7. politbyro ústředního výboru Komunistické strany Číny

7. politbyro Ústředního výboru Komunistické strany Číny (čínsky v českém přepisu Čung-kuo Kung-čchan-tang ti-čchi-ťie Čung-jang Čeng-č’-ťü, pchin-jinem Zhōngguó Gòngchǎndǎng dìqījiè Zhōngyāng Zhèngzhìjú, znaky 中国共产党第七届中央政治局) bylo v letech 1945–1956 skupinou 13 členů ústředního výboru Komunistické strany Číny, která tvořila užší vedení Komunistické strany Číny. Pět nejvýznamnějších členů politbyra tvořilo nejužší vedení, takzvaný ústřední sekretariát.^{[pozn. 1]}

Sedmé politbyro bylo zvoleno 19. června 1945 v Jen-anu na prvním zasedání 7. ústředního výboru zvoleného na závěr VII. sjezdu KS Číny. Mělo 13 členů: pět členů sekretariátu (nejužšího vedení) – Mao Ce-tung (předseda ÚV), Ču Te, Liou Šao-čchi, Čou En-laj a Žen Pi-š’, dva kandidáty sekretariátu – Čchen Jün a Pcheng Čen, a šest dalších členů – Kchang Šeng, Kao Kang, Tung Pi-wu, Lin Po-čchü, Čang Wen-tchien a Pcheng Te-chuaj.

Do konce funkčního období politbyra v září 1956 proběhlo pouze několik málo změn v jeho složení. A sice v říjnu 1950 po delší nemoci zemřel Žen Pi-š’, kterého v sekretariátu nahradil Čchen Jün. Začátkem roku 1954 vypukla takzvaná „Kao Kangova aféra“ (na pokus Kao Kanga o získání podpory v politbyru a ÚV k odstranění Liou Šao-čchiho od moci a zaujetí jeho místa reagoval Mao Ce-tung ostrým nesouhlasem a kritikou), pod jejíž tíhou Kao Kang v srpnu 1954 spáchal sebevraždu. V dubnu 1955 pak ústřední výbor do politbyra zvolil Lin Piaoa a Teng Siao-pchinga.

Složení politbyra[editovat | editovat zdroj]

Jako úřad je uvedeno zaměstnání a funkce vykonávané v době členství v politbyru.

VSLZ a ČLPPS jsou Všečínské shromáždění lidových zástupců a Čínské lidové politické poradní shromáždění.

