Přeskočit na obsah

Decentralizace: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Addbot (diskuse | příspěvky)
210 261 editací
m Bot: Odstranění 35 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q188961)
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
'''Decentralizace''' je společenský stav, kdy je z vyšších společenských složek systému (obvykle systému správního, [[administrativa|administrativního]] apod.) na nižší složky téhož systému [[delegace|delegováno]] větší množství [[pravomoc]]í a s tím souvisejících odpovědností. V případě zcela decentralizovaného uspořádání jsou složky, na které byly pravomoci delegovány úplně nezávislé na ústředních orgánech, svoje úkoly plní samostatně a jen ve stanoveném rozsahu podléhají dozoru prováděném z centra. V oblasti [[veřejná správa|veřejné správy]] je výrazem decentralizace [[existence]] [[územní samospráva|územní samosprávy]] a její poměr k ústředním orgánům státní správy.
'''Decentralizace''' je společenský stav, kdy je z vyšších společenských složek systému (obvykle systému správního, [[administrativa|administrativního]] apod.) na nižší složky téhož systému [[delegace|delegováno]] větší množství [[pravomoc]]í a s tím souvisejících odpovědností. V případě zcela decentralizovaného uspořádání jsou složky, na které byly pravomoci delegovány úplně nezávislé na ústředních orgánech, svoje úkoly plní samostatně a jen ve stanoveném rozsahu podléhají dozoru prováděném z centra. Zatímco [[centralizace]], zejména ve vládní sféře, je známá a často praktikována, pro decentralizaci nemáme žádnou obecnou definici. Význam slova decentralizace se může lišit především proto, že je aplikována v různých oblastech lidské činnosti (management, politika, právo, veřejná správa ale i například ekonomie).<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Decentralization: A Sampling of Definitions|url = http://web.undp.org/evaluation/documents/decentralization_working_report.PDF|vydavatel = |místo = |datum vydání = 1999|datum přístupu = 2015-11-15|strany = 1, 3-6}}</ref>

== Cíle decentralizace ==

Decentralizace je vždy odpovědí na problémy centralizovaných systémů. Například typický proces decentralizace po rozpadu [[Plánovaná ekonomika|centrálně plánované ekonomiky]] má za úkol vyřešit problémy jako pokles ekonomické výkonnosti nebo potřebu občanů mít větší slovo v lokální politice.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Daun|jméno = Holger|příjmení2 = |jméno2 = |titul = School Decentralization in the Context of Globalizing Governance: International Comparison of Grassroots Responses|vydání = |vydavatel = Springer|místo = |rok = 2007|počet stran = |strany = 28-29|isbn = 9781402047008}}</ref> Následující čtyři cíle jsou často uváděny v různých analýzách decentralizace:

=== '''Účast''' ===
Decentralizace je často spojena s účastí širšího okruhu lidí na rozhodování, demokracií, rovností a přesouváním pravomocí z centrální autority na autority lokální.

=== '''Rozmanitost''' ===
Účast rozmanitých politických názorů, občanských uskupení nebo národností v politice vede k lepším rozhodnutím, než by byli na základě omezených informací schopny rozhodnout centrální autority.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = A History of Decentralization|url = http://www.ciesin.org/decentralization/English/General/history_fao.html|vydavatel = |místo = |datum vydání = |datum přístupu = 2015-11-15}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Political Decentralization|url = http://www1.worldbank.org/publicsector/decentralization/political.htm#2|vydavatel = |místo = |datum vydání = |datum přístupu = 2015-11-15}}</ref>

=== '''Efektivita''' ===
Decentralizace zvyšuje efektivitu odstraněním nadbytečné [[byrokracie]], umožněním rychlejší reakce na neočekávané problémy a zlepšením informovanosti o lokálních problémech.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Silverman|jméno = Jerry M.|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Public Sector Decentralization: Economic Policy and Sector Investment Programs, Volume 188|vydání = |vydavatel = World Bank Publications|místo = |rok = 1992|počet stran = |strany = 4|isbn = 9780821322796}}</ref>

