Planetární meze: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
+ rámec a zásady
→‎9 planetárních mezí: tabulka dle nové studie 2023
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:PBs2023-cs.svg|náhled| Planetární meze (2023); oranžové úseky označují překročení hranic, zelené úseky označují bezpečný stav v rámci hranic<ref>{{Citace periodika
[[Soubor:PBs2023-cs.svg|náhled| Planetární meze (2023); oranžové úseky označují překročení hranic, zelené úseky označují bezpečný stav v rámci hranic<ref name=":5">{{Citace periodika
| příjmení = Richardson
| příjmení = Richardson
| jméno = Katherine
| jméno = Katherine
Řádek 161: Řádek 161:


== 9 planetárních mezí ==
== 9 planetárních mezí ==

{| class="wikitable"
|+Planetární veze (stav výzkumu z roku 2023)<ref name=":5" />
|-
! Proces systému Země !! Kontrolní proměnná!! Planetární mez !! Předindustriální holocénní základní hodnota
! Horní konec oblasti zvýšeného rizika !! Současná hodnota proměnné
|-
| rowspan="2" | 1.&nbsp;[[Globální oteplování|Změna klimatu]]|| Koncentrace atmosferického CO<sub>2</sub> (ppm CO<sub>2</sub>) || style="text-align:center;" |350 ppm CO<sub>2</sub>|| style="text-align:center;" |280 ppm CO<sub>2</sub>|| style="text-align:center;" |450 ppm CO<sub>2</sub>|| style="text-align:center;" |470 ppm CO<sub>2</sub> <ref name=":6">{{Citace periodika
| příjmení = Forster
| jméno = Piers M.
| příjmení2 = Smith
| jméno2 = Christopher J.
| příjmení3 = Walsh
| jméno3 = Tristram
| titul = Indicators of Global Climate Change 2022: annual update of large-scale indicators of the state of the climate system and human influence
| periodikum = Earth System Science Data
| datum vydání = 2023-06-08
| ročník = 15
| číslo = 6
| strany = 2295–2327
| issn = 1866-3508
| doi = 10.5194/essd-15-2295-2023
| jazyk = English
| url = https://essd.copernicus.org/articles/15/2295/2023/
| datum přístupu = 2023-09-20
}}</ref>
|-
| Celkové antropogenní radiační působení na horní vrstvy atmosféry (W/m<sup>2</sup>) || style="text-align:center;" |+ 1,0 W/m<sup>2</sup>|| style="text-align:center;" |0 W/m<sup>2</sup>|| style="text-align:center;" |+ 1,5 W/m<sup>2</sup>|| style="text-align:center;" |+ 2,91 W/m<sup>2</sup><ref name=":6" />
|-
| rowspan="2" | 2.&nbsp;Změna integrity biodiverzity || ''Genetická diverzita: E/MSY'' (vyhynutí na milion druhů za rok) || style="text-align:center;" |<10 E/MSY ale s aspiračním cílem cca 1 E/MSY (předpokládaná rychlost vymírání na pozadí). || style="text-align:center;" |10 E/MSY || style="text-align:center;" |100 E/ MSY || style="text-align:center;" |>100 E/MSY<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Ceballos
| jméno = Gerardo
| příjmení2 = Ehrlich
| jméno2 = Paul R.
| příjmení3 = Barnosky
| jméno3 = Anthony D.
| titul = Accelerated modern human–induced species losses: Entering the sixth mass extinction
| periodikum = Science Advances
| datum vydání = 2015-06-05
| ročník = 1
| číslo = 5
| issn = 2375-2548
| pmid = 26601195
| doi = 10.1126/sciadv.1400253
| jazyk = en
| url = https://www.science.org/doi/10.1126/sciadv.1400253
| datum přístupu = 2023-09-20
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Rounsevell
| jméno = Mark D. A.
| příjmení2 = Harfoot
| jméno2 = Mike
| příjmení3 = Harrison
| jméno3 = Paula A.
| titul = A biodiversity target based on species extinctions
| periodikum = Science
| datum vydání = 2020-06-12
| ročník = 368
| číslo = 6496
| strany = 1193–1195
| issn = 0036-8075
| doi = 10.1126/science.aba6592
| jazyk = en
| url = https://www.science.org/doi/10.1126/science.aba6592
| datum přístupu = 2023-09-20
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Cowie
| jméno = Robert H.
| příjmení2 = Bouchet
| jméno2 = Philippe
| příjmení3 = Fontaine
| jméno3 = Benoît
| titul = The Sixth Mass Extinction: fact, fiction or speculation?
| periodikum = Biological Reviews
| datum vydání = 2022-04
| ročník = 97
| číslo = 2
| strany = 640–663
| issn = 1464-7931
| pmid = 35014169
| doi = 10.1111/brv.12816
| jazyk = en
| url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/brv.12816
| datum přístupu = 2023-09-20
}}</ref>
|-
