AP1000
AP1000 je jaderný reaktor navržený a prodávaný americkým Westinghouse Electric Company. Reaktor je tlakovodní koncepce s vylepšeným využitím pasivní jaderné bezpečnosti a mnoha konstrukčními prvky, které mají snížit jeho nutné investice a minimalizovat náklady. Podle všeho se jedná o nejlevnější tlakovodní reaktor s výkonem 1250 MW a splňující normy 3+. generace.[zdroj?]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Počátky[editovat | editovat zdroj]
Design reaktoru AP1000 vychází z jeho menší verze AP-600 a staršího úspěšného System-80 z generace II+.[1]
Samotný návrh AP1000 byl schválen roku 2005 Nuclear Regulatory Commission (NRC) jako unifikovaný návrh, to znamená, že každý systém AP1000 by měl být identický. V lednu 2006 NRC certifikovala reaktor a tím potvrdila a povolila, aby mohl být v budoucnu postaven.
Schválení první výstavby[editovat | editovat zdroj]
V prosinci 2011 NRC schválilo výstavbu první jaderné elektrárny v USA, která bude používat tento design.
Technické parametry[editovat | editovat zdroj]
Reaktor AP1000 disponuje síťovým výkonem 1120 MW. Jedná se tlakovodní reaktor 3+. generace.
Umístění[editovat | editovat zdroj]
Reaktor AP1000 v lednu 2022 fungují na těchto místech: (případně ve velmi krátkém časovém horizontu bude)
| Název lokace | Stát | Reaktor | Začátek výstavby | Spuštění |
|---|---|---|---|---|
| Sanmen | Čína | Sanmen-1 | 2009 | 2018 |
| Sanmen-2 | 2009 | 2018 | ||
| Chaj-jang | Čína | Chaj-jang-1 | 2009 | 2018 |
| Chaj-jang-2 | 2009 | 2018 | ||
| Vogtle | USA | Vogtle-3 | 2013 | 2023 |
| Vogtle-4 | 2013 | 2024 |
Budoucí plány[editovat | editovat zdroj]
Reaktory AP1000 je plánováno postavit ještě na několika dalších místech a dalších zemích:
| Název lokace | Stát | Reaktor | Začátek výstavby | Spuštění |
|---|---|---|---|---|
| Chmelnyckyj | Ukrajina | Chmelnyckyj-5 | - | - |
| Chmelnyckyj-6 | - | - | ||
| Rovno | Ukrajina | Rovno-5 | - | - |
| Záporoží | Ukrajina | Záporoží-7 | - | - |
| Záporoží-8 | - | - | ||
| Jižnoukrajinsk | Ukrajina | Jižní Ukrajina-4 | - | - |
Ukrajina[editovat | editovat zdroj]
1. září 2021 podepsal prezident Ukrajiny Zelenskyj smlouvu o spolupráci s americkou firmou Westinghouse při dostavbě 4. bloku, ve kterém by měly být využity americké součástky z tamní nedokončené jaderné elektrárny.[2][3] Smlouva mimo jiné zahrnuje stavbu čtyř dalších jaderných reaktorů na Ukrajině. 7. listopadu 2021 navštívili inženýři z firmy Westinghouse jadernou elektrárnu a také její 3. nedokončený blok, který byl prověřen a mělo se dospět k projektu s reaktorem AP1000 zabudovaného v budově VVER-1000/320. 24. listopadu 2021 bylo rozhodnuto 3. blok dokončit jako VVER-1000/320, protože se dospělo k závěru, že téměř hotový VVER-1000 by bylo velmi nákladné přestavět na AP1000. Dokončit 3. blok dostane za úkol Škoda JS, jediná firma krom Atomstrojexportu, která je stále schopna tlakovou nádobu VVER-1000 vyrobit. (poslední třetí tlaková nádoba tohoto typu byla vyrobena v druhé polovině 90. let pro druhý blok Temelína). Turbína třetího bloku byla již vyrobena ukrajinskou firmou Turboatom a ostatní díly byly vyrobeny již v 90. letech a jsou uskladněny v konzervaci na staveništi. Po dokončení bloků 3 (jako VVER) a 4 (jako AP1000) se plánuje postavit 5. blok opět s technologií AP1000.
Po dokončení pilotního projektu v Chmelnické jaderné elektrárně je v plánu výstavba dalších 14 bloků na Ukrajině na základě technologií AP1000.[4][5]
Čína[editovat | editovat zdroj]
Čtyři reaktory AP1000 byly postaveny v Číně v jaderné elektrárně Sanmen a jaderné elektrárně Haijan.[6] Sanmen 1 a 2 byly připojeny k síti 2. července 2018, respektive 24. srpna 2018. Haijan 1 zahájil komerční provoz 22. října 2018, Haijan 2 dne 9. ledna 2019.
V roce 2014 vyrobila společnost China First Heavy Industries první tlakovou nádobu reaktoru AP1000 vyrobené v tuzemsku pro druhý blok AP1000 jaderné elektrárny Sanmen.[7]
V roce 2020 byly provedeny přípravy staveniště pro Haijan, Lufeng, Sanmen a Sü-ta-pao pro výstavbu dalších osmi AP1000.
Turecko[editovat | editovat zdroj]
V říjnu 2015 bylo oznámeno, že technologie pro jadernou elektrárnu İğneada v Turecku bude pocházet od americké firmy Westinghouse Electric Company v podobě dvou AP1000 a dvou CAP1400. [8]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ IAEA-SM-353/30 WESTENGHOUSE AP600 ADVANCED NUCLEAR PLANT DESIGN W. GANGLOFF Westinghouse Energy Systems [1]
- ↑ Westinghouse na Ukrajině dostaví jadernou elektrárnu ze sovětské éry. E15.cz [online]. [cit. 2021-12-31]. Dostupné online.
- ↑ Планов громадье: сколько атомных реакторов собираются построить в Украине. Mind.ua [online]. [cit. 2021-12-31]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ “Энергоатом” запланировал удвоить установленную мощность своих энергоблоков до 2040 года. ukrrudprom.com [online]. [cit. 2021-12-31]. Dostupné online.
- ↑ Планов громадье: сколько атомных реакторов собираются построить в Украине. Mind.ua [online]. [cit. 2022-05-14]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Second Summer AP1000 under construction - World Nuclear News. www.world-nuclear-news.org [online]. [cit. 2022-02-18]. Dostupné online.
- ↑ China produces first AP1000 vessel - World Nuclear News. www.world-nuclear-news.org [online]. [cit. 2022-02-18]. Dostupné online.
- ↑ Turkey Plans to Build Nuclear Power Plant Close to Border with Bulgaria - Novinite.com - Sofia News Agency. www.novinite.com [online]. [cit. 2022-02-18]. Dostupné online.