Přeskočit na obsah

Solární elektřina: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Upřesnění obsahu článku
Rozšíření úvodu
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Electrical and Mechanical Services Department Headquarters Photovoltaics.jpg|alt=Solární fotovoltaický systém na střechách v Hong Kongu|náhled|Solární [[fotovoltaický systém]] na střechách v [[Hongkong]]u]]
[[Soubor:Electrical and Mechanical Services Department Headquarters Photovoltaics.jpg|alt=Solární fotovoltaický systém na střechách v Hong Kongu|náhled|Solární [[fotovoltaický systém]] na střechách v [[Hongkong]]u]]
[[Soubor:Foto aére de solnovas y torre junio 2010.jpg|náhled|První tři jednotky koncentrované sluneční energie (CSP) španělské solární elektrárny Solnova v popředí a solární věže PS10 a PS20 v pozadí.]]
[[Soubor:Foto aére de solnovas y torre junio 2010.jpg|náhled|První tři jednotky koncentrované sluneční energie (CSP) španělské solární elektrárny Solnova v popředí a solární věže PS10 a PS20 v pozadí.]]
[[Soubor:World PVOUT Solar-resource-map GlobalSolarAtlas World-Bank-Esmap-Solargis.png|náhled|Tato mapa sluneční energie poskytuje přehled o odhadovaném množství sluneční energie, která je k dispozici pro výrobu elektřiny a další energetické využití. Představuje průměrný denní/roční součet výroby elektřiny ze solární fotovoltaické elektrárny připojené k síti o výkonu 1 kW ve špičce za období od roku 1994/1999/2007 (v závislosti na zeměpisné oblasti) do roku 2015. Zdroj: Global Solar Atlas]]
[[Soubor:World PVOUT Solar-resource-map GlobalSolarAtlas World-Bank-Esmap-Solargis.png|náhled|Tato mapa sluneční energie poskytuje přehled o odhadovaném množství sluneční energie, která je k dispozici pro výrobu elektřiny a další energetické využití. Představuje průměrný denní/roční součet výroby elektřiny ze solární fotovoltaické elektrárny připojené k síti o výkonu 1 kW ve špičce za období od roku 1994/1999/2007 (v závislosti na zeměpisné oblasti) do roku 2015. Zdroj: Global Solar Atlas<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Global Solar Atlas
'''Solární energie''' je přeměna [[Obnovitelná energie|obnovitelné energie]] ze [[Sluneční energie|slunečního záření]] na elektřinu, a to buď přímo pomocí [[Fotovoltaika|fotovoltaiky]] (PV), nepřímo pomocí [[Koncentrovaná sluneční energie|koncentrované sluneční energie]], nebo kombinovaně. Systémy koncentrované solární energie využívají čočky nebo zrcadla a solární sledovací systémy k soustředění velké plochy slunečního světla do malého paprsku. Fotovoltaické články přeměňují světlo na elektrický proud pomocí [[Fotovoltaický jev|fotovoltaického jevu]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| periodikum = globalsolaratlas.info
| url = https://globalsolaratlas.info/map
| datum přístupu = 2023-09-24
}}</ref>]]
Solární elektřina je přeměna energie [[Sluneční energie|slunečního záření]] na [[Elektřina|elektřinu]], a to buď přímo pomocí [[Fotovoltaika|fotovoltaiky]], nebo nepřímo pomocí [[Koncentrovaná solární energie|koncentrované sluneční energie]]. [[Fotovoltaický článek|Fotovoltaické články]] přeměňují světlo na elektrický proud pomocí [[Fotovoltaický jev|fotovoltaického jevu]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Solar
| titul = Solar
| periodikum = Energy.gov
| periodikum = Energy.gov
| url = https://www.energy.gov/solar
| url = https://www.energy.gov/solar
| jazyk = en
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-01-02
| datum přístupu = 2023-09-24
}}</ref> Systémy koncentrované solární energie využívají [[Čočka (optika)|čočky]] nebo [[Zrcadlo|zrcadla]] a systémy sledování slunečního záření k soustředění velké plochy slunečního světla do horkého bodu, často k pohonu [[Parní turbína|parní turbíny]].

Fotovoltaika se zpočátku používala výhradně jako zdroj elektřiny pro malé a střední aplikace, od [[Kalkulačka|kalkulačky]] napájené jedním solárním článkem až po vzdálené domy napájené střešním fotovoltaickým ostrovním systémem. Komerční koncentrované solární elektrárny byly poprvé vyvinuty v 80. letech 20. století. Od té doby, jak klesaly náklady na solární elektřinu, rostla kapacita a výroba [[Fotovoltaický systém|solárních fotovoltaických systémů]] připojených k síti víceméně exponenciálně a zdvojnásobovala se přibližně každé tři roky. Nadále se budují miliony instalací a fotovoltaických elektráren gigawattového rozsahu, přičemž v roce 2021 byla polovina nové výrobní kapacity tvořena solárními elektrárnami.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Maia
| jméno = Sofia
| příjmení2 = Demôro
| jméno2 = Luiza
| titul = Power Transition Trends 2022 – Coal power spikes, but progress on renewables brings hope
| url = https://assets.bbhub.io/professional/sites/24/BNEF-Power-Transition-Trends-2022_FINAL.pdf
| vydavatel = BloombergNEF
| datum vydání = 2022-08-21
| datum přístupu = 2023-09-24
}}</ref>
}}</ref>