|| ''Funkční integrita:'' měřeno jako energie dostupná ekosystémům (NPP) (% HANPP) || style="text-align:center;" |HANPP (v miliardách tun C ročně) <10 % předindustriální holocenní NPP, tj. >90 % zbývajících pro podporu funkce biosféry || style="text-align:center;" | 1,9 % (2σ variabilita předindustriální holocenní střední hodnoty NPP)|| 20 % HANPP || style="text-align:center;" |30 % HANPP<ref name=":5" />
|-
|| 3.&nbsp;Narušení stratosferického ozonu || Koncentrace stratosferického O<sub>3</sub> (globální průměr) (DU) || style="text-align:center;" |<5% snížení oproti předindustriální úrovni podle zeměpisné šířky (~276 DU) || style="text-align:center;" |290 DU || style="text-align:center;" |261 DU || style="text-align:center;" |284,6 DU
|-
| 4.&nbsp;Okyselení oceánů || Koncentrace uhličitanových iontů, průměrný stav nasycení povrchového oceánu vzhledem k aragonitu (Ω<sub>arag</sub>) || style="text-align:center;" |≥80% Ω<sub>arag</sub> průměrného předindustriálního stavu nasycení povrchového oceánu aragonitem, včetně přirozené denní a sezónní proměnlivosti. || style="text-align:center;" |3,44 Ω<sub>arag</sub>|| style="text-align:center;" |2,75 Ω<sub>arag</sub>|| style="text-align:center;" |2,8 Ω<sub>arag</sub> <ref>{{Citace periodika
| příjmení = Jiang
| jméno = Li-Qing
| příjmení2 = Feely
| jméno2 = Richard A.
| příjmení3 = Carter
| jméno3 = Brendan R.
| titul = Climatological distribution of aragonite saturation state in the global oceans: ARAGONITE SATURATION CLIMATOLOGY
| periodikum = Global Biogeochemical Cycles
| datum vydání = 2015-10
| ročník = 29
| číslo = 10
| strany = 1656–1673
| doi = 10.1002/2015GB005198
| jazyk = en
| url = http://doi.wiley.com/10.1002/2015GB005198
| datum přístupu = 2023-09-20
}}</ref>
|-
|rowspan="2" | 5.&nbsp;Biogeochemické toky cykly P a N || Fosfáty globálně: tok P ze sladkovodních systémů do oceánu; regionálně: P z hnojiv do erodovatelných půd (Tg P za rok)|| style="text-align:center;" |Fosfáty celosvětově: 11 Tg P ročně; regionálně: 6,2 Tg P ročně vytěžených a aplikovaných na erodovatelné (zemědělské) půdy. Hranice je globální průměr, ale pro dopady je rozhodující regionální rozložení.|| style="text-align:center;" |0 Tg P za rok|| style="text-align:center;" |Globálně: 100 Tg P/rok, regionálně 11,2 Tg P/rok || style="text-align:center;" |Globálně: 22,6 Tg P/rok,<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Carpenter
| jméno = Stephen R.
| příjmení2 = Bennett
| jméno2 = Elena M.
| titul = Reconsideration of the planetary boundary for phosphorus
| periodikum = Environmental Research Letters
| datum vydání = 2011-02
| ročník = 6
| číslo = 1
| strany = 014009
| issn = 1748-9326
| doi = 10.1088/1748-9326/6/1/014009
| jazyk = en
| url = https://dx.doi.org/10.1088/1748-9326/6/1/014009
| datum přístupu = 2023-09-20
}}</ref> regionálně 17,5 Tg P/rok<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Lu
| jméno = Chaoqun
| příjmení2 = Tian
| jméno2 = Hanqin
| titul = Global nitrogen and phosphorus fertilizer use for agriculture production in the past half century: shifted hot spots and nutrient imbalance
| periodikum = Earth System Science Data
| datum vydání = 2017-03-02
| ročník = 9
| číslo = 1
| strany = 181–192
| issn = 1866-3508
| doi = 10.5194/essd-9-181-2017
| jazyk = English
| url = https://essd.copernicus.org/articles/9/181/2017/
| datum přístupu = 2023-09-20
}}</ref>
|-
|globální dusík: průmyslová a záměrná fixace N (Tg N za rok)
|Celkové množství dusíku: 62 Tg N za rok. Hranice je globální průměr. Antropogenní biologická fixace N na zemědělských plochách je velmi nejistá, ale odhaduje se v rozmezí ~30 až 70 Tg N za rok. Hranice působí jako globální „ventil“ omezující přísun nového reaktivního N do zemského systému, ale regionální distribuce hnojivého N je pro dopady rozhodující.
| style="text-align:center;" | 0 Tg N za rok
| style="text-align:center;" |82 Tg N/rok
| style="text-align:center;" |190 Tg N/rok<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = FAOSTAT
| periodikum = www.fao.org
| url = https://www.fao.org/faostat/en/#home
| datum přístupu = 2023-09-20
}}</ref>
|-
| 6.&nbsp;Změny půdního systému || Globální: plocha zalesněné půdy jako procento původního lesního porostu; biom: plocha zalesněné půdy jako procento potenciálního lesa (% zbývající plochy). || style="text-align:center;" |Globální: 75 % hodnot je vážený průměr tří hranic jednotlivých biomů; biomy: tropický, 85 %; mírný, 50 %; boreální: 85 % || style="text-align:center;" |100 % || style="text-align:center;" |Celosvětově: 54 %; biomy: tropický, 60 %; mírný, 30 %; boreální: 60 %. || style="text-align:center;" |Globální: 60 %<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Ramankutty
