Abimael Guzmán
| Manuel Rubén Abimael Guzmán Reynoso | |
|---|---|
|
Vůdce Světlé stezky
|
|
| Ve funkci: 1970 – 1992 |
|
| Nástupce | Óscar Ramírez |
|
|
|
| Narození | 4. prosince 1934 (78 let) |
| Politický subjekt | Komunistická strana Peru |
| Profese | profesor filosofie |
Manuel Rubén Abimael Guzmán Reynoso (* 4. prosince 1934 Mollendo, Peru) je peruánský profesor filosofie a zakladatel teroristické maoistické organizace Světlá stezka, v jejímž čele stál až do svého zatčení v roce 1992. Guzmán byl také zván Presidente Gonzalo, Camarado Gonzalo či Puka Inti – Rudé srdce. Guzmán byl v roce 1992 zatčen a v následném procesu odsouzen na doživotí.
Obsah |
Mládí [editovat]
Narodil se v peruánské obci Mollendo a jeho matka zemřela, když mu bylo pouhých šest měsíců. Guzmán vystudoval filosofii (doktorský titul obhájit v roce 1961) a práva, jež dokončil už jako učitel na filosofické fakultě arequipské Univerzity San Augustin.
Štěpení komunistické strany [editovat]
Guzmán byl aktivní v Komunistické straně Peru a od roku 1962 začal vyučovat na Univerzitě Huamanga v Ayacuchu, kde jeho maoistické učení získalo řadu stoupenců – Ayacucho bylo později centrem operací Světlé stezky.
V roce 1962 byl Guzmán jedním z aktérů konfliktu na IV. národním sjezdu Komunistické strany Peru, kde odmítl parlamentní cestu převzetí moci a uznal pouze cestu ozbrojené revoluce. V následujícím roce se spolupodílel na vytvoření marxistické frakce Komunistické strany Peru a ideologicky plně přešel k maoismu (několikrát navštívil i Čínu). V roce 1965 už se pod Guzmánovým vedením zcela odštěpilo maoistické uskupení „Bandera Roja“. Světlou stezku Guzmán budoval v roce 1970 pod názvem Komunistická strana Peru Světlé stezky José Carlose Mariátegui.
Světlá stezka [editovat]
Cílem Světlé stezky bylo vyvolat v zemi takovou vlnu teroru, která by jí umožnila zcela převzít vládu nad Peru a vytvořit zde maoistickou diktaturu. Původcem této revoluce měly být podle jejich ideologie peruánští rolníci – v drtivé míře příslušníci nativních etnik a jimi vytvořená lidová armáda.
Od 17. května 1980 Světlá stezka pod Guzmánovým vedením rozpoutala mnohaletou vlnu násilí, které padlo za oběť přibližně 69 000 lidí. Z toho počtu připadlo 46% na vrub Světlé stezky, 30% zabila armáda a policie a 24% ostatní strany boje (paramilitární oddíly 13%, Revoluční hnutí Túpac Amaru 1,5%, útvary domobrany rondas atd.).
Zatčení [editovat]
Zlomem v aktivitě organizace, která v roce 1990 ovládala 19 z 24 departmentů Peru a široce působila i v obchodu s kokainem, bylo Guzmánovo zatčení 12. září 1992.[1] Guzmán byl po svém zatčení navlečen do pruhovaného obleku, vystaven v kleci a vysílán v televizi, což ho mělo u veřejnosti zesměšnit.[2] Později byl vojenským soudem odsouzen na doživotí, v roce 2006 toto odsouzení potvrdil civilní soud a dnes je držen ve věznici na námořní základně Callao nedaleko Limy.
V roce 1993 Guzmán veřejně vyzval Světlou stezku k uzavření míru, což vedlo k rozštěpení zbytků organizace. Guzmána ve vedení organizace nahradil Óscar Ramírez, který byl později sám zatčen a odsouzen na doživotí.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ SPRINGEROVÁ, Pavlína; ŠPIČANOVÁ, Lenka. Peruánská guerillová hnutí: Ideové kořeny a vývoj od 60. let 20. století do současnosti [online]. Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové, [cit. 2008-12-09]. Dostupné online. (česky)
- ↑ WARSZEWSKI, Roman. Neohlášená smrt: Po stopách terorismu od Světlé stezky k bin Ládinovi. Frýdek-Místek : Alpress, 2005. ISBN 80-7362-121-5. s. 14.
Prameny [editovat]
- WARSZEWSKI, Roman. Neohlášená smrt: Po stopách terorismu od Světlé stezky k bin Ládinovi. Frýdek-Místek : Alpress, 2005. ISBN 80-7362-121-5.
- ROEDL, Bohumír. Dějiny Peru a Bolívie. [s.l.] : NLN - Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7106-839-6.
Externí odkazy [editovat]
- SPRINGEROVÁ, Pavlína; ŠPIČANOVÁ, Lenka. Peruánská guerillová hnutí: Ideové kořeny a vývoj od 60. let 20. století do současnosti [online]. Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové, [cit. 2008-12-09]. Dostupné online. (česky)
- SLAČÁLEK, Ondřej. Maoismus made in Latin America [online]. Literární noviny, [cit. 2008-12-09]. Dostupné online. (česky)