V roce 2022 vyráběla solární energie 4,5 % světové elektřiny,<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
Fotovoltaika se zpočátku používala výhradně jako zdroj elektrické energie pro malé a střední aplikace, od kalkulačky napájené jedním solárním článkem až po vzdálené domy napájené střešním fotovoltaickým systémem mimo síť. Komerční koncentrované solární elektrárny byly poprvé vyvinuty v 80. letech 20. století. Od té doby se s poklesem nákladů na solární elektřinu víceméně exponenciálně rozšířily solární fotovoltaické systémy připojené k síti. Byly a jsou vybudovány miliony instalací a fotovoltaických elektráren o výkonu gigawattů. Fotovoltaika se rychle stala levnou nízkouhlíkovou technologií.
| příjmení = Norman
| jméno = Will
| titul = Through the roof: 49.5% of world’s PV additions were rooftop in 2022 – SolarPower Europe
| periodikum = PV Tech
| url = https://www.pv-tech.org/through-the-roof-49-5-of-worlds-pv-additions-were-rooftop-in-2022-solarpower-europe/
| datum vydání = 2023-06-13
| jazyk = en-US
| datum přístupu = 2023-09-24
}}</ref> zatímco v roce 2015, kdy byla podepsána [[Pařížská dohoda]] o omezení změny klimatu, to bylo 1 %.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Global Electricity Review 2022
| periodikum = Ember
| url = https://ember-climate.org/insights/research/global-electricity-review-2022/
| datum vydání = 2022-03-29
| jazyk = en-US
| datum přístupu = 2023-09-24
}}</ref> Spolu s větrnou energií na pevnině je ve většině zemí nejlevnější vyrovnanou cenou elektřiny pro nové instalace solární energie ve veřejném měřítku.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = 2023 Levelized Cost Of Energy+
| periodikum = https://www.lazard.com
| url = https://www.lazard.com/research-insights/2023-levelized-cost-of-energyplus/
| jazyk = en
| datum přístupu = 2023-09-24
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Executive summary – Renewable Energy Market Update - June 2023 – Analysis
| periodikum = IEA
| url = https://www.iea.org/reports/renewable-energy-market-update-june-2023/executive-summary
| jazyk = en-GB
| datum přístupu = 2023-09-24
}}</ref>


[[Mezinárodní agentura pro energii|Mezinárodní energetická agentura]] v roce 2021 uvedla, že podle jejího scénáře „Net Zero by 2050“ by se solární energie podílela na celosvětové spotřebě energie přibližně 20 % a solární energie by byla největším světovým zdrojem elektřiny.<ref>{{Citace elektronického periodika
Téměř polovinu solární energie instalované v roce 2022 tvořily střešní elektrárny.<ref name=":0" /> Nízkouhlíková energie byla doporučena jako součást plánu na [[zmírňování změny klimatu]]. [[Mezinárodní agentura pro energii|Mezinárodní energetická agentura]] v roce 2022 uvedla, že je třeba vyvinout větší úsilí pro integraci do sítě a zmírnění politických, regulačních a finančních problémů[8].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Net Zero by 2050 – Analysis
| titul = Solar PV
| periodikum = IEA
| periodikum = IEA
| url = https://www.iea.org/reports/net-zero-by-2050
| url = https://www.iea.org/energy-system/renewables/solar-pv
| jazyk = en-GB
| jazyk = en-GB
| datum přístupu = 2022-01-02
| datum přístupu = 2023-09-24
}}</ref>
}}</ref> Nejvíce solárních instalací má Čína. V roce 2020 vyráběla solární energie 3,5 % světové elektřiny, zatímco v předchozím roce to byla necelá 3 %[3].<ref>{{Citace elektronické monografie

| titul = Global electricity
== Potenciál ==
| url = https://ember-climate.org/data/global-electricity/
Geografie ovlivňuje potenciál sluneční energie, protože na různých místech dopadá různé množství slunečního záření. Zejména oblasti, které se nacházejí blíže rovníku, mají s určitými odchylkami obecně vyšší množství slunečního záření. Použití fotovoltaických zařízení, která mohou sledovat polohu Slunce, však může výrazně zvýšit potenciál sluneční energie v oblastech, které jsou vzdálenější od rovníku.<ref name=":1">{{Citace monografie
| vydavatel = EMBER
| titul = World energy assessment: energy and the challenge of sustainability
| datum přístupu = 2022-01-02
| editoři = José Goldemberg, UNDP
| vydání = 1. print
| vydavatel = United Nations Development Programme
| místo = New York, NY
| počet stran = 508
| isbn = 978-92-1-126126-4
}}</ref> Časové rozdíly ovlivňují potenciál sluneční energie, protože v noci je na povrchu Země málo slunečního záření, které by mohly solární panely absorbovat. To omezuje množství energie, které mohou solární panely absorbovat za jeden den. Také oblačnost může ovlivnit potenciál solárních panelů, protože mraky blokují dopadající světlo ze Slunce a snižují množství světla dostupného pro solární články.

Kromě toho má na dostupnou solární energii velký vliv dostupnost půdy, protože solární panely lze postavit pouze na půdě, která je jinak nevyužitá a vhodná pro solární panely. Vhodným místem pro umístění solárních článků jsou střechy, lidé tímto způsobem mohou získávat energii přímo ze svých domů. Dalšími oblastmi vhodnými pro solární články jsou pozemky, které nejsou využívány pro podnikání, kde lze zřídit solární elektrárny.<ref name=":1" />

== Technologie ==
Solární elektrárny využívají jednu ze dvou technologií:

[[Fotovoltaika|Fotovoltaické systémy]] (FV) využívají [[Solární panel|solární panely]] na střechách nebo v solárních farmách umístěných na zemi, které přeměňují sluneční světlo přímo na [[Elektrická energie|elektrickou energii]].

[[Koncentrovaná solární energie|Koncentrovaná sluneční energie]] využívá zrcadla nebo čočky ke koncentraci slunečního světla na extrémní teplo, z něhož se nakonec vyrobí pára, která se pomocí turbíny přemění na elektřinu.
[[Soubor:PV-system-schematics-residential-Eng.png|náhled|Schéma domácího fotovoltaického systému připojeného k síti<ref name=":2">{{Citace monografie
| titul = Solar cells and their applications
| editoři = Lewis Fraas, Larry Partain, Lewis M. Fraas
| vydání = 2. ed. [updated]
| vydavatel = Wiley
| místo = Hoboken, NJ
| počet stran = 627
| edice = Wiley series in microwave and optical engineering
| kapitola = Sekce 10. 2.
| isbn = 978-0-470-44633-1
}}</ref>]]