| jméno = Navin
| příjmení2 = Foley
| jméno2 = Jonathan A.
| titul = Characterizing patterns of global land use: An analysis of global croplands data
| periodikum = Global Biogeochemical Cycles
| datum vydání = 1998-12
| ročník = 12
| číslo = 4
| strany = 667–685
| issn = 0886-6236
| doi = 10.1029/98GB02512
| jazyk = en
| url = https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1029/98GB02512
| datum přístupu = 2023-09-20
}}</ref>; tropické: Amerika, 83,9 %; Afrika, 54,3 %; Asie, 37,5 %; mírný pás: Amerika, 51,2 %; Evropa, 34,2 %; Asie, 37,9 %; boreální: Amerika, 56,6 %; Eurasie: 70,3 %.
|-
| rowspan="2" |7.&nbsp;Změny sladké vody || Modrá voda: narušení toku modré vody způsobené člověkem || style="text-align:center;" |Horní hranice (95. percentil) světové rozlohy s odchylkami většími než v předindustriálním období, Modrá voda: 10,2 % || style="text-align:center;" |9,4 % (medián preindustriálních podmínek) || style="text-align:center;" |50 % (předběžně) || style="text-align:center;" |18,2 %<ref name=":7">{{Citace periodika
| příjmení = Porkka
| jméno = Miina
| příjmení2 = Virkki
| jméno2 = Vili
| příjmení3 = Wang-Erlandsson
| jméno3 = Lan
| titul = Global water cycle shifts far beyond pre-industrial conditions – planetary boundary for freshwater change transgressed
| datum vydání = 2022-07-07
| jazyk = en
| url = https://eartharxiv.org/repository/view/3438/
| datum přístupu = 2023-09-20
}}</ref>
|-
| style="text-align:center;" |Zelená voda: člověkem způsobené narušení vody dostupné pro rostliny (% plochy půdy s odchylkami od předindustriální variability)
|style="text-align:center;" |Zelená voda: 11,1 %
|style="text-align:center;" |9,8 % (medián preindustriálních podmínek)
|style="text-align:center;" |50 % (předběžně)
|style="text-align:center;" |15,8 %<ref name=":7" />
|-
| 8.&nbsp;Zatížení atmosféry aerosoly || Interhemisférický rozdíl v zatížení atmosféry aerosoly || style="text-align:center;" | 0,1 (průměrný roční interhemisférický rozdíl) || style="text-align:center;" |0,03 || style="text-align:center;" |0,25 ||style="text-align:center;" |0,076<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Chin
| jméno = M.
| příjmení2 = Diehl
| jméno2 = T.
| příjmení3 = Tan
| jméno3 = Q.
| titul = Multi-decadal aerosol variations from 1980 to 2009: a perspective from observations and a global model
| periodikum = Atmospheric Chemistry and Physics
| datum vydání = 2014-04-10
| ročník = 14
| číslo = 7
| strany = 3657–3690
| issn = 1680-7316
| doi = 10.5194/acp-14-3657-2014
| jazyk = English
| url = https://acp.copernicus.org/articles/14/3657/2014/
| datum přístupu = 2023-09-20
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Vogel
| jméno = Annika
| příjmení2 = Alessa
| jméno2 = Ghazi
| příjmení3 = Scheele
| jméno3 = Robert
| titul = Uncertainty in Aerosol Optical Depth From Modern Aerosol‐Climate Models, Reanalyses, and Satellite Products
| periodikum = Journal of Geophysical Research: Atmospheres
| datum vydání = 2022-01-27
| ročník = 127
| číslo = 2
| issn = 2169-897X
| doi = 10.1029/2021JD035483
| jazyk = en
| url = https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1029/2021JD035483
| datum přístupu = 2023-09-20
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Zanis
| jméno = Prodromos
| příjmení2 = Akritidis
| jméno2 = Dimitris
| příjmení3 = Georgoulias
| jméno3 = Aristeidis K.
| titul = Fast responses on pre-industrial climate from present-day aerosols in a CMIP6 multi-model study
| periodikum = Atmospheric Chemistry and Physics
| datum vydání = 2020-07-17
| ročník = 20
| číslo = 14
| strany = 8381–8404
| issn = 1680-7316
| doi = 10.5194/acp-20-8381-2020
| jazyk = English
| url = https://acp.copernicus.org/articles/20/8381/2020/
| datum přístupu = 2023-09-20
}}</ref>
|-
| 9.&nbsp;Nové entity || Podíl syntetických chemických látek uvolněných do životního prostředí bez odpovídajícího testování bezpečnosti || style="text-align:center;" |0
|style="text-align:center;" |0
| style="text-align:center;" |N/A
| style="text-align:center;" |překročeno
|}


