Assumpta s Ježíškem z Třebeně
| Assumpta s Ježíškem z Třebeně | |
|---|---|
.jpg) Assumpta s Ježíškem z Třebeně (1520–1530) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Assumpta s Ježíškem z Třebeně (20. léta 16. stol.) pochází pravděpodobně z dílny Mistra mariánského oltáře ze Seebergu. Je dílem západočeského řezbáře, který využil jako vzor sochu Panny Marie z mariánského oltáře ze Seebergu. Socha je vystavena ve stálé expozici Galerie výtvarného umění v Chebu.
Popis a zařazení[editovat | editovat zdroj]
Socha z lipového dřeva 121 × 34 × 22 cm, vzadu vyhloubená, bez polychromie.
Stojící Madona na půlměsíci zjednodušeně opakuje vzor, kterým je Assumpta z mariánského oltáře ze Seebergu, včetně srpku měsíce se dvěma hlavičkami andílků. Liší se umístěním dítěte nad pravou nosnou nohou. Ježíšek levou rukou podává matce jablko a pravou žehná věřícím. Oděv Panny Marie opakuje kompozici seeberského mistra, včetně spodního šatu se stojacím límečkem a širších ohrnutých rukávů. Svrchní plášť má oproti předloze zjednodušené schéma záhybů a zvýrazňuje vlnitý lem, který směřuje diagonálně k volné noze. Plné až odulé tváře ukazují na jinou řezbářskou individualitu, pocházející z místní chebské dílny. Řezba řemeslné kvality[1] částečně ztratila křehkost a bohatství odstínů modelace i hybný rytmus předlohy.[2]
Socha původně stála na konzole v kostele sv. Vavřince v Třebeni a patří římskokatolické farnosti ve Františkových Lázních. Jako zápůjčka je vystavena v expozici chebské gotiky v Galerii výtvarného umění v Chebu
Jiná díla[editovat | editovat zdroj]
V již etablovaném uměleckém prostředí Chebska a Západních Čech brzy zdomácněl nový progresivní trend, který sem byl přenesen z okruhu Hanse Leinbergera. Svědčí o tom řada dochovaných soch, které jsou přímo spojovány s dílnou Mistra mariánského oltáře ze Seebergu nebo na Leinbergerův styl volně navazují.[3] Některá díla dokládají poměrně rychlou rustikalizaci tvorby, která původně vycházela z Leinbergerových předloh.[4]
- Assumpta ze Stupna, Západočeská galerie v Plzni[5]
- Sv. Barbora ze Šipína[5]
- Assumpta s Ježíškem (pův. Chebské muzeum), Galerie výtvarného umění v Chebu[4]
- Sv. biskupové z Františkových Lázní, Galerie výtvarného umění v Chebu[6]
- sochy z Černínských sbírek, nyní Národní galerie v Praze[5]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Jiří Vykoukal (ed.), Umění gotiky na Chebsku, Galerie výtvarného umění v Chebu 2009, ISBN 978-80-85016-92-5
- Michaela Ottová, Mistr mariánského oltáře ze Seeberku, in: A. Mudra, M. Ottová (eds.), Ars vivendi. Professori Jaromír Homolka ad honorem, Opera FTC UCP, Historia et historia artium, vol. V, Praha 2006, s. 327-349
- Marion Tietz-Strödel, Die Plastik in Eger von den frühen Gotik bis zur Renaissance, in: Lorenz Schreiner (ed.), Kunst in Eger. Stadt und Land, Wien, München 1992, s. 259-293
- Jana Ševčíková, Chebská gotická plastika, Galerie výtvarného umění v Chebu 1975