Poloxamer 407: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odebrána Kategorie:Neionotvé tenzidy; přidána Kategorie:Neiontové tenzidy za použití HotCat |
dokončení |
||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
'''Poloxamer 407''' je [[kopolymer]]ní [[organická sloučenina]] patřící mezi [[poloxamer]]y, používaná jako neiontový [[tenzidy|tenzid]]. Jedná se o trojblokový kopolymer, kde je středový [[hydrofobie|hydrofobní]] blok tvořen [[propylenglykol]]ovými jednotkami s navázanými dvěma [[hydrofilie|hydrofilní]] [[polyethylenglykol]]ovými jednotkami; tyto jednotky obsahují kolem 101 molekul ethylenglykolu, zatímco propylenglykolový blok se skládá z přibližně 56 monomerů.<ref>{{Citace monografie | autor1 = Tania Betancourt | autor2 = The University of Texas at Austin, Biomedical Engineering | titul = Targetable biodegradable nanoparticles for delivery of chemotherapeutic and imaging agents to ovarian cancer | vydavatel = ProQuest | rok vydání = 2007 | strany = 130– | isbn = 978-0-549-34761-3 | jazyk = en}}</ref> |
'''Poloxamer 407''' je [[kopolymer]]ní [[organická sloučenina]] patřící mezi [[poloxamer]]y, používaná jako neiontový [[tenzidy|tenzid]]. Jedná se o trojblokový kopolymer, kde je středový [[hydrofobie|hydrofobní]] blok tvořen [[propylenglykol]]ovými jednotkami s navázanými dvěma [[hydrofilie|hydrofilní]] [[polyethylenglykol]]ovými jednotkami; tyto jednotky obsahují kolem 101 molekul ethylenglykolu, zatímco propylenglykolový blok se skládá z přibližně 56 monomerů.<ref>{{Citace monografie | autor1 = Tania Betancourt | autor2 = The University of Texas at Austin, Biomedical Engineering | titul = Targetable biodegradable nanoparticles for delivery of chemotherapeutic and imaging agents to ovarian cancer | vydavatel = ProQuest | rok vydání = 2007 | strany = 130– | isbn = 978-0-549-34761-3 | jazyk = en}}</ref> |
||
== Použití == |
|||
Poloxamer 407 se používá přeeváážně jako tenzid, například v kosmetice, kde umožňuje rozpouštět ve vodě olejovité přísady. Rovněž může být součástí roztoků na čištění [[kontaktní čočka|kontaktních čoček]], kde usnadňuje smývání vrstev nepolárních látek jako jsou tuky. Nachází se také v některých [[ústní voda|ústních vodách]]. Probíhá výzkum možného využití poloxameru 407 při dočasném spojování přerušených cév před jejich chirurgickým propojením.<ref>{{Citace elektronické monografie | autor = Stanford University Medical Center | titul = Sutureless method for joining blood vessels invented | url = https://www.sciencedaily.com/releases/2011/08/110828141052.htm | datum vydání = 2011-08-28 | vydavatel = [[ScienceDaily]]}}</ref> |
|||
Poloxamer 407 nachází využití také v biotisku.<ref>{{Citace periodika | autor = Janarthanan Gopinathan | titul = Recent trends in bioinks for 3D printing | periodikum = Biomaterials Research | rok vydání = 2018 | strany = 11 | DOI = 10.1186/s40824-018-0122-1 | pmid = 29636985 | pmc = 5889544}}</ref> V 30% roztoku vytváří pevný gel, ovšem při ochlazení na 4 °C se mění na kapalinu, což umožňuje jeho využití k tvorbě dutin v hydrogelech.<ref>{{Citace periodika | autor1 = Kimberly A. Homan | autor2 = Jennifer A. Lewis | titul = Bioprinting of 3D Convoluted Renal Proximal Tubules on Perfusable Chips | periodikum = Scientific Reports | rok vydání = 2016 | strany = 34845 | DOI = 0.1038/srep34845 | pmid = 27725720 | pmc = 5057112}}</ref><ref>{{Citace periodika | autor1 = Hyun-Wook Kang | autor2 = Anthony Atala | titul = A 3D bioprinting system to produce human-scale tissue constructs with structural integrity | periodikum = Nature Biotechnology | rok vydání = 2016 | strany = 312–319 | DOI = 10.1038/nbt.3413 | pmid = 26878319}}</ref> |
|||
== Reference == |
|||
{{Překlad | jazyk = en | článek = Poloxamer 407 | revize = 910659148}} |
|||
<references /> |
|||
{{Portály|Chemie}} |
|||
[[Kategorie:Neiontové tenzidy]] |
[[Kategorie:Neiontové tenzidy]] |
||
Verze z 5. 11. 2019, 10:18
Poloxamer 407 je kopolymerní organická sloučenina patřící mezi poloxamery, používaná jako neiontový tenzid. Jedná se o trojblokový kopolymer, kde je středový hydrofobní blok tvořen propylenglykolovými jednotkami s navázanými dvěma hydrofilní polyethylenglykolovými jednotkami; tyto jednotky obsahují kolem 101 molekul ethylenglykolu, zatímco propylenglykolový blok se skládá z přibližně 56 monomerů.[1]
Použití
Poloxamer 407 se používá přeeváážně jako tenzid, například v kosmetice, kde umožňuje rozpouštět ve vodě olejovité přísady. Rovněž může být součástí roztoků na čištění kontaktních čoček, kde usnadňuje smývání vrstev nepolárních látek jako jsou tuky. Nachází se také v některých ústních vodách. Probíhá výzkum možného využití poloxameru 407 při dočasném spojování přerušených cév před jejich chirurgickým propojením.[2]
Poloxamer 407 nachází využití také v biotisku.[3] V 30% roztoku vytváří pevný gel, ovšem při ochlazení na 4 °C se mění na kapalinu, což umožňuje jeho využití k tvorbě dutin v hydrogelech.[4][5]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Poloxamer 407 na anglické Wikipedii.
- ↑ Tania Betancourt; The University of Texas at Austin, Biomedical Engineering. Targetable biodegradable nanoparticles for delivery of chemotherapeutic and imaging agents to ovarian cancer. [s.l.]: ProQuest, 2007. ISBN 978-0-549-34761-3. S. 130–. (anglicky)
- ↑ Stanford University Medical Center. Sutureless method for joining blood vessels invented [online]. ScienceDaily, 2011-08-28. Dostupné online.
- ↑ Janarthanan Gopinathan. Recent trends in bioinks for 3D printing. Biomaterials Research. 2018, s. 11. PMID 29636985.
- ↑ Kimberly A. Homan; Jennifer A. Lewis. Bioprinting of 3D Convoluted Renal Proximal Tubules on Perfusable Chips. Scientific Reports. 2016, s. 34845. PMID 27725720.
- ↑ Hyun-Wook Kang; Anthony Atala. A 3D bioprinting system to produce human-scale tissue constructs with structural integrity. Nature Biotechnology. 2016, s. 312–319. PMID 26878319.