=== Změna klimatu ===
=== Změna klimatu ===
Řádek 209: Řádek 461:
| datum přístupu = 2023-04-19
| datum přístupu = 2023-04-19
}}</ref>. Chemickou kontaminací se zabývá např. REACH – (''politika EU, která podchycuje výrobu chemikálií''). Jsou problémy s prokazováním dopadů zapříčiněných chemickou kontaminací, jelikož se toxicita látek těžko dokazuje.
}}</ref>. Chemickou kontaminací se zabývá např. REACH – (''politika EU, která podchycuje výrobu chemikálií''). Jsou problémy s prokazováním dopadů zapříčiněných chemickou kontaminací, jelikož se toxicita látek těžko dokazuje.



== Odkazy ==
== Odkazy ==

Verze z 20. 9. 2023, 15:18

Planetární meze (2023); oranžové úseky označují překročení hranic, zelené úseky označují bezpečný stav v rámci hranic[1]
Planetární meze (2009); verze publikovaná na počátku výzkumu

Planetární meze (anglicky: planetary boundaries) jsou rámcem pro popis limitů dopadů lidské činnosti na zemský systém. Za těmito hranicemi již životní prostředí nemusí být schopno samoregulace. To by znamenalo, že zemský systém opustí období stability holocénu, v němž se vyvinula lidská společnost.[2][3][4] Překročení planetární hranice s sebou nese riziko náhlé změny životního prostředí. Rámec vychází z vědeckých důkazů, že činnost člověka, zejména činnost průmyslových společností od průmyslové revoluce, se stala hlavní hnací silou globálních změn životního prostředí. Podle rámce „překročení jedné nebo více planetárních hranic může být škodlivé nebo dokonce katastrofické kvůli riziku překročení prahových hodnot, které spustí nelineární, náhlou změnu životního prostředí v systémech kontinentálního až planetárního měřítka“.[2]

Normativní složkou tohoto rámce je, že lidská společenství byla schopna prosperovat v relativně stabilních klimatických a ekologických podmínkách holocénu. V míře, v jaké tyto hranice procesů zemského systému nebyly překročeny, označují „bezpečnou zónu“ pro lidské společnosti na planetě."[3] Koncepce se od té doby stala vlivnou v mezinárodním společenství (např. Konference OSN o udržitelném rozvoji), včetně vlád na všech úrovních, mezinárodních organizací, občanské společnosti a vědecké komunity."[5] Rámec se skládá z devíti procesů globálních změn. V roce 2009 byly podle Rockströma a dalších tři hranice již překročeny (ztráta biologické rozmanitosti, změna klimatu a koloběh dusíku), zatímco u dalších bezprostředně hrozilo jejich překročení.[6]

V roce 2015 několik vědců z původní skupiny publikovalo aktualizaci, která přinesla nové spoluautory a nové analýzy založené na modelech. Podle této aktualizace byly překročeny čtyři z těchto hranic: změna klimatu, ztráta integrity biosféry, změna půdního systému a změněné biogeochemické cykly (fosforu a dusíku).[7] Vědci také změnili název hranice „ztráta biodiverzity“ na „změna integrity biosféry“, aby zdůraznili, že pro stabilitu zemského systému není důležitý pouze počet druhů, ale také fungování biosféry jako celku. Podobně byla hranice „Chemické znečištění“ přejmenována na „Zavádění nových entit“, čímž se rozšířil záběr o různé druhy materiálů vytvořených člověkem, které narušují procesy zemského systému. Na základě dostupné literatury byl v roce 2022 učiněn závěr, že zavádění nových entit je pátou překročenou planetární hranicí.[8]

Rámec a zásady

Základní myšlenkou rámce planetárních mezí je, že udržení pozorované odolnosti zemského systému v holocénu je předpokladem pro dlouhodobý sociální a ekonomický rozvoj lidstva.[9] Rámec planetárních mezí přispívá k pochopení globální udržitelnosti, protože se zaměřuje na planetární měřítko a dlouhý časový rámec.[7]

Rámec popisuje devět „planetárních systémů podpory života“, které jsou nezbytné pro udržení „žádoucího holocenního stavu“, a pokouší se vyčíslit, jak daleko bylo sedm z těchto systémů již posunuto.[6] Hranice byly definovány tak, aby pomohly vymezit „bezpečný prostor pro lidský rozvoj“, což je zlepšení oproti přístupům zaměřeným na minimalizaci dopadů člověka na planetu.[9]

Rámec vychází z vědeckých důkazů, že činnost člověka, zejména činnost průmyslových společností od průmyslové revoluce, se stala hlavní hnací silou globálních změn životního prostředí. Podle rámce „překročení jedné nebo více planetárních mezí může být škodlivé nebo dokonce katastrofické kvůli riziku překročení bodů zlomu, které spustí nelineární, náhlou změnu životního prostředí v rámci systémů kontinentálního až planetárního měřítka“.[9] Rámec se skládá z devíti procesů globální změny. V roce 2009 byly dvě hranice již překročeny, zatímco u dalších hrozilo bezprostřední nebezpečí překročení,[6] pozdější odhady naznačily, že tři z těchto hranic – změna klimatu, úbytek biodiverzity a hranice biogeochemických toků – byly zřejmě překročeny.

