Odbory

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie



Odborová organizace je zvláštním druhem občanského sdružení, které hájí zájmy zaměstnanců, jejichž zástupci jsou v rámci sociálního dialogu pouze odbory. Ty jsou ze zákona jedinými legitimními zástupci všech zaměstnanců v právním slova smyslu v pracovně - právních vztazích. Úlohou odborů v podmínkách tržní ekonomiky v souladu se zákoníkem práce a Listinou práv a svobod je formulovat, obhajovat a prosazovat zájmy a potřeby zaměstnanců. Toto se týká i zaměstnanců odborově neorganizovaných neboť odbory mají pravomoc vyjadřovat obecný zájem všech zaměstnanců.

  • Cílem odborů je zpravidla zajišťovat zvyšování mezd. Cesty odborů k tomuto kroku jsou následující: 1) omezování nabídky práce - bariéry v přistěhovalectví prosazované přes vlády států, omezování pracovní doby, garantovaná délka učební doby, prodlužování dovolené
  • 2) zvyšování minimální mzdy
  • 3) stimulace poptávky po práci - odbory mohou: prosazovat přes vládu zvýšení dovozních kvót zahraniční produkce, propagovat domácí produkci s cílem zajistit její větší odbyt, stimulovat export, žádat od státu vytváření nových pracovních příležitostí


Zaměstnanci se sdružují v odborových organizacích, které jsou vytvářeny na odvětvovém nebo profesním principu. Profesní princip je založen na sdružení zaměstnanců stejného povolání - profese. Největší odborovou konfederací v naší zemi je Českomoravská konfederace odborových svazů - ČMKOS. Je členem Mezinárodní konfederace svobodných odborů. ČMKOS má pravomoc jednat s nejvyššími představiteli státu, tj. prezidentem, parlamentem, vládou a ostatními orgány státní moci, správy a samosprávy s organizacemi zaměstnavatelů s celostátní působností i mnoha ostatními. Na úrovni podniku působí podnikové odborové organizace. Odbory jsou i jedním z nejvýznamnějších subjektů kolektivního pracovního práva.

Odborové organizace vznikají nezávisle na státu sdružením nejméně tří zaměstnanců. Jejich postavení vychází i z těchto mezinárodních smluv a dokumentů: Všeobecná deklarace lidských práv, Mezinárodní pakt hospodářských, sociálních a kulturních práv. Evropská sociální charta, Úmluvy Mezinárodní organizace práce.

Odborově se organizovat je v současné době zakázáno pouze vojákům z povolání podle paragrafu 45 č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání. Práva odborů jsou obsažena zejména v zákoníku práce i v jiných právních předpisech.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • POKORNÝ, Jiří, Alžběta KRATINOVÁ, Anna JONÁKOVÁ, Jaroslav ŠULC a Dušan MARTINEK. Historie, odbory a společnost: cesta k lepší budoucnosti. Praha: ČMKOS, 2020.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]