Élis
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Elis (novořecky: Ήλιδα, Ílida, starořecky: Ἦλις, Ēlis) je kraj starověkého Řecka který odpovídá současné řecké prefektuře Elis na Peloponésu. Ve starověké oblasti Elis leželo stejnojmenné město. Kulturním centrem kraje byla všeřecká svatyně boha Dia s věštírnou - Olympia, kde se konaly známé Olympijské hry. Toto místo je nyní jedním z nejvýznamnějších archeologických nalezišť zapsaným do seznamu světového dědictví UNESCO.
Obsah |
[editovat] Geografie
Rozkládá se na severozápadě poloostrova Peloponésu v jižním Řecku. Na jihu hraničí s Messénií, na východě s Arkádií, na severovýchodě s Acheou a jeho západní hranici tvoří Jónské moře. Jedná se o kraj na východě hornatý (pohoří Skollis a Erymanthos), sklánějící se k západu do úrodných údolí, kam stékají řeky Alfios a Pinios. Pobřeží je členěno dvěma zálivy - Kyparisským a Kyllénským.
[editovat] Historie
Úrodné údolí Alfia bylo totiž vždy předmětem sporů. Tato skutečnost se promítla i do eposu Ílias, kde Nestor, král Pylu ve stejné oblasti, vypráví o neustálých sporech s majiteli dobytka (Ílias XI 670n).
Ve starověku se Elis dělila na tři území:
- vlastní Elis, neboli Dutou, Nížinnou, kde stálo stejnojmenné město,
- Pisatis ležící mezi jižním okrajem vlastní Elis a pravým břehem Alfia, s městem Písou a svatyní Olympia,
- Trifýlii, s městem Leprea, rozkládající se na jih od Alfia až k řece Nedas.
Tento obraz ale platil až od začátku 6. století př. n. l., kdy se Élejci násilně zmocnili Pisatis a Trifýlie. Společně s dobytým územím přešla na Élejce i správa Olympie a pořádání Olympijských her, které měli již v té době hlubokou tradici. Během války s Spartou na konci 5. století př. n. l. Élis o Trifýlií a Pisatis přišla, ale správa Olympie jí byla ponechána až do roku 364 př. n. l.. Krátce poté se Élis opět zmocnila jak Trifýlie a Pisatis, tak i svatyně. Tentokrát již natrvalo.
[editovat] Elis (město)
Město se nalézalo na místě dnešní obce Elis 14 km severovýchodně od města Amalias v údolí Pinia. Osudy města byly ve starověku (os 6. století př. n. l.) spjaty se svatyní Olympia. Tato všeřecká svatyně dávala městu značnou politickou moc, a proto se Élidští snažili svůj nárok na svatyni všemožně upevnit. Velké množství prostředků proto směřovalo právě do Olympie. Rozhodčí při Olympiádě - helladonikové byli voleni z občanů Élidy a Písy. Kolem roku 400 př. n. l. byl místní sofista Hippiás z Elidy pověřen sepsáním kroniky svatyně. V souladu s politickým pozadím zadání a podle písemných záznamů určil jako počátek konání Olympijských her rok 776 př. n. l..
Dnešní obec Ilis, stojící na ruinách starověkého města, má asi 150 obyvatel. Je zde muzeum s archeologickými nálezy z místních vykopávek. Také zde bylo odkryto jedno z nejlépe zachovaných antických divadel.
[editovat] Související články
 |
Související články obsahuje Portál Antika |
[editovat] Literatura
- Ottův slovník naučný, osmý díl. Praha: Vydavatel a nakladatel J.Otto, 1894. 1. vyd.
- Sinn Ulrich, Olympia - kult, sport a slavnost v antice, Nakladatelství Epocha, Praha 2003, ISBN 80-86328-20-1
V tomto článku je použit překlad textu z článku Elis na anglické Wikipedii.
|
||||||||