=== Fotovoltaické články ===
{{Podrobně|Fotovoltaika|Fotovoltaický článek}}
Solární článek neboli fotovoltaický článek je zařízení, které přeměňuje světlo na elektrický proud pomocí fotovoltaického jevu. První solární článek sestrojil Charles Fritts v 80. letech 19. století.<ref>{{Harvnb|Perlin|1999|p=147}}</ref> Mezi těmi, kdo si uvědomili význam tohoto objevu, byl i německý průmyslník Ernst Werner von Siemens.<ref>{{Harvnb|Perlin|1999|pp=18–20}}</ref> V roce 1931 vyvinul německý inženýr Bruno Lange fotočlánek, který místo oxidu měďnatého používal selenid stříbrný,<ref>{{Citace monografie
| příjmení =
| titul = Magic Plates, Tap Sun For Power
| url = http://archive.org/details/bub_gb_9CcDAAAAMBAJ
| vydavatel = Bonnier Corporation
| počet stran = 158
| jazyk = English
}}</ref> ačkoli prototyp selenového článku přeměnil na elektřinu méně než 1 % dopadajícího světla. V návaznosti na práci Russella Ohla ve 40. letech 20. století vytvořili výzkumníci Gerald Pearson, Calvin Fuller a Daryl Chapin v roce 1954 křemíkový solární článek[14].<ref>{{Harvnb|Perlin|1999|p=29}}</ref> Tyto první solární články stály 286 USD/watt a dosahovaly účinnosti 4,5–6 %.<ref>{{Harvnb|Perlin|1999|pp=29–30, 38}}</ref> V roce 1957 vyvinul Mohamed M. Atalla v Bellových laboratořích proces pasivace povrchu křemíku tepelnou oxidací.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Black
| jméno = Lachlan E.
| titul = New Perspectives on Surface Passivation: Understanding the Si-Al2O3 Interface
| vydavatel = Springer
| místo = Cham
| počet stran = 204
| strana = 13
| edice = Springer Theses, recognizing outstanding Ph.D. research
| isbn = 978-3-319-32521-7
| isbn2 = 978-3-319-81307-3
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Lojek
| jméno = Bo
| titul = History of Semiconductor Engineering
| vydavatel = Springer-Verlag Berlin Heidelberg
| místo = Berlin, Heidelberg
| isbn = 978-3-540-34258-8
| strany = 120, 321–323
}}</ref> Proces pasivace povrchu je od té doby pro účinnost solárních článků rozhodující.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Black
| jméno = Lachlan E.
| titul = New Perspectives on Surface Passivation: Understanding the Si-Al2O3 Interface
| vydavatel = Springer
| místo = Cham
| počet stran = 204
| edice = Springer Theses, recognizing outstanding Ph.D. research
| isbn = 978-3-319-32521-7
| isbn2 = 978-3-319-81307-3
}}</ref>

==== Krystalický křemík ====
Od roku 2022 tvoří více než 90 % trhu krystalický křemík.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Urbina
| jméno = Antonio
| titul = Sustainability of photovoltaic technologies in future net‐zero emissions scenarios
| periodikum = Progress in Photovoltaics: Research and Applications
| datum vydání = 2022-10-26
| issn = 1062-7995
| doi = 10.1002/pip.3642
| jazyk = en
| url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/pip.3642
| datum přístupu = 2023-09-24
}}</ref> pole fotovoltaického systému neboli FV systém vyrábí stejnosměrný proud (DC), který kolísá podle intenzity slunečního záření. Pro praktické využití je obvykle nutná konverze na střídavý proud (AC), a to pomocí střídačů<ref name=":2" />. V praxi je více solárních článků je propojeno uvnitř panelů. Panely jsou propojeny do polí a poté připojeny ke střídači, který vyrábí energii o požadovaném napětí a v případě střídavého proudu o požadované frekvenci/fázi.<ref name=":2" />

Mnoho rezidenčních fotovoltaických systémů je připojeno k síti, kdekoli je to možné, zejména ve vyspělých zemích s velkými trhy.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Trends in Photovoltaic Applications Survey report of selected IEA countries between 1992 and 2009, IEA-PVPS
| url = https://web.archive.org/web/20170525165534/http://www.iea-pvps.org/index.php?id=92&eID=dam_frontend_push&docID=432
| vydavatel = IEA
| datum přístupu = 2023-09-24
}}</ref> U těchto fotovoltaických systémů připojených k síti je použití akumulace energie volitelné. V některých aplikacích, jako jsou satelity, majáky nebo v rozvojových zemích, se často přidávají baterie nebo další generátory energie jako záloha. Takové autonomní energetické systémy umožňují provoz v noci a v jiných obdobích s omezeným slunečním svitem.

==== Tenkovrstvé články ====
Tenkovrstvý solární článek je solární článek druhé generace, který se vyrábí nanesením jedné nebo více tenkých vrstev nebo tenkého filmu fotovoltaického materiálu na substrát, jako je sklo, plast nebo kov. Tenkovrstvé solární články se komerčně používají v několika technologiích, včetně teluridu kadmia (CdTe), diselenidu mědi a galia (CIGS) a amorfního tenkovrstvého křemíku (a-Si, TF-Si).<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Thin-Film Solar Panels {{!}} American Solar Energy Society
| url = https://ases.org/thin-film-solar-panels/
| datum přístupu = 2023-09-24
| jazyk = en
}}</ref>

==== Perovskit ====
Perovskitový solární článek je typ solárního článku, který obsahuje jako aktivní vrstvu sbírající světlo perovskitovou strukturu, nejčastěji hybridní organo-anorganický materiál na bázi halogenidů olova nebo cínu.<ref name=":3">{{Citace periodika
| příjmení = Manser
| jméno = Joseph S.
| příjmení2 = Christians
| jméno2 = Jeffrey A.
| příjmení3 = Kamat
| jméno3 = Prashant V.
| titul = Intriguing Optoelectronic Properties of Metal Halide Perovskites
| periodikum = Chemical Reviews
| datum vydání = 2016-11-09
| ročník = 116
| číslo = 21
| strany = 12956–13008
| issn = 0009-2665
| doi = 10.1021/acs.chemrev.6b00136
| jazyk = en
| url = https://pubs.acs.org/doi/10.1021/acs.chemrev.6b00136
| datum přístupu = 2023-09-24
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Perovskites power up the solar industry
| url = https://www.sciencenews.org/article/perovskites-power-solar-industry
| datum vydání = 2017-07-26
| datum přístupu = 2023-09-24
| jazyk = en-US
}}</ref> Perovskitové materiály, jako jsou methylamoniové halogenidy olova a allorganické halogenidy cesia, jsou levné na výrobu a jednoduché na zpracování.

