Přeskočit na obsah

Nanomateriály: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
pahýl
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:


'''Nanomateriály''' jsou definovány jako [[materiál]]y, které mají alespoň v jednom směru (alespoň v jedné dimenzi) velikost v rozmezí 1 až 100 nm (obvyklá definice [[Nanometr|nanoškály]]).
'''Nanomateriály''' jsou definovány jako [[materiál]]y, které mají alespoň v jednom směru (alespoň v jedné dimenzi) velikost v rozmezí 1 až 100 nm (obvyklá definice [[Nanometr|nanoškály]]<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Buzea
| jméno = Cristina
| příjmení2 = Pacheco
| jméno2 = Ivan I.
| příjmení3 = Robbie
| jméno3 = Kevin
| titul = Nanomaterials and nanoparticles: Sources and toxicity
| periodikum = Biointerphases
| datum vydání = 2007-12
| ročník = 2
| číslo = 4
| strany = MR17–MR71
| issn = 1934-8630
| doi = 10.1116/1.2815690
| url = http://dx.doi.org/10.1116/1.2815690
| datum přístupu = 2021-09-09
}}</ref>).


Výzkum nanomateriálů využívá [[Nanotechnologie|nanotechnologický]] přístup založený na materiálových vědách a využívá pokroky v oblasti [[metrologie]] a syntézy materiálů, které byly vyvinuty na podporu výzkumu mikrofabrikace. Stavební jednotky nanomateriálů jsou určovány rozměrem, tvarem, krystalinitou, mezifázovým rozhraním a chemickým složením. Materiály se strukturou v nanoměřítku mají často jedinečné optické, elektrické, termo-fyzikální a mechanic vlastnosti.  <ref>ČECH BARABASZOVÁ, Karla. ''Nanotechnologie a nanomateriály''. Ostrava: Tiskárna Schenk, 2006. Nanotechnologie a nanomateriály. {{ISBN|802481210X}}.</ref>
Výzkum nanomateriálů využívá [[Nanotechnologie|nanotechnologický]] přístup založený na materiálových vědách a využívá pokroky v oblasti [[metrologie]] a syntézy materiálů, které byly vyvinuty na podporu výzkumu mikrofabrikace<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Sadri
| jméno = Rad
| příjmení2 = Hosseini
| jméno2 = Maryam
| příjmení3 = Kazi
| jméno3 = S.N.
| titul = A facile, bio-based, novel approach for synthesis of covalently functionalized graphene nanoplatelet nano-coolants toward improved thermo-physical and heat transfer properties
| periodikum = Journal of Colloid and Interface Science
| datum vydání = 2018-01
| ročník = 509
| strany = 140–152
| issn = 0021-9797
| doi = 10.1016/j.jcis.2017.07.052
| url = http://dx.doi.org/10.1016/j.jcis.2017.07.052
| datum přístupu = 2021-09-09
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Hübler
| jméno = Alfred W.
| příjmení2 = Osuagwu
| jméno2 = Onyeama
| titul = Digital quantum batteries: Energy and information storage in nanovacuum tube arrays
| periodikum = Complexity
| datum vydání = 2010
| strany = NA–NA
| issn = 1076-2787
| doi = 10.1002/cplx.20306
| url = http://dx.doi.org/10.1002/cplx.20306
| datum přístupu = 2021-09-09
}}</ref>. Stavební jednotky nanomateriálů jsou určovány rozměrem, tvarem, krystalinitou, mezifázovým rozhraním a chemickým složením.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Portela
| jméno = Carlos M.
| příjmení2 = Vidyasagar
| jméno2 = A.
| příjmení3 = Krödel
| jméno3 = Sebastian
| titul = Extreme mechanical resilience of self-assembled nanolabyrinthine materials
| periodikum = Proceedings of the National Academy of Sciences
| datum vydání = 2020-03-17
| ročník = 117
| číslo = 11
| strany = 5686–5693
| issn = 0027-8424
| pmid = 32132212
| doi = 10.1073/pnas.1916817117
| jazyk = en
| url = http://www.pnas.org/lookup/doi/10.1073/pnas.1916817117
| datum přístupu = 2021-09-09
}}</ref> Materiály se strukturou v nanoměřítku mají často jedinečné optické, elektrické, termo-fyzikální a mechanic vlastnosti.  <ref>ČECH BARABASZOVÁ, Karla. ''Nanotechnologie a nanomateriály''. Ostrava: Tiskárna Schenk, 2006. Nanotechnologie a nanomateriály. {{ISBN|802481210X}}.</ref>