Vědci nastínili, jak prolomení těchto hranic zvyšuje hrozbu funkčního narušení, dokonce kolapsu biofyzikálních systémů Země způsobem, který by mohl mít katastrofální dopad na blahobyt člověka. I když zdůraznili vědeckou nejistotu, uvedli, že prolomení hranic může „vyvolat zpětné vazby, které mohou vést k překročení prahů, jež drasticky sníží schopnost návratu v rámci bezpečných úrovní“. Hranice byly „hrubé, pouze první odhady, obklopené velkými nejistotami a mezerami ve znalostech“, které se vzájemně ovlivňují složitými způsoby, jež dosud nejsou dobře pochopeny.[9]

Rámec planetárních mezí vytváří základ pro změnu přístupu ke správě a řízení, od v zásadě sektorových analýz mezí růstu zaměřených na minimalizaci negativních externalit k odhadu bezpečného prostoru pro lidský rozvoj. Planetární hranice takříkajíc vymezují „planetární hrací pole“ pro lidstvo, má-li být zabráněno zásadním změnám životního prostředí v globálním měřítku způsobeným člověkem.[7]

9 planetárních mezí

Planetární veze (stav výzkumu z roku 2023)[1]
Proces systému Země Kontrolní proměnná Planetární mez Předindustriální holocénní základní hodnota Horní konec oblasti zvýšeného rizika Současná hodnota proměnné
1. Změna klimatu Koncentrace atmosferického CO2 (ppm CO2) 350 ppm CO2 280 ppm CO2 450 ppm CO2 470 ppm CO2 [10]
Celkové antropogenní radiační působení na horní vrstvy atmosféry (W/m2) + 1,0 W/m2 0 W/m2 + 1,5 W/m2 + 2,91 W/m2[10]
2. Změna integrity biodiverzity Genetická diverzita: E/MSY (vyhynutí na milion druhů za rok) <10 E/MSY ale s aspiračním cílem cca 1 E/MSY (předpokládaná rychlost vymírání na pozadí). 10 E/MSY 100 E/ MSY >100 E/MSY[11][12][13]
Funkční integrita: měřeno jako energie dostupná ekosystémům (NPP) (% HANPP) HANPP (v miliardách tun C ročně) <10 % předindustriální holocenní NPP, tj. >90 % zbývajících pro podporu funkce biosféry 1,9 % (2σ variabilita předindustriální holocenní střední hodnoty NPP) 20 % HANPP 30 % HANPP[1]
3. Narušení stratosferického ozonu Koncentrace stratosferického O3 (globální průměr) (DU) <5% snížení oproti předindustriální úrovni podle zeměpisné šířky (~276 DU) 290 DU 261 DU 284,6 DU
4. Okyselení oceánů Koncentrace uhličitanových iontů, průměrný stav nasycení povrchového oceánu vzhledem k aragonitu (Ωarag) ≥80% Ωarag průměrného předindustriálního stavu nasycení povrchového oceánu aragonitem, včetně přirozené denní a sezónní proměnlivosti. 3,44 Ωarag 2,75 Ωarag 2,8 Ωarag [14]
5. Biogeochemické toky cykly P a N Fosfáty globálně: tok P ze sladkovodních systémů do oceánu; regionálně: P z hnojiv do erodovatelných půd (Tg P za rok) Fosfáty celosvětově: 11 Tg P ročně; regionálně: 6,2 Tg P ročně vytěžených a aplikovaných na erodovatelné (zemědělské) půdy. Hranice je globální průměr, ale pro dopady je rozhodující regionální rozložení. 0 Tg P za rok Globálně: 100 Tg P/rok, regionálně 11,2 Tg P/rok Globálně: 22,6 Tg P/rok,[15] regionálně 17,5 Tg P/rok[16]
globální dusík: průmyslová a záměrná fixace N (Tg N za rok) Celkové množství dusíku: 62 Tg N za rok. Hranice je globální průměr. Antropogenní biologická fixace N na zemědělských plochách je velmi nejistá, ale odhaduje se v rozmezí ~30 až 70 Tg N za rok. Hranice působí jako globální „ventil“ omezující přísun nového reaktivního N do zemského systému, ale regionální distribuce hnojivého N je pro dopady rozhodující. 0 Tg N za rok 82 Tg N/rok 190 Tg N/rok[17]
6. Změny půdního systému Globální: plocha zalesněné půdy jako procento původního lesního porostu; biom: plocha zalesněné půdy jako procento potenciálního lesa (% zbývající plochy). Globální: 75 % hodnot je vážený průměr tří hranic jednotlivých biomů; biomy: tropický, 85 %; mírný, 50 %; boreální: 85 % 100 % Celosvětově: 54 %; biomy: tropický, 60 %; mírný, 30 %; boreální: 60 %. Globální: 60 %[18]; tropické: Amerika, 83,9 %; Afrika, 54,3 %; Asie, 37,5 %; mírný pás: Amerika, 51,2 %; Evropa, 34,2 %; Asie, 37,9 %; boreální: Amerika, 56,6 %; Eurasie: 70,3 %.
7. Změny sladké vody Modrá voda: narušení toku modré vody způsobené člověkem Horní hranice (95. percentil) světové rozlohy s odchylkami většími než v předindustriálním období, Modrá voda: 10,2 % 9,4 % (medián preindustriálních podmínek) 50 % (předběžně) 18,2 %[19]
Zelená voda: člověkem způsobené narušení vody dostupné pro rostliny (% plochy půdy s odchylkami od předindustriální variability) Zelená voda: 11,1 % 9,8 % (medián preindustriálních podmínek) 50 % (předběžně) 15,8 %[19]
8. Zatížení atmosféry aerosoly Interhemisférický rozdíl v zatížení atmosféry aerosoly 0,1 (průměrný roční interhemisférický rozdíl) 0,03 0,25 0,076[20][21][22]
9. Nové entity Podíl syntetických chemických látek uvolněných do životního prostředí bez odpovídajícího testování bezpečnosti 0 0 N/A překročeno