Účinnosti solárních článků v laboratorním měřítku využívajících tyto materiály se zvýšily z 3,8 % v roce 2009<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Kojima
| jméno = Akihiro
| příjmení2 = Teshima
| jméno2 = Kenjiro
| příjmení3 = Shirai
| jméno3 = Yasuo
| titul = Organometal Halide Perovskites as Visible-Light Sensitizers for Photovoltaic Cells
| periodikum = Journal of the American Chemical Society
| datum vydání = 2009-05-06
| ročník = 131
| číslo = 17
| strany = 6050–6051
| issn = 0002-7863
| doi = 10.1021/ja809598r
| jazyk = en
| url = https://pubs.acs.org/doi/10.1021/ja809598r
| datum přístupu = 2023-09-24
}}</ref><ref name=":4">{{Citace elektronické monografie
| titul = Best Research-Cell Efficiencies
| url = https://www.nrel.gov/pv/assets/pdfs/best-research-cell-efficiencies.pdf
| vydavatel = NREL
| datum přístupu = 2023-09-24
}}</ref> na 25,7 % v roce 2021 u jednopřechodových architektur<ref name=":4" /><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Min
| jméno = Hanul
| příjmení2 = Lee
| jméno2 = Do Yoon
| příjmení3 = Kim
| jméno3 = Junu
| titul = Perovskite solar cells with atomically coherent interlayers on SnO2 electrodes
| periodikum = Nature
| datum vydání = 2021-10-21
| ročník = 598
| číslo = 7881
| strany = 444–450
| issn = 0028-0836
| doi = 10.1038/s41586-021-03964-8
| jazyk = en
| url = https://www.nature.com/articles/s41586-021-03964-8
| datum přístupu = 2023-09-24
}}</ref> a u tandemových článků na bázi křemíku na 29,8 %,<ref name=":4" /><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Alves
| jméno = João
| titul = World record again at HZB: Almost 30 % efficiency for next-generation tandem solar cells
| periodikum = jpralves.net
| url = https://jpralves.net/post/2021/11/25/world-record-again-at-hzb-almost-30-efficiency-for-next-generation-tandem-solar-cells.html
| datum vydání = 2021-11-25
| jazyk = en
| datum přístupu = 2023-09-24
}}</ref> což překračuje maximální účinnost dosaženou u jednopřechodových křemíkových solárních článků. Perovskitové solární články jsou tak od roku 2016 nejrychleji se rozvíjející solární technologií<ref name=":3" /> díky potenciálu dosažení ještě vyšších účinností a velmi nízkým výrobním nákladům se perovskitové solární články staly komerčně atraktivními. Mezi hlavní problémy a předměty výzkumu patří jejich krátkodobá a dlouhodobá stabilita.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Sun
| jméno = Kai
| příjmení2 = Wang
| jméno2 = Yanyan
| příjmení3 = Xu
| jméno3 = Haoyuan
| titul = Short‐Term Stability of Perovskite Solar Cells Affected by In Situ Interface Modification
| periodikum = Solar RRL
| datum vydání = 2019-09
| ročník = 3
| číslo = 9
| issn = 2367-198X
| doi = 10.1002/solr.201900089
| jazyk = en
| url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/solr.201900089
| datum přístupu = 2023-09-24
}}</ref>
[[Soubor:Parabolic trough.svg|náhled|Parabolický kolektor soustřeďuje sluneční světlo do trubky v ohnisku.]]

=== Koncentrovaná solární energie ===
{{Podrobně|Koncentrovaná solární energie}}
Koncentrovaná solární energie (CSP), nazývaná také „koncentrovaná solární tepelná energie“, využívá čočky nebo zrcadla a sledovací systémy ke koncentraci slunečního světla a následně využívá vzniklé teplo k výrobě elektřiny z konvenčních parních turbín.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Kraemer
| jméno = Susan
| titul = How CSP Works: Tower, Trough, Fresnel or Dish
| url = https://www.solarpaces.org/how-csp-works/
| datum vydání = 2018-06-11
| datum přístupu = 2023-09-24
| jazyk = en-US
}}</ref>

Existuje celá řada koncentračních technologií, mezi nejznámější patří parabolické koryto, kompaktní lineární Fresnelův reflektor, Stirlingova miska a solární věž. Ke sledování Slunce a soustředění světla se používají různé techniky. Ve všech těchto systémech je pracovní kapalina ohřívána koncentrovaným slunečním světlem a následně je využívána k výrobě elektřiny nebo k jejímu skladování.<ref>{{Harvnb|Martin|Goswami|2005|p=45}}</ref> Možnost efektivního skladování tepelné energie umožňuje výrobu elektřiny přes noc,<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Spanish CSP Plant with Storage Produces Electricity for 24 Hours Straight {{!}} Renewable Energy News Article
| periodikum = web.archive.org
| url = https://web.archive.org/web/20121012112224/http://www.renewableenergyworld.com/rea/news/article/2011/07/solar-can-be-baseload-spanish-csp-plant-with-storage-produces-electricity-for-24-hours-straight
| datum vydání = 2012-10-12
| datum přístupu = 2023-09-24
}}</ref> a doplňuje tak fotovoltaiku.<ref>{{Citace periodika
| titul = More countries are turning to this technology for clean energy. It's coming to Australia
| periodikum = ABC News
| datum vydání = 2022-10-05
| jazyk = en-AU
| url = https://www.abc.net.au/news/2022-10-06/concentrated-solar-thermal-in-queensland-renewable-strategy/101502426
| datum přístupu = 2023-09-24
}}</ref> Koncentrovaná solární energie vyrábí velmi malý podíl solární energie a v roce 2022 IEA uvedla, že by měla být lépe placena za její skladování.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Renewables - Energy System
| periodikum = IEA
| url = https://www.iea.org/energy-system/renewables
| jazyk = en-GB
| jazyk = en-GB
| datum přístupu = 2023-09-24
}}</ref> V roce 2020 činily nedotované vyrovnané náklady na elektřinu pro solární energii ve veřejném měřítku přibližně 36 USD/MWh<ref>{{Citace elektronického periodika
}}</ref>
| titul = Levelized Cost of Energy and of Storage 2020

| periodikum = Lazard.com
Od roku 2021 jsou vyrovnané náklady na elektřinu z CSP více než dvakrát vyšší než náklady na fotovoltaiku.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = LAZARD
| titul = Renewable Power Generation Costs in 2021
| url = http://www.lazard.com/perspective/levelized-cost-of-energy-levelized-cost-of-storage-and-levelized-cost-of-hydrogen-2020/
| url = https://irena.org/publications/2022/Jul/Renewable-Power-Generation-Costs-in-2021
| vydavatel = IRENA
| datum přístupu = 2023-09-24
}}</ref> Jejich velmi vysoké teploty se mohou ukázat jako užitečné pro pomoc při dekarbonizaci průmyslových odvětví (možná prostřednictvím vodíku), která potřebují vyšší teplotu, než může poskytnout elektřina.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Casey
| jméno = Tina
| titul = US Energy Dept. Still Holds Torch For Concentrating Solar Power
| periodikum = CleanTechnica
| url = https://cleantechnica.com/2022/09/30/us-energy-dept-still-holds-torch-for-concentrating-solar-power/
| datum vydání = 2022-09-30
| jazyk = en-US
| datum přístupu = 2023-09-24
}}</ref>

