Atelopus plamínkový
 Atelopus plamínkový | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 kriticky ohrožený druh[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | obojživelníci (Amphibia) |
| Řád | žáby (Anura) |
| Čeleď | ropuchovití (Bufonidae) |
| Rod | Atelopus |
| Binomické jméno | |
| Atelopus ignescens (Cornalia, 1849) | |
| Synonyma | |
Phryniscus ignescens Cornalia, 1849 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Atelopus plamínkový (Atelopus ignescens, Cornalia, 1849) je kriticky ohrožený druh žáby z čeledi ropuchovitých endemický pro severní Andy a Ekvádor.[2][3] Jeho druhové jméno (ignescens – „planoucí“) pravděpodobně odkazuje na oranžové zbarvení jeho břicha.[4]
Taxonomie[editovat | editovat zdroj]
Je možné, že blízce příbuzný, dosud nepopsaný druh existuje v Kolumbii.[2][5] Alexander G. Ruthven věřil, že atelopus plamínkový je nejbližším příbuzným druhem atelopa hladkého.[6] Pozdější studie ukázaly, že jeho nejbližším příbuzným je ve skutečnosti nepopsaný druh z centrálního Ekvádoru (provincie Bolívar a Chimborazo).[3]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Samci měří 31–41 mm a samice 36–48 mm od nosu ke kloace. Tělo je robustní, končetiny dlouhé, nos zkrácený. Hřbet a duhovka jsou černé. Břišní strana je oranžovočervená, samotné břicho je světlejší barvy, se žlutými prvky.[4]
Ochrana[editovat | editovat zdroj]
Poslední zaznamenané pozorování je datováno do roku 1988; druh byl považován za vyhynulý až do jeho znovuobjevení na začátku roku 2016, kdy byla v nespecifikované lokalitě nalezena reliktní populace.[7]
Atelopus plamínkový se v minulosti hojně vyskytoval poblíž potoků, řek a rybníků párama v okolí ekvádorského hlavního města Quito. Populace se začala zmenšovat v 80. letech 20. století, a to pravděpodobně následkem nákazychytridiomykózou, která v té době decimovala populace obojživelníků po celém světě; před opětovným objevením byl druh Mezinárodním svazem ochrany přírody označen za vyhynulý. Dále je ohrožen likvidací přirozeného prostředí, znečištěním, změnou klimatu a invazním pstruhem duhovým.[7]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Atelopus ignescens na anglické Wikipedii.
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ a b Frost, Darrel R. Atelopus ignescens (Cornalia, 1849) [online]. American Museum of Natural History, 2014 [cit. 2014-10-07]. Dostupné online.
- ↑ a b Coloma, L. A.; QUIGUANGO-UBILLÚS, A. Atelopus ignescens [online]. Centro Jambatu, Fundación Otonga. Quito, Ecuador, 2016 [cit. 2016-05-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-10.
- ↑ a b COLOMA, L. A.; LÖTTERS, S.; SALAS, A. W. Taxonomy of the Atelopus ignescens complex (Anura: Bufonidae): designation of a neotype of Atelopus ignescens and recognition of Atelopus exiguus. Herpetologica. 2000, s. 303–324. JSTOR 3893408.
- ↑ Acosta-Galvis, A.R. Atelopus ignescens (Cornalia, 1849) [online]. www.batrachia.com, 2014 [cit. 2014-10-07]. Dostupné online.
- ↑ RUTHVEN, Alexander G. Description of a new species of Atelopus from the Santa Marta Mountains, Colombia. Occasional Papers of the Museum of Zoology. May 25, 1916, s. 1–3. Dostupné online [cit. 2008-03-26].
- ↑ a b Coloma, L.A. El Jambato negro del páramo, Atelopus ignescens, resucitó [online]. May 2016 [cit. 2021-09-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-06-22. (Spanish)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu atelopus plamínkový na Wikimedia Commons 
Taxon Atelopus ignescens ve Wikidruzích