Změna klimatu

Za hlavní příčinu současné globální změny klimatu byly označeny emise skleníkových plynů, koncentrace jednoho z hlavních skleníkových plynů, oxidu uhličitého se s velkou spolehlivostí měří už od 50. let 20. století. Dnes je v ovzduší o 40% více oxidu uhličitého než okolo roku 1900, asi 389 ppm (parts per million). Vychází se z podrobných měření pravidelně uváděných ve zprávách Mezivládního panelu pro změny klimatu (Intergovernmental Panel on Climate Change - IPCC). Nejvyšší hodnota byla naměřena 4.5.2013, kdy celosvětová koncentrace dosáhla 400 ppm. Oxid uhličitý je brán jako ekvivalent, k němuž se připočtou se všechny další skleníkové plyny podle jejich globálního ohřívacího potenciálu. Stanovená planetární mez je navrhována na 350 ppm.

Ztráta biologické rozmanitosti

Jedná se o relativně pomalu běžící proces, nemá zlomové body. Navrhovaným indikátorem je počet druhů, které vyhynou za rok na milion druhů (navrhovaná hranice 10, realita je 100, předindustriální hodnota byla 0,1 – 1). Česká republika je na tom v oblasti biodiverzity velmi špatně. V poslední době se největší pozornost věnuje mořské biodiverzitě, ukazuje se, že značně trpí, především nadměrným rybolovem, mění se tím systém potravního řetězce a vztahy v rámci celého ekosystému, není přesně jasné, k jaké změně dojde, ale jistě to bude mít za následek výrazné ochuzení celé biodiverzity.

Biologicky bohatší se stávají města (více než zemědělská krajina). Na 10. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (Convention on Biological Diversity - CBD) v Nagoji v roce 2010 se ustanovilo celkem 20 cílů , jedním z nich je, že 17 % celosvětového území by měly být přírodní rezervace, zavádějí se mořské rezervace (cíl 10 %), dnes je celých 50 % mořských korálů do určité míry poškozeno antropogenní činností (acidifikace, vliv turistiky atd.), ale podle předpokladů se dokáží regenerovat. OSN za účelem ochrany biologické rozmanitost zřídila Mezivládní platformu pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (Inter governmental panel for biodiversity and economic services - IPBES).

Biogeochemické toky fosforu a dusíku

Indikátory dusíku, znamená počet, který by měl být z atmosféry odebírán za rok (v miliónech tun), navrhovaná hranice je 35 mil. tun za rok, v současnosti překročeno (je to 121 miliónu za rok). U fosforu je třeba zhodnotit, kolik se ho dostává do oceánu.

Acidifikace oceánu

Současné pH je 8,1, předindustriální hodnota byla 8,2. Navrhuje se, aby se hranice stanovila podle průměrné nasycenosti aragonitu (hranice by měla být stanovena na 2,75 - pokud by bylo méně než 1, aragonit by se v mořské vodě rozpouštěl, mořské korály jsou rozpouštěny už pokud je to méně než 3, v dnešní době je 2,9)

Využití území

Jako indikátor se navrhuje procento globálního území, které je přeměněno na kultivovanou krajinu, přičemž maximální procento této plochy se navrhuje 15% (v současné době je to 11,7%)

Zdroje sladké vody

Neměla by být větší spotřeba než 4 000 krychlových km/rok, v současné době (2020) je 3 800 krychlových km/rok, předindustriální hodnota byla 415 krychlových km/rok.