=== Hybridní systémy ===
Hybridní systém kombinuje solární energii s ukládáním energie a/nebo s jednou či více dalšími formami výroby energie. Se solární energií se běžně kombinují vodní,<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Garanovic
| jméno = Amir
| titul = World’s largest hydro-floating solar hybrid comes online in Thailand
| url = https://www.offshore-energy.biz/worlds-largest-hydro-floating-solar-hybrid-comes-online-in-thailand/
| datum vydání = 2021-11-10
| datum přístupu = 2023-09-24
| jazyk = en-US
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Ming
| jméno = Bo
| příjmení2 = Liu
| jméno2 = Pan
| příjmení3 = Guo
| jméno3 = Yi
| titul = Chapter 20 - Operations management of large hydro–PV hybrid power plants: case studies in China
| url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/B978032385527300008X
| editoři = Jakub Jurasz, Alexandre Beluco
| vydavatel = Academic Press
| strany = 439–502
| isbn = 978-0-323-85527-3
| doi = 10.1016/b978-0-323-85527-3.00008-x
| poznámka = DOI: 10.1016/B978-0-323-85527-3.00008-X
}}</ref> větrné<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = World's largest wind-solar hybrid complex goes online in India
| periodikum = Renewablesnow.com
| url = https://renewablesnow.com/news/worlds-largest-wind-solar-hybrid-complex-goes-online-in-india-799667/
| jazyk = en
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-01-02
| datum přístupu = 2023-09-24
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| url archivu = https://web.archive.org/web/20211212103416/https://www.lazard.com/perspective/levelized-cost-of-energy-levelized-cost-of-storage-and-levelized-cost-of-hydrogen-2020/
| příjmení = Todorović
| datum archivace = 2021-12-12
| jméno = Igor
}}</ref> a náklady na instalaci přibližně dolar za watt stejnosměrného proudu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = China completes world's first hybrid offshore wind-solar power plant
| titul = Developers increasingly pair batteries with utility-scale solar to combat declining value in crowded markets
| periodikum = Utility Dive
| periodikum = Balkan Green Energy News
| url = https://www.utilitydive.com/news/developers-increasingly-pair-batteries-with-utility-scale-solar-to-combat-d/608117/
| url = https://balkangreenenergynews.com/china-completes-worlds-first-hybrid-offshore-wind-solar-power-plant/
| datum vydání = 2022-11-04
| jazyk = en-US
| jazyk = en-US
| datum přístupu = 2022-01-02
| datum přístupu = 2023-09-24
}}</ref> a bateriové<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Murphy
| jméno = Jack
| titul = Solar panel battery storage
| periodikum = Which?
| url = https://www.which.co.uk/reviews/solar-panels/article/solar-panels/solar-panel-battery-storage-a2AfJ0s5tCyT
| datum vydání = 2023-08-01
| jazyk = en
| datum přístupu = 2023-09-24
}}</ref> zdroje. Kombinovaná výroba může umožnit, aby systém měnil výkon podle poptávky, nebo alespoň vyrovnával kolísání solárního výkonu.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Brumana
| jméno = Giovanni
| příjmení2 = Franchini
| jméno2 = Giuseppe
| příjmení3 = Ghirardi
| jméno3 = Elisa
| titul = Techno-economic optimization of hybrid power generation systems: A renewables community case study
| periodikum = Energy
| datum vydání = 2022-05
| ročník = 246
| strany = 123427
| doi = 10.1016/j.energy.2022.123427
| jazyk = en
| url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0360544222003309
| datum přístupu = 2023-09-24
}}</ref>
}}</ref>


== Možné problémy ==
Solární energetika je obnovitelná, ale v případě některých nevhodných instalací, například na [[Sahara|Sahaře]] by mohlo dojít k tomu, že sniží [[albedo]] a přispěje k oteplování planety.<ref>{{Citace elektronického periodika
V případě některých nevhodných instalací, například na [[Sahara|Sahaře]] by mohlo dojít k tomu, že sníží [[albedo]] a přispěje k oteplování planety.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Solar panels in Sahara could boost renewable energy but damage the global climate – here’s why
| titul = Solar panels in Sahara could boost renewable energy but damage the global climate – here’s why
| url = https://theconversation.com/solar-panels-in-sahara-could-boost-renewable-energy-but-damage-the-global-climate-heres-why-153992
| url = https://theconversation.com/solar-panels-in-sahara-could-boost-renewable-energy-but-damage-the-global-climate-heres-why-153992
Řádek 49: Řádek 386:
== Odkazy ==
== Odkazy ==
=== Reference ===
=== Reference ===
{{Překlad|en|Solar power|1062416362}}
{{Překlad|en|Solar power|1176831519}}
<references />
<references />

=== Literatura ===
*{{Citace monografie
| příjmení = Martin
| jméno = Christopher L.
| příjmení2 = Goswami
| jméno2 = D. Yogi
| titul = Solar energy pocket reference
| vydavatel = Earthscan
| místo = London
| počet stran = 88
| isbn = 978-1-84407-306-1
| isbn2 = 978-0-9771282-0-4
| rok = 2005
| ref = harv
}}
*{{Citace monografie
| příjmení = Perlin
| jméno = John
| titul = From space to earth: the story of solar electricity
| vydavatel = Aatec Publications
| místo = Ann Arbor, Mich
| počet stran = 224
| isbn = 978-0-937948-14-9
| isbn2 = 978-0-937948-15-6
| ref = harv
| rok = 1999
}}