Minulé období	Jméno (český přepis znaky)	Narození	Úřady a funkce			Další období
Minulé období	Jméno (český přepis znaky)	Narození	civilní stranické	civilní státní a jiné	vojenské	Další období
Členové ústředního sekretariátu od června 1945
3., 5., 6.	Mao Ce-tung 毛泽东	1893	předseda ÚV	předseda Ústřední lidové vlády (říjen 1949 – září 1954), předseda celostátního výboru ČLPPS (říjen 1949 – prosinec 1954), předseda ČLR (od září 1954)	předseda Ústřední vojenské komise KS Číny (do září 1949 a od září 1954), předseda Lidové revoluční vojenské rady (říjen 1949 – září 1954), předseda Státního výboru obrany ČLR (od září 1954)	8., 9., 10.
6.	Ču Te 朱德	1886	tajemník Ústřední komise pro kontrolu disciplíny (listopad 1949 – březen 1955)	místopředseda Ústřední lidové vlády (říjen 1949 – září 1954), místopředseda ČLR (od září 1954)	maršál (1955), místopředseda Ústřední vojenské komise KS Číny (do září 1949), vrchní velitel Čínské lidové osvobozenecké armády (listopad 1946 – září 1954), člen Ústřední vojenské komise KS Číny (od září 1954), místopředseda Státního výboru obrany ČLR (od září 1954)	8., 9., 10.
6.	Liou Šao-čchi 刘少奇	1898	vedoucí sekretariátu (kanceláře) ÚV (říjen 1950 – duben 1954)^[1]	místopředseda Ústřední lidové vlády (říjen 1949 – září 1954), předseda stálého výboru VSLZ (od září 1954)	místopředseda Ústřední vojenské komise KS Číny (do září 1949)	8.
5., 6.	Čou En-laj 周恩来	1898	vedoucí oddělení jednotné fronty ÚV (1947–1948)	Předseda Státní administrativní rady Ústřední lidové vlády (od října 1949 do září 1954), ministr zahraničních věcí (od října 1949), místopředseda celostátního výboru ČLPPS (říjen 1949 – prosinec 1954), předseda Státní rady (od září 1954), předseda celostátního výboru ČLPPS (od prosince 1954)	místopředseda Ústřední vojenské komise KS Číny (do září 1949)	8., 9., 10.
5., 6.	Žen Pi-š’ 任弼时 (zemřel v říjnu 1950)	1904	vedoucí sekretariátu (kanceláře) ÚV^[1]			–
Od června 1945 člen politbyra, od srpna 1945 kandidát a od října 1950 člen ústředního sekretariátu
6.	Čchen Jün 陈云	1905		předseda Všečínské federace odborů (1948–1953), místopředseda Státní administrativní rady Ústřední lidové vlády (od října 1949 do září 1954), (první) místopředseda Státní rady (od září 1954)		8., 11., 12.
Od června 1945 člen politbyra, od srpna 1945 kandidát ústředního sekretariátu
–	Pcheng Čen 彭真	1902	vedoucí organizačního oddělení ÚV (do dubna 1953), tajemník pekingského městského výboru (od prosince 1948)	starosta Pekingu (od 1951), místopředseda stálého výboru VSLZ (od září 1954), místopředseda celostátního výboru ČLPPS (od prosince 1954)		8., 11., 12.
Ostatní členové politbyra od června 1945
6.	Kchang Šeng 康生	1898	zástupce tajemníka východního byra ÚV (1948–), první tajemník šantungského provinčního výboru (1949)	guvernér Šan-tungu (1949–1955)		8., 9., 10.
–	Kao Kang 高岗 (zemřel v srpnu 1954)	1905	tajemník severovýchodního byra ÚV (1945–1952)	předseda lidové vlády severovýchodní Číny (1945–1952), místopředseda Ústřední lidové vlády (od října 1949), předseda Státní plánovací komise (od listopadu 1952)		–
–	Tung Pi-wu 董必武	1886	tajemník Ústřední kontrolní komise (od března 1955)	místopředseda Státní administrativní rady Ústřední lidové vlády (od října 1949 do září 1954), předseda Nejvyššího lidového soudu (od 1954), místopředseda celostátního výboru ČLPPS (od prosince 1954)		8., 9., 10.
–	Lin Po-čchü 林伯渠	1886		místopředseda stálého výboru VSLZ (od září 1954)		8.
6.	Čang Wen-tchien 张闻天	1900	tajemník cheťiangského provinčního výboru (1945–1948), vedoucí organizačního oddělení Severovýchodního byra ÚV (1948–1949), tajemník liaotungského provinčního výboru (1949–1950)	místopředseda Severovýchodního finančního a ekonomického výboru (1948–1949), velvyslanec ČLR v Sovětském svazu (duben 1951 – leden 1955), první náměstek ministra zahraničních věcí (od ledna 1955)		8.
6.	Pcheng Te-chuaj 彭德怀	1898		místopředseda Státní rady (od září 1954)	maršál (1955), místopředseda Ústřední vojenské komise KS Číny (srpen 1945 – září 1949), velitel Severozápadní polní armády (1946–1949), předseda Severozápadního vojenského a administrativního výboru (1949–1950), velitel čínských vojsk v Koreji (1950–1952), místopředseda Lidové revoluční vojenské rady (říjen 1949 – září 1954), člen Ústřední vojenské komise KS Číny (od září 1954), ministr obrany (od září 1954), místopředseda Státního výboru obrany ČLR (od září 1954)	8.
Členové politbyra od dubna 1955
–	Lin Piao 林彪	1907		místopředseda Státní rady	maršál (1955), člen Ústřední vojenské komise KS Číny místopředseda Státního výboru obrany ČLR	8., 9.
–	Teng Siao-pching 邓小平	1904	vedoucí sekretariátu (kanceláře) ÚV,^[1] vedoucí organizačního oddělení ÚV	místopředseda Státní rady	místopředseda Státního výboru obrany ČLR	8., 10., 11., 12.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

↑ Ústřední sekretariát (中央书记处, čung-jang šu-ťi-čchu), roku 1956 přejmenovaný na stálý výbor politbyra, byl nejužším vedením strany a jejím vrcholným politickým orgánem. Naproti tomu sekretariát (mi-šu čchu) ústředního výboru v čele s vedoucím sekretariátu (mi-šu čang, v letech 1945–1956 postupně Žen Pi-š’, Liou Šao-čchi a Teng Siao-pching) zodpovídal za administrativní zabezpečení práce ústředního výboru, resp. politbyra a ústředního sekretariátu.^[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 7th Politburo of the Communist Party of China na anglické Wikipedii.

↑ ^a ^b ^c ^d WU, Guoguang. China's Party Congress: Power, Legitimacy, and Institutional Manipulation. Cambridge: Cambridge University Press, 2015. 368 s. ISBN 1107082021. S. 195. (anglicky)

[2] Ústřední sekretariát (中央书记处, čung-jang šu-ťi-čchu), roku 1956 přejmenovaný na stálý výbor politbyra, byl nejužším vedením strany a jejím vrcholným politickým orgánem. Naproti tomu sekretariát (mi-šu čchu) ústředního výboru v čele s vedoucím sekretariátu (mi-šu čang, v letech 1945–1956 postupně Žen Pi-š’, Liou Šao-čchi a Teng Siao-pching) zodpovídal za administrativní zabezpečení práce ústředního výboru, resp. politbyra a ústředního sekretariátu.^[1]

[wu_195-1] WU, Guoguang. China's Party Congress: Power, Legitimacy, and Institutional Manipulation. Cambridge: Cambridge University Press, 2015. 368 s. ISBN 1107082021. S. 195. (anglicky)

[pozn. 1]

[1]