Eklekticizmus

Eklektismus nebo eklekticizmus (gr.Eklegein - vybírat, volit si) se v architektuře projevuje používáním a napodobováním prvků z více často i protikladných slohů a stylů, ba dokonce i prvků z děl jiných umělců a jejich následným spojováním do nových celků a nových kompozic.

Charakteristika

Rozlišujeme eklektismus simultánní, syntetický a formální. Eklektismus simultánní je první etapou vývoje od roku 1830, kdy rozdílné stylistické prostředky či stavby existují vedle sebe a jsou ve vzájemné konfrontaci, kontrastují si svými variacemi. Základy simultánního eklekticismu položili němečtí architekti Karl Friedrich Schinkel, Friedrich von Gärtner a Leo von Klenze.

Druhou fází byl eklektismus syntetický, který usiluje o zmírnění opozičních stylů prostřednictvím jejich spojování v jednom objektu. Nejtypičtějším příkladem byl projekt tzv. syntetické katedrály architekta Augusta Boileaua, kde se autor snažil spojit byzantské, klasické a gotické prvky v kombinaci s kovem. Rozvíjel se zejména v Rakousku a Francii či Německu (např. Kreuzkirche v Berlíně od Johannese Otzen). Cílený syntetický eklekticizmus můžeme vnímat jako nedokonalou estetickou kompozici, která nemá jednoznačný charakter a vzájemnou kompoziční provázanost. Vedle těchto tzv. zmetků však existují i zdařilé stavby zejména tedy postmoderní radikální eklektismus, jehož představitelem byl i Robert Venturi. V těchto případech byl výsledek pozitivní, a to v tom smyslu, že architekti resp. umělci v postmoderně nezacházeli s těmito prvky jako s historickou hodnotou, ale využívali je jako prostředek svého osobního pohledu na architekturu.

Poslední fází je eklektismus formální zdůrazňující styl krásných umění. Uplatnil se zejména v USA. V Evropě se eklektismus projevil zejména na přelomu 19. a 20. století pro potřebu vytváření reprezentativních přepychových budov využitím historických slohů.

Na Slovensku historizující neoslohy vyústily do eklektizmu na přelomu 70. a 80. let. Můžeme ho chápat jako pozdní historismus, který zdůrazňoval bohaté plastické členění a bohatost architektonických článků. Eklekticismus je často interpretován jako neschopnost doby vytvořit si vlastní sloh či styl, ale dnes už víme ocenit jeho přínos vystihující atmosféru doby. I přes rozvoji stavebních technologií (železo, železobeton) se architekti snažili zakrýt tektoniku stavby a investoři chtěli často reprezentační a ne "holé" stavby.

Přechod od historismu pokud eklektizmu byl na Slovensku kontinuální. Nejdříve kombinace gotických a románských prvků na sakrálních objektech ve které byl postaven i bratislavský Blumentálský kostel od architekta Friedricha (Fritze) Rumpelmayera, později kombinace baroka a renesance, jehož příkladem je budova Slovenského národního divadla v Bratislavě od autorů F. Fekinera a H. Helmera, která jako představitel kulturně-společenských staveb není zdaleka jediná. Do této skupiny patří i reduta a divadlo ve Spišské Nové Vsi podle projektu K.Gerstera, divadlo v Košicích od architektů Adolfa Langa a A.Steinhardta. Ještě i na začátku 20.století, kdy byla secese v plném rozkvětu, najdeme na Slovensku eklektické stavby v podobě bratislavské reduty Dezidera Jakaba a Marcela Komora, reálného gymnázia na Zochově ulici v Bratislavě či košické železniční stanice od autora J. Huberta. Uplatnění eklektizmu nacházíme na mnoha typologicky odlišných objektů jako např. administrativní blok radnice v Ružomberku, obytné domy v Bratislavě, župní dům v Rimavské Sobotě nebo léčebný dům Branisko v Bardejovských lázních. Konec eklektizmu je spojen s nástupem nevýrazné secese a pak se již otevřel prostor funkcionalistické architektuře.

Galerie

Blumentálsky kostel v Bratislavě.
Bratislavská reduta na Palackého ulici.
Slovenské národné divadlo v Bratislave.
Košické divadlo na Hlavnej ulici.

Bibliografie

Hájek, V .: Architektura. První vydání. Grada, 2000. 240 s. ISBN 80-7169-722-2
Dudák, V. a kol .: Encyklopedie světové architektury. První vydanie.Praha, 2000. 400 s. ISBN 80-86223-07-8
Chatelet, A .: Historie de L'art. První vydání. Praha, Cesty 1996. 577 s.
Lukáčová, E .: eklekticismus, otázka stylů a dnešek. Projekt 5, 1986, s. 16-20

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eklekticizmus (umenie) na slovenské Wikipedii.

Obrázky, zvuky či videa k tématu Eklekticizmus na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.