Poslední hlídka
Poslední hlídka | |||
---|---|---|---|
Autor | Sergej Lukjaněnko | ||
Původní název | Последний Дозор | ||
Překladatel | Libor Dvořák | ||
Země | Rusko | ||
Jazyk | ruština | ||
Cyklus | hlídky | ||
Žánr | fantasy | ||
Vydavatel | AST (Rusko) Argo Triton (Česko) | ||
Datum vydání | 2006 | ||
Česky vydáno | 2006 | ||
Počet stran | 367 | ||
ISBN | 80-7203-848-6 | ||
Předchozí a následující dílo | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Poslední hlídka (rusky Последний Дозор) je román žánru fantasy ruského spisovatele Sergeje Lukjaněnka. Jedná se o čtvrtý díl série Hlídky. Je volným pokračováním knih Noční hlídka, Denní hlídka a Šerá hlídka, následující částí je Nová hlídka a zatím poslední je Šestá hlídka. S Hlídkami souvisí i kniha Temná hlídka od Vladimira Vasiljeva.
Děj
[editovat | editovat zdroj]Kniha je rozdělena na tři samostatné příběhy. V prvním (Společná věc) se Anton Goroděckij vydává do Edinburghu vyšetřovat smrt ruského mladíka Viktora, kterou má evidentně na svědomí upír. Podivné však je, že mladíkova krev skončila v bazénku. Ukáže se, že útok nesměřuje na Temné či Světlé, ale na hlubší hladiny šera, v níž žijí všichni zemřelí Jiní.
V druhém příběhu (Společný nepřítel) se dostáváme do Uzbekistánu, kde má Anton najít mága, s nímž se Geser kdysi rozkmotřil, ukáže se, že ve hře je velmi cenný artefakt, jehož původcem je kouzelník Merlin. Zdá se, že Kosťa Šauškin, který v předchozím díle Hlídky zemřel, je naživu.
V třetím příběhu (Společný osud) se Anton dostává do hlubších hladin šera, zatímco Arina se snaží oživit mrtvé s pomocí Merlinova amuletu, Anton za pomoci své dcerky, absolutní kouzelnice pronikne až do nejhlubší hladiny šera, kde se setká s Merlinem i Kosťou. Z poslední vrstvy se mu podaří projít až do sedmé, která je však zároveň naším světěm, šero je tedy se světem propojené v Urobora, hada požírajícího svůj vlastní ocas, jedná se o uzavřený systém. [1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ LUKJANĚNKO, Sergej. Poslední hlídka. Praha: Argo, 2006.