepelné vyzařování, což v praxi znamenalo, že oproti konkurenci se srovnatelnou frekvencí (Pentium III a Celeron) K75 vyžadoval 250W zdroj (Pentiu III stačil 200W).

Staré jádro bylo nahrazeno novým. Jádro Thunderbird. Díky úpravám dosahoval Athlon Thunderbird vyšší frekvence, i když výrobní technologie zůstala stejná – 0,18 mikronu. Frekvenční rozsah byl od 700 MHz do 1,4 GHz. Počínaje Thunderbirdem, všechny následující procesory série K7 pasovaly do nové patice - do socketu A.

Procesory řady Athlon XP

Uvedením nové generace jádra – Palomino, použila AMD jiné označování než pomocí frekvence. Zavedla tzv.Performance Rating. Athlon s tímto označením má přídomek XP, který je interpretován jako eXtreme Power a také neoficiálně odkazuje na Windows XP. Kromě vyšších frekvencí dosahuje Athlon XP oproti Athlonu zhruba o 10% vyššího výkonu. Důležitou inovací je tepelné čidlo, které dokáže měřit teplotu uvnitř jádra, měření je tedy mnohem přesnější. Poslední verzí Athlonu XP s jádrem Palomino XP byla verze 2100+.

Od verze XP 2200+ bylo použito nové jádro Thoroughbred. To se vyrábělo již 0,13 mikronovou technologií.

Dalším přírůstkem do rodiny Athlon XP bylo jádro Thorton, zde byla použita sběrnice FSB (Front Side Bus) s frekvencí 333 MHz. Vyráběly se verze 2600+ a 2700+.

Nedlouho poté bylo vydáno jádro Barton, které se odlišuje od ostatních jader z této rodiny 512 kB vyrovnávací pamětí druhé úrovně a frekvencí sběrnice 400 MHz. Verze se vyráběly od 2500+ do 3200+.

Procesory AMD AthlonXP-M mají snížené napájecí napětí z důvodu úspory elektrické energie.

Reference

• Broža, Petr. Stavíme si počítač. Praha : Computer Press, c2003