Ælfgifu z Yorku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ælfgifu z Yorku
Královna Anglie
Doba vlády 98?-1002
Předchůdce Ælfthryth
Následník Emma Normandská
Manžel(é) Ethelred II.
Otec Thored z jižní Northumbrie

Ælfgifu z Yorku byla první manželka anglického krále Ethelreda II. Pravděpodobně byla dcerou hraběte Thoreda z jižní Northumbrie (Yorku).

Původ[editovat | editovat zdroj]

Určité informace o jejím původu pocházejí až z doby po normanském záboru. Sulcard z Westminsteru po roce 1080 píše, že byla “z velmi urozeného anglického rodu” (ex nobilioribus Anglis), ale její jméno přímo neuvádí.[1] John z Worcesteru píše, že Ethelredova první manželka byla Ælfgifu, dcera šlechtice Æthelberhta (comes Agelberhtus) a matka Edmunda, Æthelstana, Eadwig and Eadgyth..[2] Existence samotného Æthelberhta je však pochybná, a tak je pravděpodobnější, že byla dcerou hraběte Thoreda.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

Ke sňatku Ethelreda a Ælfgifu zřejmě došlo nejspíš v polovině osmdesátých let desátého století. Thored byl váženým hrabětem z Yorku zjevně bez královského jmenování do tohoto úřadu, a tak by tento sňatek královské rodině přinesl důležitou oporu na severu.[3]

Z manželství se narodilo šest synů, z nichž všichni byli pojmenovaní po Ethelredových předchůdcích. Byli to Athelstan (†1011), Edmund II. (jeho nástupce na anglickém trůnu), Egbert, Eadred, Eadwig (zabit roku 1017) a Edgar. Také spolu měli čtyři dcery – Editu, Elgiflu, Wulfhild a Aethelredu.

Jediným ze synů, který se stal králem, byl Edmund. Jeho krátká vláda však skončila, když dánský král Knut Veliký vyhrál sérii bitev v roce 1016 a dobyl Anglii. Tři ze svých dcer provdal Ethelred za anglická hraba, zřejmě aby si zajistil jejich věrnost a zajistit obranný systém proti vikingským útokům.[4]

Příliš informací není ani o smrti Ælfgifu. Zřejmě zemřela při porodu, a to před rokem 1002, kdy se Ethelred oženil s Emmou Normandskou.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Sulcard of Winchester, Prologus de construccione Westmonasterii, ed. Scholz, pp. 74, 89; Williams, Æthelred the Unready, p. 169, note 30.
  2. John of Worcester, Chronicon ex Chronicis (West-Saxon regnal list at the end of Chronicle).
  3. Williams, Æthelred the Unready, p. 24-5.
  4. Stafford, The Reign of Æthelred II.34-5.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ailred of Rievaulx, De genealogia regum Anglorum ("On the Genealogy of the English Kings"), ed. R. Twysden, De genealogia regum Anglorum. Rerum Anglicarum scriptores 10. London, 1652. 1.347–70. Patrologia Latina 195 (711–38), ke stažení na Documenta Catholica; přel. M. L. Dutton a J. P. Freeland, Aelred of Rievaulx, The Historical Works. Kalamazoo, 2005.
  • Anglo-saské kroniky
  • Anglo-Saxon Chronicle, ed. D. Dumville and S. Keynes, The Anglo-Saxon Chronicle: a collaborative edition. 8 sv. Cambridge, 1983
    • Přel. Michael J. Swanton, The Anglo-Saxon Chronicles. 2nd ed. London, 2000.
  • John of Worcester, Chronicon ex Chronicis, ed. Benjamin Thorpe, Florentii Wigorniensis monachi chronicon ex chronicis. 2 vols. London, 1848–49
    • Tr. J. Stevenson, Church Historians of England. 8 sv.: sv. 2.1. London, 1855; pp. 171–372.
  • Sulcard of Westminster, Prologus de construccione Westmonasterii, vyd. B. W. Scholz, “Sulcard of Westminster. Prologus de construccione Westmonasterii.” Traditio; 20 (1964); pp. 59–91.
  • William of Malmesbury, Gesta regum Anglorum, přel. a vyd. R. A. B. Mynors, R. M. Thomson and M. Winterbottom, William of Malmesbury. Gesta Regum Anglorum: The History of the English Kings. (Oxford Medieval Texts.) 2 vols.; vol 1. Oxford, 1998.
  • Fryde, E. et al. Handbook of British Chronology. 3. vyd. Cambridge, 1996.
  • Keynes, Simon. “Æthelred II (c.966x8–1016).” Oxford Dictionary of National Biography. Oxford University Press, 2004 Accessed 1 Sept 2007.
  • Stafford, Pauline. "The Reign of Æthelred II. A Study in the Limitations on Royal Policy and Action." In Ethelred the Unready. Papers from the Millenary Conference, ed. D. Hill. BAR British series 59. Oxford, 1978. 15-46.
  • Stafford, Pauline. Queen Emma and Queen Edith: Queenship and Women’s Power in Eleventh-Century England. Oxford, 1997.
  • Trow, M.J. Cnut: Emperor of the North. Sutton, 2005.
  • Williams, Ann. Æthelred the Unready: The Ill-Counselled King. London, 2003.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ælfgifu of York na anglické Wikipedii.

Královna Anglie
Předchůdce:
Ælfthryth
98?-1002
Ælfgifu z Yorku
Nástupce:
Emma Normandská