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===

Verze z 24. 9. 2023, 11:03

Solární fotovoltaický systém na střechách v Hong Kongu
Solární fotovoltaický systém na střechách v Hongkongu
První tři jednotky koncentrované sluneční energie (CSP) španělské solární elektrárny Solnova v popředí a solární věže PS10 a PS20 v pozadí.
Tato mapa sluneční energie poskytuje přehled o odhadovaném množství sluneční energie, která je k dispozici pro výrobu elektřiny a další energetické využití. Představuje průměrný denní/roční součet výroby elektřiny ze solární fotovoltaické elektrárny připojené k síti o výkonu 1 kW ve špičce za období od roku 1994/1999/2007 (v závislosti na zeměpisné oblasti) do roku 2015. Zdroj: Global Solar Atlas[1]

Solární elektřina je přeměna energie slunečního záření na elektřinu, a to buď přímo pomocí fotovoltaiky, nebo nepřímo pomocí koncentrované sluneční energie. Fotovoltaické články přeměňují světlo na elektrický proud pomocí fotovoltaického jevu.[2] Systémy koncentrované solární energie využívají čočky nebo zrcadla a systémy sledování slunečního záření k soustředění velké plochy slunečního světla do horkého bodu, často k pohonu parní turbíny.

Fotovoltaika se zpočátku používala výhradně jako zdroj elektřiny pro malé a střední aplikace, od kalkulačky napájené jedním solárním článkem až po vzdálené domy napájené střešním fotovoltaickým ostrovním systémem. Komerční koncentrované solární elektrárny byly poprvé vyvinuty v 80. letech 20. století. Od té doby, jak klesaly náklady na solární elektřinu, rostla kapacita a výroba solárních fotovoltaických systémů připojených k síti víceméně exponenciálně a zdvojnásobovala se přibližně každé tři roky. Nadále se budují miliony instalací a fotovoltaických elektráren gigawattového rozsahu, přičemž v roce 2021 byla polovina nové výrobní kapacity tvořena solárními elektrárnami.[3]

V roce 2022 vyráběla solární energie 4,5 % světové elektřiny,[4] zatímco v roce 2015, kdy byla podepsána Pařížská dohoda o omezení změny klimatu, to bylo 1 %.[5] Spolu s větrnou energií na pevnině je ve většině zemí nejlevnější vyrovnanou cenou elektřiny pro nové instalace solární energie ve veřejném měřítku.[6][7]

Téměř polovinu solární energie instalované v roce 2022 tvořily střešní elektrárny.[4] Nízkouhlíková energie byla doporučena jako součást plánu na zmírňování změny klimatu. Mezinárodní energetická agentura v roce 2022 uvedla, že je třeba vyvinout větší úsilí pro integraci do sítě a zmírnění politických, regulačních a finančních problémů[8].[8]

Potenciál

Geografie ovlivňuje potenciál sluneční energie, protože na různých místech dopadá různé množství slunečního záření. Zejména oblasti, které se nacházejí blíže rovníku, mají s určitými odchylkami obecně vyšší množství slunečního záření. Použití fotovoltaických zařízení, která mohou sledovat polohu Slunce, však může výrazně zvýšit potenciál sluneční energie v oblastech, které jsou vzdálenější od rovníku.[9] Časové rozdíly ovlivňují potenciál sluneční energie, protože v noci je na povrchu Země málo slunečního záření, které by mohly solární panely absorbovat. To omezuje množství energie, které mohou solární panely absorbovat za jeden den. Také oblačnost může ovlivnit potenciál solárních panelů, protože mraky blokují dopadající světlo ze Slunce a snižují množství světla dostupného pro solární články.

Kromě toho má na dostupnou solární energii velký vliv dostupnost půdy, protože solární panely lze postavit pouze na půdě, která je jinak nevyužitá a vhodná pro solární panely. Vhodným místem pro umístění solárních článků jsou střechy, lidé tímto způsobem mohou získávat energii přímo ze svých domů. Dalšími oblastmi vhodnými pro solární články jsou pozemky, které nejsou využívány pro podnikání, kde lze zřídit solární elektrárny.[9]

Technologie

Solární elektrárny využívají jednu ze dvou technologií:

Fotovoltaické systémy (FV) využívají solární panely na střechách nebo v solárních farmách umístěných na zemi, které přeměňují sluneční světlo přímo na elektrickou energii.

Koncentrovaná sluneční energie využívá zrcadla nebo čočky ke koncentraci slunečního světla na extrémní teplo, z něhož se nakonec vyrobí pára, která se pomocí turbíny přemění na elektřinu.

Schéma domácího fotovoltaického systému připojeného k síti[10]

Fotovoltaické články

Podrobnější informace naleznete v článcích Fotovoltaika a Fotovoltaický článek.

Solární článek neboli fotovoltaický článek je zařízení, které přeměňuje světlo na elektrický proud pomocí fotovoltaického jevu. První solární článek sestrojil Charles Fritts v 80. letech 19. století.[11] Mezi těmi, kdo si uvědomili význam tohoto objevu, byl i německý průmyslník Ernst Werner von Siemens.[12] V roce 1931 vyvinul německý inženýr Bruno Lange fotočlánek, který místo oxidu měďnatého používal selenid stříbrný,[13] ačkoli prototyp selenového článku přeměnil na elektřinu méně než 1 % dopadajícího světla. V návaznosti na práci Russella Ohla ve 40. letech 20. století vytvořili výzkumníci Gerald Pearson, Calvin Fuller a Daryl Chapin v roce 1954 křemíkový solární článek[14].[14] Tyto první solární články stály 286 USD/watt a dosahovaly účinnosti 4,5–6 %.[15] V roce 1957 vyvinul Mohamed M. Atalla v Bellových laboratořích proces pasivace povrchu křemíku tepelnou oxidací.[16][17] Proces pasivace povrchu je od té doby pro účinnost solárních článků rozhodující.[18]

Krystalický křemík

Od roku 2022 tvoří více než 90 % trhu krystalický křemík.[19] pole fotovoltaického systému neboli FV systém vyrábí stejnosměrný proud (DC), který kolísá podle intenzity slunečního záření. Pro praktické využití je obvykle nutná konverze na střídavý proud (AC), a to pomocí střídačů[10]. V praxi je více solárních článků je propojeno uvnitř panelů. Panely jsou propojeny do polí a poté připojeny ke střídači, který vyrábí energii o požadovaném napětí a v případě střídavého proudu o požadované frekvenci/fázi.[10]

Mnoho rezidenčních fotovoltaických systémů je připojeno k síti, kdekoli je to možné, zejména ve vyspělých zemích s velkými trhy.[20] U těchto fotovoltaických systémů připojených k síti je použití akumulace energie volitelné. V některých aplikacích, jako jsou satelity, majáky nebo v rozvojových zemích, se často přidávají baterie nebo další generátory energie jako záloha. Takové autonomní energetické systémy umožňují provoz v noci a v jiných obdobích s omezeným slunečním svitem.