Poškození stratosférické ozonové vrstvy

Navrhuje se hranice 276 Dobsonových jednotek, v současnosti je to 283, předindustriální době to bylo 290 (tady čím více, tím lépe). Dobsonova jednotka měří tloušťku ozonové vrstvy, zatím tedy není překročen limit, snížení zatím není tak dramatické.

Atmosférický aerosol

Má negativní účinky na zdraví, jedná se o nejnebezpečnější faktor životního prostředí (obsahuje karcinogenní látky, tzv. black carbon – aerosol, který má charakter sazí), podporuje změnu klimatu. Je těžké definovat jeho index, protože je velice obtížné stanovit i samotný původ částic.

Chemická kontaminace

V roce 2022 bylo zjištěno, že byla planetární meze chemické kontaminace planety překročena[23]. Chemickou kontaminací se zabývá např. REACH – (politika EU, která podchycuje výrobu chemikálií). Jsou problémy s prokazováním dopadů zapříčiněných chemickou kontaminací, jelikož se toxicita látek těžko dokazuje.


Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Planetárne medze na slovenské Wikipedii a Planetary boundaries na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c RICHARDSON, Katherine; STEFFEN, Will; LUCHT, Wolfgang. Earth beyond six of nine planetary boundaries. Science Advances. 2023-09-15, roč. 9, čís. 37. Dostupné online [cit. 2023-09-20]. ISSN 2375-2548. DOI 10.1126/sciadv.adh2458. (anglicky) 
  2. ↑ a b ROCKSTRÖM, Johan; STEFFEN, Will; NOONE, Kevin. A safe operating space for humanity. Nature. 2009-09, roč. 461, čís. 7263, s. 472–475. Dostupné online [cit. 2023-09-20]. ISSN 0028-0836. DOI 10.1038/461472a. (anglicky) 
  3. ↑ a b ROCKSTRÖM, Johan; STEFFEN, Will; NOONE, Kevin. Planetary Boundaries: Exploring the Safe Operating Space for Humanity. Ecology and Society. 2009, roč. 14, čís. 2. Dostupné online [cit. 2023-09-20]. ISSN 1708-3087. DOI 10.5751/ES-03180-140232. (anglicky) 
  4. ↑ ROCKSTRÖM, Johan; GUPTA, Joyeeta; QIN, Dahe. Safe and just Earth system boundaries. Nature. 2023-07-06, roč. 619, čís. 7968, s. 102–111. Dostupné online [cit. 2023-09-20]. ISSN 0028-0836. DOI 10.1038/s41586-023-06083-8. (anglicky) 
  5. ↑ Ten years of nine planetary boundaries. www.stockholmresilience.org [online]. 2019-11-01 [cit. 2023-09-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b c Earth's boundaries?. Nature. 2009-09, roč. 461, čís. 7263, s. 447–448. Dostupné online [cit. 2023-09-20]. ISSN 0028-0836. DOI 10.1038/461447b. (anglicky) 
  7. ↑ a b c STEFFEN, Will; RICHARDSON, Katherine; ROCKSTRÖM, Johan. Planetary boundaries: Guiding human development on a changing planet. Science. 2015-02-13, roč. 347, čís. 6223. Dostupné online [cit. 2023-09-20]. ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.1259855. (anglicky) 
  8. ↑ PERSSON, Linn; CARNEY ALMROTH, Bethanie M.; COLLINS, Christopher D. Outside the Safe Operating Space of the Planetary Boundary for Novel Entities. Environmental Science & Technology. 2022-02-01, roč. 56, čís. 3, s. 1510–1521. Dostupné online [cit. 2023-09-20]. ISSN 0013-936X. DOI 10.1021/acs.est.1c04158. PMID 35038861. (anglicky) 
  9. ↑ a b c d ROCKSTRÖM, Johan; STEFFEN, Will; NOONE, Kevin. Planetary Boundaries: Exploring the Safe Operating Space for Humanity. Ecology and Society. 2009, roč. 14, čís. 2. Dostupné online [cit. 2023-09-20]. ISSN 1708-3087. DOI 10.5751/ES-03180-140232. (anglicky) 
  10. ↑ a b FORSTER, Piers M.; SMITH, Christopher J.; WALSH, Tristram. Indicators of Global Climate Change 2022: annual update of large-scale indicators of the state of the climate system and human influence. Earth System Science Data. 2023-06-08, roč. 15, čís. 6, s. 2295–2327. Dostupné online [cit. 2023-09-20]. ISSN 1866-3508. DOI 10.5194/essd-15-2295-2023. (English) 
  11. ↑ CEBALLOS, Gerardo; EHRLICH, Paul R.; BARNOSKY, Anthony D. Accelerated modern human–induced species losses: Entering the sixth mass extinction. Science Advances. 2015-06-05, roč. 1, čís. 5. Dostupné online [cit. 2023-09-20]. ISSN 2375-2548. DOI 10.1126/sciadv.1400253. PMID 26601195. (anglicky) 