=== '''Řešení konfliktů''' ===
Podle profesorky Dawn Brancati z Washington University v St. Louis decentralizace může snížit nebo dokonce odstranit aktuální či přetrvávající nerovnosti mezi různými národnostmi nebo mezi regiony a centrální vládou tím, že nutí celostátní strany, aby začlenily požadavky regionů do svých programů.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Brancati|jméno = Dawn|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Peace by Design:Managing Intrastate Conflict through Decentralization|vydání = |vydavatel = Oxford University Press|místo = |rok = 2009|počet stran = |strany = |isbn = 9780191615221}}</ref>

== Proces decentralizace ==

Proces decentralizace zahrnuje změnu zažitých postupů, struktur a praxe tak, aby se vláda více zajímala o náklady a přínosy svých rozhodnutí, nejedná se pouze o přesun části moci od centrální vlády k vládám regionálním.

=== '''Zahájení''' ===
Typy zahájení decentralizace se liší. Může být zahájena od centra moci (top-down) nebo od jednotlivců či regionů (bottom-up).<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení = Lkhagvadorj|jméno = Ariunaa|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Fiscal federalism and decentralization in Mongolia|vydání = |vydavatel = |místo = University of Potsdam, Germany|rok = 2010|počet stran = |strany = 23|isbn = 9783869560533}}</ref> Speciálním případem je takzvaný typ vzájemně žádoucí decentralizace, kdy centrální vláda pracuje ve spolupráci s regiony.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Kemper|jméno = Karin E.|příjmení2 = Dinar|jméno2 = Ariel|titul = Integrated River Basin Management Through Decentralization|vydání = |vydavatel = Springer|místo = |rok = 2007|počet stran = |strany = 36|isbn = 9783540283553}}</ref> Top-down decentralizace je často zaváděna díky touze snížit státní deficit a splatit část státního dluhu.<ref name=":0" />

=== '''Analýza operací''' ===
Decentralizace nikdy není kompletní. Je důležité zhodnotit, které funkce veřejné moci a správy jsou schopny zajistit regiony samy a které by měli, především kvůli své nákladnosti čí celostátnímu významu, zůstat v kompetenci centrální vlády.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Different forms of decentralization|url = http://www.ciesin.org/decentralization/English/General/Different_forms.html|vydavatel = |místo = Earth Institute of Columbia University|datum vydání = |datum přístupu = 2015-11-15}}</ref>

=== '''Plánovaná, tichá a neúmyslná''' ===
Decentralizace by měla být v ideálním případě promyšlený, pomalý a opatrný proces ale často se k ní většinou přistupuje v období krizí, což se může negativně odrazit ve výsledku reformace.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Decentralization: A Sampling of Definitions|url = http://web.undp.org/evaluation/documents/decentralization_working_report.PDF|vydavatel = |místo = |datum vydání = 1999|datum přístupu = 2015-11-15|strany = 21}}</ref> Obvykle se jedná o vědomý proces, ale může nastat i takzvaná tichá decentralizace, kdy centrum moci nevydává žádné reformy, ale svou politickou nedůrazností způsobuje postupný rozpad centralizovaného systému.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = Dubois|jméno = H.F.W.|titul = Definitions and typologies in public administration research: the case of decentralization|url = http://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/01900690902908760|vydavatel = International Journal of Public Administration|místo = |datum vydání = 2009|datum přístupu = 2015-11-15|příjmení2 = Fattore|jméno2 = G.}}</ref> Druhem tiché decentralizace je i decentralizace neúmyslná. Ta nastane, když vedlejší produkt reforem jiných oblastí je přesun politické moci směrem k regionům. Neúmyslná decentralizace se objevuje v Číně a Rusku, kde regionální autority disponují větší mocí, než bylo zamýšleno.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Decentralization: A Sampling of Definitions|url = http://web.undp.org/evaluation/documents/decentralization_working_report.PDF|vydavatel = |místo = |datum vydání = 1999|datum přístupu = 2015-11-15|strany = 19-20}}</ref>