Tenkovrstvé články

Tenkovrstvý solární článek je solární článek druhé generace, který se vyrábí nanesením jedné nebo více tenkých vrstev nebo tenkého filmu fotovoltaického materiálu na substrát, jako je sklo, plast nebo kov. Tenkovrstvé solární články se komerčně používají v několika technologiích, včetně teluridu kadmia (CdTe), diselenidu mědi a galia (CIGS) a amorfního tenkovrstvého křemíku (a-Si, TF-Si).[21]

Perovskit

Perovskitový solární článek je typ solárního článku, který obsahuje jako aktivní vrstvu sbírající světlo perovskitovou strukturu, nejčastěji hybridní organo-anorganický materiál na bázi halogenidů olova nebo cínu.[22][23] Perovskitové materiály, jako jsou methylamoniové halogenidy olova a allorganické halogenidy cesia, jsou levné na výrobu a jednoduché na zpracování.

Účinnosti solárních článků v laboratorním měřítku využívajících tyto materiály se zvýšily z 3,8 % v roce 2009[24][25] na 25,7 % v roce 2021 u jednopřechodových architektur[25][26] a u tandemových článků na bázi křemíku na 29,8 %,[25][27] což překračuje maximální účinnost dosaženou u jednopřechodových křemíkových solárních článků. Perovskitové solární články jsou tak od roku 2016 nejrychleji se rozvíjející solární technologií[22] díky potenciálu dosažení ještě vyšších účinností a velmi nízkým výrobním nákladům se perovskitové solární články staly komerčně atraktivními. Mezi hlavní problémy a předměty výzkumu patří jejich krátkodobá a dlouhodobá stabilita.[28]

Parabolický kolektor soustřeďuje sluneční světlo do trubky v ohnisku.

Koncentrovaná solární energie

Podrobnější informace naleznete v článku Koncentrovaná solární energie.

Koncentrovaná solární energie (CSP), nazývaná také „koncentrovaná solární tepelná energie“, využívá čočky nebo zrcadla a sledovací systémy ke koncentraci slunečního světla a následně využívá vzniklé teplo k výrobě elektřiny z konvenčních parních turbín.[29]

Existuje celá řada koncentračních technologií, mezi nejznámější patří parabolické koryto, kompaktní lineární Fresnelův reflektor, Stirlingova miska a solární věž. Ke sledování Slunce a soustředění světla se používají různé techniky. Ve všech těchto systémech je pracovní kapalina ohřívána koncentrovaným slunečním světlem a následně je využívána k výrobě elektřiny nebo k jejímu skladování.[30] Možnost efektivního skladování tepelné energie umožňuje výrobu elektřiny přes noc,[31] a doplňuje tak fotovoltaiku.[32] Koncentrovaná solární energie vyrábí velmi malý podíl solární energie a v roce 2022 IEA uvedla, že by měla být lépe placena za její skladování.[33]

Od roku 2021 jsou vyrovnané náklady na elektřinu z CSP více než dvakrát vyšší než náklady na fotovoltaiku.[34] Jejich velmi vysoké teploty se mohou ukázat jako užitečné pro pomoc při dekarbonizaci průmyslových odvětví (možná prostřednictvím vodíku), která potřebují vyšší teplotu, než může poskytnout elektřina.[35]

Hybridní systémy

Hybridní systém kombinuje solární energii s ukládáním energie a/nebo s jednou či více dalšími formami výroby energie. Se solární energií se běžně kombinují vodní,[36][37] větrné[38][39] a bateriové[40] zdroje. Kombinovaná výroba může umožnit, aby systém měnil výkon podle poptávky, nebo alespoň vyrovnával kolísání solárního výkonu.[41]

