Štěpán Radoslav

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Štěpán Radoslav
Král srbský
Štěpán Radoslav
Štěpán Radoslav
Doba vlády 1237/1228–1233/1234
Narození asi 1192
Úmrtí po 1234
Předchůdce Štěpán I. Prvověnčaný
Nástupce Štěpán Vladislav
Rod Nemanjići
Otec Štěpán I. Prvověnčaný
Matka Eudokia Angelina

Štěpán Radoslav (srbsky Стефан Радослав, Stefan Radoslav, někdy pouze Radoslav, okolo 1192 – po 1234), syn velkého srbského župana a později krále Stefana I. z rodu Nemanjićů a jeho první ženy Eudokie, dcery byzantského císaře Alexia III. Angela, byl srbským králem v letech 1227/12281233/1234.

Život za dědovy a otcovy vlády[editovat | editovat zdroj]

Radoslav se narodil okolo roku 1190 jako prvorozený syn prostředního ze synů velkého srbského župana Stefana Nemanji, Stefana, a jeho první choti, byzantské princezny Eudokie (Evdokije) Angeliny. Roku 1196 Radoslavův děd Stefan Nemanja abdikoval ve prospěch Radoslavova otce, Stefana Nemanjiće (1196–1202, 1203–1227/8). Roku 1202 byl Stefan Nemanjić sesazen svým starším bratrem Vukanem, ale již r. 1203 dobyl trůn zpět. V této době se také rozvedli Radoslavovi rodiče – Eudokia se odebrala do Konstantinopole, kde se znovu provdala. Stefan se znovu oženil r. 1216/1217 s vnučkou benátského dóžete Enrica Dandola Annou a roku 1217 získal od papeže královskou korunu (Stefan I. Prvověnčani).

Králem[editovat | editovat zdroj]

Král Stefan zemřel 24. září roku 1227/1228 ve věku asi šedesáti let. Na trůn usedl Stefanův prvorozený potomek Radoslav, kterému byla patrně ještě za otcova života s pomocí jeho strýce, arcibiskupa Sávy, sehnána žena, dcera epirského despoty Theodora, který tehdy stanul na vrcholu moci. Králem Srbska byl sice Radoslav, ale vůdčí osobností byl i nadále arcibiskup Sáva, který se navíc ještě snažil zabraňovat v rozbrojích mezi králem Radoslavem a jeho bratrem Vladislavem. Radoslavova popularita značně slábla, protože jeho manželka byla v zemi velmi neoblíbená. Králova pozice byla ještě více oslabena roku 1230, kdy byl jeho tchán Theodoros v bitvě u Klokotnice drtivě poražen a zajat bulharským carem Ivanem Asenem II. Výsledek této bitvy „vlil krev do žil“ Radoslavovu bratru Vladislavovi a také srbské šlechtě, která nebyla s Radoslavovou slabou vládou spokojena. Napětí vyvrcholilo roku 1234, kdy byl Radoslav domácí opozicí sesazen a jeho bratr Vladislav korunován Sávou na krále jako Stefan Vladislav I. O dalším Radoslavově osudu nic nevíme.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PELIKÁN, Jan, a kol. Dějiny Srbska. 2., dopl. a rozš. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2013. 677 s. ISBN 978-80-7422-217-7.  
  • ŠESTÁK, Miroslav, a kol. Dějiny jihoslovanských zemí. 2. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9.  * DORAZIL, Otakar. Vládcové v dějinách Evropy (800–1648) 2. Klatovy : Almyn, 1992. 208 s. ISBN 80-901316-1-1.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Král srbský
Předchůdce:
Štěpán I. Prvověnčaný
1227/12281233/1234
Štěpán Radoslav
Nástupce:
Štěpán Vladislav