=== '''Asymetrie''' ===
O asymetrické decentralizaci mluvíme, když politické, ekonomické a samosprávné pravomoci postoupeny pouze důležitým oblastem a velkým městům, zatímco venkov stále plně ovládá centrální vláda. V případě symetrické decentralizace jsou tyto pravomoci dány všem regionům.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Decentralization: A Sampling of Definitions|url = http://web.undp.org/evaluation/documents/decentralization_working_report.PDF|vydavatel = |místo = |datum vydání = 1999|datum přístupu = 2015-11-15|strany = 19}}</ref>

=== '''Měření''' ===
Měření hloubky decentralizace je obtížné kvůli užívání rozličných definic a postupů měření během různých studií. Podle studie [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj|OECD]] z roku 2013 může být hloubka decentralizace určena pouze komplexní analýzou stavu před a po decentralizaci.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = OECD|jméno = |titul = Fiscal Federalism Studies Measuring Fiscal Decentralisation: Concepts and Policies|url = https://books.google.cz/books?id=4__JMipPEPoC&pg=PA96&lpg=PA96&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false|vydavatel = OECD, Korea Institute of Public Finance|místo = |datum vydání = 2013|datum přístupu = 2015-11-15}}</ref>

== Související články ==
== Související články ==
* [[Centralizace]]
* [[Centralizace]]

Verze z 15. 11. 2015, 15:42

Decentralizace je společenský stav, kdy je z vyšších společenských složek systému (obvykle systému správního, administrativního apod.) na nižší složky téhož systému delegováno větší množství pravomocí a s tím souvisejících odpovědností. V případě zcela decentralizovaného uspořádání jsou složky, na které byly pravomoci delegovány úplně nezávislé na ústředních orgánech, svoje úkoly plní samostatně a jen ve stanoveném rozsahu podléhají dozoru prováděném z centra. Zatímco centralizace, zejména ve vládní sféře, je známá a často praktikována, pro decentralizaci nemáme žádnou obecnou definici. Význam slova decentralizace se může lišit především proto, že je aplikována v různých oblastech lidské činnosti (management, politika, právo, veřejná správa ale i například ekonomie).[1]

Cíle decentralizace

Decentralizace je vždy odpovědí na problémy centralizovaných systémů. Například typický proces decentralizace po rozpadu centrálně plánované ekonomiky má za úkol vyřešit problémy jako pokles ekonomické výkonnosti nebo potřebu občanů mít větší slovo v lokální politice.[2] Následující čtyři cíle jsou často uváděny v různých analýzách decentralizace:

Účast

Decentralizace je často spojena s účastí širšího okruhu lidí na rozhodování, demokracií, rovností a přesouváním pravomocí z centrální autority na autority lokální.

Rozmanitost

Účast rozmanitých politických názorů, občanských uskupení nebo národností v politice vede k lepším rozhodnutím, než by byli na základě omezených informací schopny rozhodnout centrální autority.[3][4]

Efektivita

Decentralizace zvyšuje efektivitu odstraněním nadbytečné byrokracie, umožněním rychlejší reakce na neočekávané problémy a zlepšením informovanosti o lokálních problémech.[5]

Řešení konfliktů

Podle profesorky Dawn Brancati z Washington University v St. Louis decentralizace může snížit nebo dokonce odstranit aktuální či přetrvávající nerovnosti mezi různými národnostmi nebo mezi regiony a centrální vládou tím, že nutí celostátní strany, aby začlenily požadavky regionů do svých programů.[6]

Proces decentralizace

Proces decentralizace zahrnuje změnu zažitých postupů, struktur a praxe tak, aby se vláda více zajímala o náklady a přínosy svých rozhodnutí, nejedná se pouze o přesun části moci od centrální vlády k vládám regionálním.