Aplikace nanomateriálů začínají pomalu vstupovat na komerční trh a začínají se objevovat jako volně dostupné zboží.
Aplikace nanomateriálů začínají pomalu vstupovat na komerční trh<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Lubik
| jméno = S.
| titul = Commercializing nanotechnology innovations from university spin-out companies
| periodikum = Nanotechnology Perceptions
| datum vydání = 2008-11-30
| ročník = 4
| číslo = 3
| strany = 225–238
| issn = 1660-6795
| doi = 10.4024/N23LU08A.ntp.04.03
| url = http://www.colbas.org/ntp/abstracts/N23LU08A-abs.pdf
| datum přístupu = 2021-09-09
}}</ref> a začínají se objevovat jako volně dostupné zboží.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = McGovern
| jméno = Charles
| titul = Commoditization of nanomaterials
| periodikum = Nanotechnology Perceptions
| datum vydání = 2010-11-30
| ročník = 6
| číslo = 3
| strany = 155–178
| issn = 1660-6795
| doi = 10.4024/N15GO10A.ntp.06.03
| url = http://www.colbas.org/ntp/abstracts/N15GO10A-abs.pdf
| datum přístupu = 2021-09-09
}}</ref>


== Definice ==
== Definice ==
[[Mezinárodní organizace pro normalizaci]] definuje nanomateriály jako (ISO/TS 80004): "materiál splňující alespoň v jedné dimenzi podmínku nanoměřítka nebo mající ve své vnitřní struktuře nebo na povrchu částice s velikostí v nanoměřítku", s nanoměřítkem definovaným jako: "velikost v rozmezí 1 až 100 nm". Tato definice zahrnuje jak nanoobjekty, které jsou samostatnými částicemi materiálu, tak i nanostrukturované materiály, které mají vnitřní nebo povrchovou strukturu v nanoměřítku. Nanomateriál může být členem obou těchto kategorií.
[[Mezinárodní organizace pro normalizaci]] definuje nanomateriály jako (ISO/TS 80004): "materiál splňující alespoň v jedné dimenzi podmínku nanoměřítka nebo mající ve své vnitřní struktuře nebo na povrchu částice s velikostí v nanoměřítku", s nanoměřítkem definovaným jako: "velikost v rozmezí 1 až 100 nm". Tato definice zahrnuje jak nanoobjekty, které jsou samostatnými částicemi materiálu, tak i nanostrukturované materiály, které mají vnitřní nebo povrchovou strukturu v nanoměřítku. Nanomateriál může být členem obou těchto kategorií.<ref>{{Citace monografie
| titul = Nanotechnologies. Plain language explanation of selected terms from the ISO/IEC 80004 series
| url = http://dx.doi.org/10.3403/30280230
| vydavatel = BSI British Standards
}}</ref>


Dle [[Evropská komise|Evropské komise]] (18. 10. 2011) byla přijata následující definice nanomateriálů využitelná pro právní předpisy EU týkající se těchto materiálů. Je založena na přístupu zohledňujícím rozměr základních částic materiálu: "Nanomateriálem se rozumí přírodní materiál, materiál vzniklý jako vedlejší produkt, nebo materiál vyrobený obsahující částice v nesloučeném stavu nebo jako agregát či aglomerát, ve kterém je u 50 % nebo více částic ve velikostním rozdělení jeden nebo více vnějších rozměrů v rozmezí velikostí 1 – 100 nm.<ref>[https://www.mpo.cz/cz/prumysl/chemicke-latky-a-smesi/reach-registrace-latek/definice-nanomaterialu---doporuceni-komise-2011-696-eu--91738/ Nanomateriály]. Evropská komise. Last updated 18 October 2011</ref>
Dle [[Evropská komise|Evropské komise]] (18. 10. 2011) byla přijata následující definice nanomateriálů využitelná pro právní předpisy EU týkající se těchto materiálů. Je založena na přístupu zohledňujícím rozměr základních částic materiálu: "Nanomateriálem se rozumí přírodní materiál, materiál vzniklý jako vedlejší produkt, nebo materiál vyrobený obsahující částice v nesloučeném stavu nebo jako agregát či aglomerát, ve kterém je u 50 % nebo více částic ve velikostním rozdělení jeden nebo více vnějších rozměrů v rozmezí velikostí 1 – 100 nm.<ref>[https://www.mpo.cz/cz/prumysl/chemicke-latky-a-smesi/reach-registrace-latek/definice-nanomaterialu---doporuceni-komise-2011-696-eu--91738/ Nanomateriály]. Evropská komise. Last updated 18 October 2011</ref>

Verze z 9. 9. 2021, 18:08

Nanomateriály jsou definovány jako materiály, které mají alespoň v jednom směru (alespoň v jedné dimenzi) velikost v rozmezí 1 až 100 nm (obvyklá definice nanoškály[1]).