  12. ↑ ROUNSEVELL, Mark D. A.; HARFOOT, Mike; HARRISON, Paula A. A biodiversity target based on species extinctions. Science. 2020-06-12, roč. 368, čís. 6496, s. 1193–1195. Dostupné online [cit. 2023-09-20]. ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.aba6592. (anglicky) 
  13. ↑ COWIE, Robert H.; BOUCHET, Philippe; FONTAINE, Benoît. The Sixth Mass Extinction: fact, fiction or speculation?. Biological Reviews. 2022-04, roč. 97, čís. 2, s. 640–663. Dostupné online [cit. 2023-09-20]. ISSN 1464-7931. DOI 10.1111/brv.12816. PMID 35014169. (anglicky) 
  14. ↑ JIANG, Li-Qing; FEELY, Richard A.; CARTER, Brendan R. Climatological distribution of aragonite saturation state in the global oceans: ARAGONITE SATURATION CLIMATOLOGY. Global Biogeochemical Cycles. 2015-10, roč. 29, čís. 10, s. 1656–1673. Dostupné online [cit. 2023-09-20]. DOI 10.1002/2015GB005198. (anglicky) 
  15. ↑ CARPENTER, Stephen R.; BENNETT, Elena M. Reconsideration of the planetary boundary for phosphorus. Environmental Research Letters. 2011-02, roč. 6, čís. 1, s. 014009. Dostupné online [cit. 2023-09-20]. ISSN 1748-9326. DOI 10.1088/1748-9326/6/1/014009. (anglicky) 
  16. ↑ LU, Chaoqun; TIAN, Hanqin. Global nitrogen and phosphorus fertilizer use for agriculture production in the past half century: shifted hot spots and nutrient imbalance. Earth System Science Data. 2017-03-02, roč. 9, čís. 1, s. 181–192. Dostupné online [cit. 2023-09-20]. ISSN 1866-3508. DOI 10.5194/essd-9-181-2017. (English) 
  17. ↑ FAOSTAT. www.fao.org [online]. [cit. 2023-09-20]. Dostupné online. 
  18. ↑ RAMANKUTTY, Navin; FOLEY, Jonathan A. Characterizing patterns of global land use: An analysis of global croplands data. Global Biogeochemical Cycles. 1998-12, roč. 12, čís. 4, s. 667–685. Dostupné online [cit. 2023-09-20]. ISSN 0886-6236. DOI 10.1029/98GB02512. (anglicky) 
  19. ↑ a b PORKKA, Miina; VIRKKI, Vili; WANG-ERLANDSSON, Lan. Global water cycle shifts far beyond pre-industrial conditions – planetary boundary for freshwater change transgressed. eartharxiv.org. 2022-07-07. Dostupné online [cit. 2023-09-20]. (anglicky) 
  20. ↑ CHIN, M.; DIEHL, T.; TAN, Q. Multi-decadal aerosol variations from 1980 to 2009: a perspective from observations and a global model. Atmospheric Chemistry and Physics. 2014-04-10, roč. 14, čís. 7, s. 3657–3690. Dostupné online [cit. 2023-09-20]. ISSN 1680-7316. DOI 10.5194/acp-14-3657-2014. (English) 
  21. ↑ VOGEL, Annika; ALESSA, Ghazi; SCHEELE, Robert. Uncertainty in Aerosol Optical Depth From Modern Aerosol‐Climate Models, Reanalyses, and Satellite Products. Journal of Geophysical Research: Atmospheres. 2022-01-27, roč. 127, čís. 2. Dostupné online [cit. 2023-09-20]. ISSN 2169-897X. DOI 10.1029/2021JD035483. (anglicky) 
  22. ↑ ZANIS, Prodromos; AKRITIDIS, Dimitris; GEORGOULIAS, Aristeidis K. Fast responses on pre-industrial climate from present-day aerosols in a CMIP6 multi-model study. Atmospheric Chemistry and Physics. 2020-07-17, roč. 20, čís. 14, s. 8381–8404. Dostupné online [cit. 2023-09-20]. ISSN 1680-7316. DOI 10.5194/acp-20-8381-2020. (English) 
  23. ↑ PERSSON, Linn; CARNEY ALMROTH, Bethanie M.; COLLINS, Christopher D. Outside the Safe Operating Space of the Planetary Boundary for Novel Entities. Environmental Science & Technology. 2022-02-01, roč. 56, čís. 3, s. 1510–1521. Dostupné online [cit. 2023-04-19]. ISSN 0013-936X. DOI 10.1021/acs.est.1c04158. PMID 35038861. (anglicky) 

Literatura

  • MOLDAN, Bedřich. Civilizace na planetě Zemi. První vydání. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum 179 s. ISBN 978-80-246-3624-5. 
  • WIJKMAN, Anders; ROCKSTRÖM, Johan; WIJKMAN, Anders. Bankrupting nature: denying our planetary boundaries. Rev. ed. vyd. London [u..a]: Routledge 206 s. (A report of the Club of Rome). ISBN 978-0-203-10798-0, ISBN 978-0-415-53969-2. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Planetární_meze&oldid=23199102“