Zahájení

Typy zahájení decentralizace se liší. Může být zahájena od centra moci (top-down) nebo od jednotlivců či regionů (bottom-up).[7] Speciálním případem je takzvaný typ vzájemně žádoucí decentralizace, kdy centrální vláda pracuje ve spolupráci s regiony.[8] Top-down decentralizace je často zaváděna díky touze snížit státní deficit a splatit část státního dluhu.[7]

Analýza operací

Decentralizace nikdy není kompletní. Je důležité zhodnotit, které funkce veřejné moci a správy jsou schopny zajistit regiony samy a které by měli, především kvůli své nákladnosti čí celostátnímu významu, zůstat v kompetenci centrální vlády.[9]

 Plánovaná, tichá a neúmyslná

Decentralizace by měla být v ideálním případě promyšlený, pomalý a opatrný proces ale často se k ní většinou přistupuje v období krizí, což se může negativně odrazit ve výsledku reformace.[10] Obvykle se jedná o vědomý proces, ale může nastat i takzvaná tichá decentralizace, kdy centrum moci nevydává žádné reformy, ale svou politickou nedůrazností způsobuje postupný rozpad centralizovaného systému.[11] Druhem tiché decentralizace je i decentralizace neúmyslná. Ta nastane, když vedlejší produkt reforem jiných oblastí je přesun politické moci směrem k regionům. Neúmyslná decentralizace se objevuje v Číně a Rusku, kde regionální autority disponují větší mocí, než bylo zamýšleno.[12]

Asymetrie

O asymetrické decentralizaci mluvíme, když politické, ekonomické a samosprávné pravomoci postoupeny pouze důležitým oblastem a velkým městům, zatímco venkov stále plně ovládá centrální vláda. V případě symetrické decentralizace jsou tyto pravomoci dány všem regionům.[13]

Měření

Měření hloubky decentralizace je obtížné kvůli užívání rozličných definic a postupů měření během různých studií. Podle studie OECD z roku 2013 může být hloubka decentralizace určena pouze komplexní analýzou stavu před a po decentralizaci.[14]

Související články

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
  1. ↑ Decentralization: A Sampling of Definitions [online]. 1999 [cit. 2015-11-15]. S. 1, 3-6. Dostupné online. 
  2. ↑ DAUN, Holger. School Decentralization in the Context of Globalizing Governance: International Comparison of Grassroots Responses. [s.l.]: Springer, 2007. ISBN 9781402047008. S. 28-29. 
  3. ↑ A History of Decentralization [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné online. 
  4. ↑ Political Decentralization [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné online. 
  5. ↑ SILVERMAN, Jerry M. Public Sector Decentralization: Economic Policy and Sector Investment Programs, Volume 188. [s.l.]: World Bank Publications, 1992. ISBN 9780821322796. S. 4. 
  6. ↑ BRANCATI, Dawn. Peace by Design:Managing Intrastate Conflict through Decentralization. [s.l.]: Oxford University Press, 2009. ISBN 9780191615221. 
  7. ↑ a b LKHAGVADORJ, Ariunaa. Fiscal federalism and decentralization in Mongolia. University of Potsdam, Germany: [s.n.], 2010. ISBN 9783869560533. S. 23. 
  8. ↑ KEMPER, Karin E.; DINAR, Ariel. Integrated River Basin Management Through Decentralization. [s.l.]: Springer, 2007. ISBN 9783540283553. S. 36. 
  9. ↑ Different forms of decentralization [online]. Earth Institute of Columbia University: [cit. 2015-11-15]. Dostupné online. 
  10. ↑ Decentralization: A Sampling of Definitions [online]. 1999 [cit. 2015-11-15]. S. 21. Dostupné online. 
  11. ↑ DUBOIS, H.F.W.; FATTORE, G. Definitions and typologies in public administration research: the case of decentralization [online]. International Journal of Public Administration, 2009 [cit. 2015-11-15]. Dostupné online. 
  12. ↑ Decentralization: A Sampling of Definitions [online]. 1999 [cit. 2015-11-15]. S. 19-20. Dostupné online. 
  13. ↑ Decentralization: A Sampling of Definitions [online]. 1999 [cit. 2015-11-15]. S. 19. Dostupné online. 
  14. ↑ OECD. Fiscal Federalism Studies Measuring Fiscal Decentralisation: Concepts and Policies [online]. OECD, Korea Institute of Public Finance, 2013 [cit. 2015-11-15]. Dostupné online. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Decentralizace&oldid=13046785“