Výzkum nanomateriálů využívá nanotechnologický přístup založený na materiálových vědách a využívá pokroky v oblasti metrologie a syntézy materiálů, které byly vyvinuty na podporu výzkumu mikrofabrikace[2][3]. Stavební jednotky nanomateriálů jsou určovány rozměrem, tvarem, krystalinitou, mezifázovým rozhraním a chemickým složením.[4] Materiály se strukturou v nanoměřítku mají často jedinečné optické, elektrické, termo-fyzikální a mechanic vlastnosti.  [5]

Aplikace nanomateriálů začínají pomalu vstupovat na komerční trh[6] a začínají se objevovat jako volně dostupné zboží.[7]

Definice

Mezinárodní organizace pro normalizaci definuje nanomateriály jako (ISO/TS 80004): "materiál splňující alespoň v jedné dimenzi podmínku nanoměřítka nebo mající ve své vnitřní struktuře nebo na povrchu částice s velikostí v nanoměřítku", s nanoměřítkem definovaným jako: "velikost v rozmezí 1 až 100 nm". Tato definice zahrnuje jak nanoobjekty, které jsou samostatnými částicemi materiálu, tak i nanostrukturované materiály, které mají vnitřní nebo povrchovou strukturu v nanoměřítku. Nanomateriál může být členem obou těchto kategorií.[8]

Dle Evropské komise (18. 10. 2011) byla přijata následující definice nanomateriálů využitelná pro právní předpisy EU týkající se těchto materiálů. Je založena na přístupu zohledňujícím rozměr základních částic materiálu: "Nanomateriálem se rozumí přírodní materiál, materiál vzniklý jako vedlejší produkt, nebo materiál vyrobený obsahující částice v nesloučeném stavu nebo jako agregát či aglomerát, ve kterém je u 50 % nebo více částic ve velikostním rozdělení jeden nebo více vnějších rozměrů v rozmezí velikostí 1 – 100 nm.[9]

Reference

  1. BUZEA, Cristina; PACHECO, Ivan I.; ROBBIE, Kevin. Nanomaterials and nanoparticles: Sources and toxicity. Biointerphases. 2007-12, roč. 2, čís. 4, s. MR17–MR71. Dostupné online [cit. 2021-09-09]. ISSN 1934-8630. DOI 10.1116/1.2815690. 
  2. SADRI, Rad; HOSSEINI, Maryam; KAZI, S.N. A facile, bio-based, novel approach for synthesis of covalently functionalized graphene nanoplatelet nano-coolants toward improved thermo-physical and heat transfer properties. Journal of Colloid and Interface Science. 2018-01, roč. 509, s. 140–152. Dostupné online [cit. 2021-09-09]. ISSN 0021-9797. DOI 10.1016/j.jcis.2017.07.052. 
  3. HÜBLER, Alfred W.; OSUAGWU, Onyeama. Digital quantum batteries: Energy and information storage in nanovacuum tube arrays. Complexity. 2010, s. NA–NA. Dostupné online [cit. 2021-09-09]. ISSN 1076-2787. DOI 10.1002/cplx.20306. 
  4. PORTELA, Carlos M.; VIDYASAGAR, A.; KRÖDEL, Sebastian. Extreme mechanical resilience of self-assembled nanolabyrinthine materials. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2020-03-17, roč. 117, čís. 11, s. 5686–5693. Dostupné online [cit. 2021-09-09]. ISSN 0027-8424. DOI 10.1073/pnas.1916817117. PMID 32132212. (anglicky) 
  5. ČECH BARABASZOVÁ, Karla. Nanotechnologie a nanomateriály. Ostrava: Tiskárna Schenk, 2006. Nanotechnologie a nanomateriály. ISBN 802481210X.
  6. LUBIK, S. Commercializing nanotechnology innovations from university spin-out companies. Nanotechnology Perceptions. 2008-11-30, roč. 4, čís. 3, s. 225–238. Dostupné online [cit. 2021-09-09]. ISSN 1660-6795. DOI 10.4024/N23LU08A.ntp.04.03. 
  7. MCGOVERN, Charles. Commoditization of nanomaterials. Nanotechnology Perceptions. 2010-11-30, roč. 6, čís. 3, s. 155–178. Dostupné online [cit. 2021-09-09]. ISSN 1660-6795. DOI 10.4024/N15GO10A.ntp.06.03. 
  8. Nanotechnologies. Plain language explanation of selected terms from the ISO/IEC 80004 series. [s.l.]: BSI British Standards Dostupné online. 
  9. Nanomateriály. Evropská komise. Last updated 18 October 2011