Přeskočit na obsah

Energetický účet Země: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Založení stránky
(Žádný rozdíl)

Verze z 27. 11. 2023, 19:17

Energetická rovnováha a nerovnováha Země, která ukazuje, kam se ztrácí přebytečná energie: Odcházející záření klesá v důsledku rostoucího množství skleníkových plynů v atmosféře, což vede k energetické nerovnováze Země ve výši přibližně 460 TW.[1] Je také uvedeno, kolik procent energie připadá na jednotlivé oblasti klimatického systému.

Energetická účet Země (nebo energetická bilance Země) představuje rovnováhu mezi energií, kterou Země dostává od Slunce, a energií, kterou Země vyzařuje zpět do vesmíru. Menší zdroje energie, jako je vnitřní teplo Země, jsou brány v úvahu, ale ve srovnání se sluneční energií přispívají jen nepatrně. Energetický rozpočet také zohledňuje, jak se energie pohybuje klimatickým systémem.[2]:s.2227 Vzhledem k tomu, že Slunce ohřívá rovníkové tropy více než polární oblasti, je sluneční záření nerovnoměrně rozloženo. Jak energie hledá rovnováhu napříč planetou, řídí interakce v klimatickém systému Země, tj. v zemské hydrosféře, kryosféře, atmosféře, litosféře a biosféře.[2]:s.2224 Výsledkem je zemské klima.

Energetický rozpočet Země závisí na mnoha faktorech, jako jsou atmosférické aerosoly, skleníkové plyny, albedo povrchu planety, mraky, vegetace, vzorce využívání půdy a další. Když jsou příchozí a odchozí energetické toky v rovnováze, Země je v radiační rovnováze a klimatický systém bude relativně stabilní. Ke globálnímu oteplování dochází, když Země dostává více energie, než dává zpět do vesmíru, a ke globálnímu ochlazování dochází, když je odcházející energie větší.[3]

Různé typy měření a pozorování ukazují nerovnováhu oteplování přinejmenším od roku 1970.[4][5] Rychlost zahřívání v důsledku této člověkem způsobené události je bezprecedentní.[6]:s.54 Hlavním původem změn v energii Země jsou člověkem vyvolané změny ve složení atmosféry.[1] V letech 2005 až 2019 činila energetická nerovnováha Země (EEI) v průměru asi 460 TW nebo globálně 0,90 ± 0,15 W/m2.[1]

Když se změní energetický rozpočet, dojde ke zpoždění, než se výrazně změní průměrná globální povrchová teplota. To je způsobeno tepelnou setrvačností oceánů, pevniny a kryosféry.[7] Přesná kvantifikace těchto energetických toků a množství energie je požadavkem většiny klimatických modelů.

Definice

Energetický rozpočet Země zahrnuje „hlavní energetické toky, které jsou důležité pro klimatický systém“.[2]  Jedná se o „energetický rozpočet na vrcholu atmosféry; rozpočet povrchové energie; změny v globální energetické inventuře a vnitřních tocích energie v rámci klimatického systému“.[2]:s.2227

Odkazy

Související stránky

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Earth's energy budget na anglické Wikipedii.

  1. a b c TRENBERTH, Kevin E; CHENG, Lijing. A perspective on climate change from Earth’s energy imbalance. Environmental Research: Climate. 2022-07-04, roč. 1, čís. 1, s. 013001. Dostupné online [cit. 2023-11-27]. ISSN 2752-5295. DOI 10.1088/2752-5295/ac6f74. 
  2. a b c d IPCC AR6 WG1 2021, Annex VII: Glossary
  3. Climate and Earth’s Energy Budget. earthobservatory.nasa.gov [online]. 2009-01-14 [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. VON SCHUCKMANN, Karina; MINIÈRE, Audrey; GUES, Flora. Heat stored in the Earth system 1960–2020: where does the energy go?. Earth System Science Data. 2023-04-17, roč. 15, čís. 4, s. 1675–1709. Dostupné online [cit. 2023-11-27]. ISSN 1866-3508. DOI 10.5194/essd-15-1675-2023. (English) 
  5. VON SCHUCKMANN, Karina; MINIÈRE, Audrey; GUES, Flora. Heat stored in the Earth system 1960–2020: where does the energy go?. Earth System Science Data. 2023-04-17, roč. 15, čís. 4, s. 1675–1709. Dostupné online [cit. 2023-11-27]. ISSN 1866-3508. DOI 10.5194/essd-15-1675-2023. (English) 
  6. IPCC SR 15 2018, Kapitola 1: Framing and Context
  7. PREVIDI, M.; LIEPERT, B. G.; PETEET, D. Climate sensitivity in the Anthropocene. Quarterly Journal of the Royal Meteorological Society. 2013-07, roč. 139, čís. 674, s. 1121–1131. Dostupné online [cit. 2023-11-27]. ISSN 0035-9009. DOI 10.1002/qj.2165. (anglicky)