Možné problémy

V případě některých nevhodných instalací, například na Sahaře by mohlo dojít k tomu, že sníží albedo a přispěje k oteplování planety.[42]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Solar power na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Global Solar Atlas. globalsolaratlas.info [online]. [cit. 2023-09-24]. Dostupné online. 
  2. ↑ Solar. Energy.gov [online]. [cit. 2023-09-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ MAIA, Sofia; DEMÔRO, Luiza. Power Transition Trends 2022 – Coal power spikes, but progress on renewables brings hope [online]. BloombergNEF, 2022-08-21 [cit. 2023-09-24]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b NORMAN, Will. Through the roof: 49.5% of world’s PV additions were rooftop in 2022 – SolarPower Europe. PV Tech [online]. 2023-06-13 [cit. 2023-09-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Global Electricity Review 2022. Ember [online]. 2022-03-29 [cit. 2023-09-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ 2023 Levelized Cost Of Energy+. https://www.lazard.com [online]. [cit. 2023-09-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Executive summary – Renewable Energy Market Update - June 2023 – Analysis. IEA [online]. [cit. 2023-09-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Solar PV. IEA [online]. [cit. 2023-09-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ a b World energy assessment: energy and the challenge of sustainability. Příprava vydání José Goldemberg, UNDP. 1. print. vyd. New York, NY: United Nations Development Programme 508 s. ISBN 978-92-1-126126-4. 
  10. ↑ a b c Solar cells and their applications. Příprava vydání Lewis Fraas, Larry Partain, Lewis M. Fraas. 2. ed. [updated]. vyd. Hoboken, NJ: Wiley 627 s. (Wiley series in microwave and optical engineering). ISBN 978-0-470-44633-1. Kapitola Sekce 10. 2.. 
  11. ↑ Perlin 1999, s. 147
  12. ↑ Perlin 1999, s. 18–20
  13. ↑ Magic Plates, Tap Sun For Power. [s.l.]: Bonnier Corporation 158 s. Dostupné online. (English) 
  14. ↑ Perlin 1999, s. 29
  15. ↑ Perlin 1999, s. 29–30, 38
  16. ↑ BLACK, Lachlan E. New Perspectives on Surface Passivation: Understanding the Si-Al2O3 Interface. Cham: Springer 204 s. (Springer Theses, recognizing outstanding Ph.D. research). ISBN 978-3-319-32521-7, ISBN 978-3-319-81307-3. 
  17. ↑ LOJEK, Bo. History of Semiconductor Engineering. Berlin, Heidelberg: Springer-Verlag Berlin Heidelberg ISBN 978-3-540-34258-8. S. 120, 321–323. 
  18. ↑ BLACK, Lachlan E. New Perspectives on Surface Passivation: Understanding the Si-Al2O3 Interface. Cham: Springer 204 s. (Springer Theses, recognizing outstanding Ph.D. research). ISBN 978-3-319-32521-7, ISBN 978-3-319-81307-3. 
  19. ↑ URBINA, Antonio. Sustainability of photovoltaic technologies in future net‐zero emissions scenarios. Progress in Photovoltaics: Research and Applications. 2022-10-26. Dostupné online [cit. 2023-09-24]. ISSN 1062-7995. DOI 10.1002/pip.3642. (anglicky) 
  20. ↑ Trends in Photovoltaic Applications Survey report of selected IEA countries between 1992 and 2009, IEA-PVPS [online]. IEA [cit. 2023-09-24]. Dostupné online. 
  21. ↑ Thin-Film Solar Panels | American Solar Energy Society [online]. [cit. 2023-09-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ a b MANSER, Joseph S.; CHRISTIANS, Jeffrey A.; KAMAT, Prashant V. Intriguing Optoelectronic Properties of Metal Halide Perovskites. Chemical Reviews. 2016-11-09, roč. 116, čís. 21, s. 12956–13008. Dostupné online [cit. 2023-09-24]. ISSN 0009-2665. DOI 10.1021/acs.chemrev.6b00136. (anglicky) 
  23. ↑ Perovskites power up the solar industry [online]. 2017-07-26 [cit. 2023-09-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ KOJIMA, Akihiro; TESHIMA, Kenjiro; SHIRAI, Yasuo. Organometal Halide Perovskites as Visible-Light Sensitizers for Photovoltaic Cells. Journal of the American Chemical Society. 2009-05-06, roč. 131, čís. 17, s. 6050–6051. Dostupné online [cit. 2023-09-24]. ISSN 0002-7863. DOI 10.1021/ja809598r. (anglicky) 
  25. ↑ a b c Best Research-Cell Efficiencies [online]. NREL [cit. 2023-09-24]. Dostupné online. 
  26. ↑ MIN, Hanul; LEE, Do Yoon; KIM, Junu. Perovskite solar cells with atomically coherent interlayers on SnO2 electrodes. Nature. 2021-10-21, roč. 598, čís. 7881, s. 444–450. Dostupné online [cit. 2023-09-24]. ISSN 0028-0836. DOI 10.1038/s41586-021-03964-8. (anglicky) 
  27. ↑ ALVES, João. World record again at HZB: Almost 30 % efficiency for next-generation tandem solar cells. jpralves.net [online]. 2021-11-25 [cit. 2023-09-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ SUN, Kai; WANG, Yanyan; XU, Haoyuan. Short‐Term Stability of Perovskite Solar Cells Affected by In Situ Interface Modification. Solar RRL. 2019-09, roč. 3, čís. 9. Dostupné online [cit. 2023-09-24]. ISSN 2367-198X. DOI 10.1002/solr.201900089. (anglicky) 
  29. ↑ KRAEMER, Susan. How CSP Works: Tower, Trough, Fresnel or Dish [online]. 2018-06-11 [cit. 2023-09-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ Martin & Goswami 2005, s. 45
  31. ↑ Spanish CSP Plant with Storage Produces Electricity for 24 Hours Straight | Renewable Energy News Article. web.archive.org [online]. 2012-10-12 [cit. 2023-09-24]. Dostupné online. 
  32. ↑ More countries are turning to this technology for clean energy. It's coming to Australia. ABC News. 2022-10-05. Dostupné online [cit. 2023-09-24]. (anglicky) 
  33. ↑ Renewables - Energy System. IEA [online]. [cit. 2023-09-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. ↑ Renewable Power Generation Costs in 2021 [online]. IRENA [cit. 2023-09-24]. Dostupné online. 
  35. ↑ CASEY, Tina. US Energy Dept. Still Holds Torch For Concentrating Solar Power. CleanTechnica [online]. 2022-09-30 [cit. 2023-09-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. ↑ GARANOVIC, Amir. World’s largest hydro-floating solar hybrid comes online in Thailand [online]. 2021-11-10 [cit. 2023-09-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. ↑ MING, Bo; LIU, Pan; GUO, Yi. Chapter 20 - Operations management of large hydro–PV hybrid power plants: case studies in China. Příprava vydání Jakub Jurasz, Alexandre Beluco. [s.l.]: Academic Press Dostupné online. ISBN 978-0-323-85527-3. DOI 10.1016/b978-0-323-85527-3.00008-x. S. 439–502. DOI: 10.1016/B978-0-323-85527-3.00008-X. 
  38. ↑ World's largest wind-solar hybrid complex goes online in India. Renewablesnow.com [online]. [cit. 2023-09-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. ↑ TODOROVIĆ, Igor. China completes world's first hybrid offshore wind-solar power plant. Balkan Green Energy News [online]. 2022-11-04 [cit. 2023-09-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. ↑ MURPHY, Jack. Solar panel battery storage. Which? [online]. 2023-08-01 [cit. 2023-09-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. ↑ BRUMANA, Giovanni; FRANCHINI, Giuseppe; GHIRARDI, Elisa. Techno-economic optimization of hybrid power generation systems: A renewables community case study. Energy. 2022-05, roč. 246, s. 123427. Dostupné online [cit. 2023-09-24]. DOI 10.1016/j.energy.2022.123427. (anglicky) 
  42. ↑ Solar panels in Sahara could boost renewable energy but damage the global climate – here’s why. theconversation.com [online]. [cit. 2023-09-24]. Dostupné online. 

Literatura

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Solární_elektřina&oldid=23212219“