Budníček horský
 Budníček horský | |
|---|---|
 Budníček horský | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | pěvci (Passeriformes) |
| Čeleď | budníčkovití (Phylloscopidae) |
| Rod | budníček (Phylloscopus) |
| Binomické jméno | |
| Phylloscopus bonelli (Vieillot, 1819) | |
 Rozšíření druhu budníček horský
hnízdiště
migrace
zimoviště
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Budníček horský (Phylloscopus bonelli), někdy nazýváný budníček horní, je malý pták z čeledi budníčkovití.
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]Monotypický druh, dříve spojovaný do jediného druhu s budníčkem balkánským (Phylloscopus orientalis)[2][3].
Popis
[editovat | editovat zdroj]Samička i sameček jsou zbarveni stejně. Vršek těla je světle zelenavě šedohnědý, má málo výrazný smetanový nadoční proužek. Kostřec je žlutavý, rýdovací pera hnědá s výraznými světle žlutozelenými lemy. Spodek čistě bílý, včetně hrdla, boky mohou být našedlé. Letky jsou hnědé, výrazné žlutozelené lemy, ohbí křídla a spodní křídelní krovky žluté. Mívá délku 10,5–12 cm, hmotnost 6–9 g.[2]
Zpívá skoro stejně jako budníček lesní, vypadá velmi podobně jako budníček větší, proto se velmi špatně určuje.[4]
Prostředí
[editovat | editovat zdroj]Žije většinou ve světlých lesích na horách a pahorkatinách, dává přednost příkrým, suchým a k jihu obráceným svahům. Hnízdí jednou, menšina párů pravděpodobně i 2× ročně.[2] Do hnízda v trávě na zemi snáší v květnu a červnu 5–6 vajec, sedí jen samice 13 dní. Mláďata krmí oba rodiče 12 dní v hnízdě a po vylétnutí ještě pár dní v okolí. Z hnízdiště odlétají od července do začátku září, přílet probíhá od poloviny dubna.
Potrava
[editovat | editovat zdroj]Živí se hlavně hmyzem, především létajícím.
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]
Vyskytuje se v Severní Africe, v Evropě od Pyrenejského po Apeninský poloostrov a na sever po střední Evropu. Po roce 1940 se začali šířit k severu, ojediněle pozorován na polské straně Krkonoš nebo na bavorské straně Šumavy.[2] Je to tažný druh, zimuje v savanách mezi Saharou a rovníkem.
Z ČR pochází docela velké množství zpráv o výskytu již od konce 19. století, žádná však nebyla spolehlivě potvrzena.[2][4] Dosud tak existuje jediný spolehlivě doložený záznam – 2. srpna 2009 byl jeden pták odchycen v Praze-Kunraticích.[5]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
- ↑ a b c d e Biolib Budníček horský [online]. Biolib - Biological Library, rev. 2010-04-28 [cit. 2014-04-13]. Dostupné online.
- ↑ HELBIG, Andreas J., et al. Genetic differentation and phylogenetic relationships of Bonelli's Warbler Phylloscopus bonelli and Green Warbler P. nitidus. S. 139–153. Journal of Avian Biology [online]. 1995 [cit. 19.11.2016]. Roč. 26, s. 139–153. Dostupné online.
- ↑ a b Naši budníčci - iFauna [online]. iFauna, rev. 2010-01-01 [cit. 2014-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-15.
- ↑ VAVŘÍK, Martin, & FK ČSO. Zpráva Faunistické komise ČSO za rok 2013. Sylvia. 2014, roč. 50, s. 103–128. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu budníček horský na Wikimedia Commons
