Hrebeň Belianskych Tatier
Hřeben Belianských Tater se táhne v délce 14 km ve směru východ - západ. V úseku Ždiarske sedlo - Havran - Hloupý - Kopské sedlo, který se nejčastěji přidával k přechodu hřebene Vysokých Tater, má 7 km a sumární převýšení 2250 m . Spolu s hlavním hřebenem Vysokých Tater vytváří "T," v uzlovém bodě je Hloupý. Dnes jsou Belianské Tatry rezervací a jediné turisticky přístupné místo v jejich hřebeni je Široké sedlo.
Úsek Zadné Jatky / Predné Jatky / Košiare
Je třeba upozornit na komplikace s topografií a názvoslovím v úseku Jatky - Košiare. Moderní mapy se jim vyhýbají tím, že se často omezí na trojici Zadní Jatky - Přední Jatky - Košiare (viz např.. [2]). K. Dominy obdobně uvádí: Zadní Jatky - Přední Jatky (s několika méně význačnými vrcholy) - Košiare (dva stejně vysoké vrcholy). E. Hochberger tvrdí, že ohrady Přední Jatky označují tentýž dvojvrchol a popisuje diskutabilní úsek takto: Zadní Jatky - Velký Cekota - sedlo Velkého košáru - Prostřední Jatky - Malý Cekota - Sedlo Malého košáru - Přední Jatky (= Košiare). J. Hlaváček podobně ve své mapě uvádí: Zadní Jatky - Velký Cekota - Malý Cekota - čtyři nepojmenované vrcholky - Přední Jatky.
V zákonně závazném seznamu názvů Slovenská vrchů UGK vrchy Přední Jatky, Prostřední Jatky ani Košiare (s touto polohou) nejsou uvedeny, uvedeny jsou pouze Zadní Jatky, z čehož vyplývá (za předpokladu, že v seznamu nedošlo k omylu), že podle UGK jsou zřejmě Přední Jatky, Prostřední Jatky i Košiare součástí vrchu Zadní jatky [1].
Hřeben
Štíty jsou uvedeny od západu na východ, jakož i několik sedel mezi nimi - ty jsou kurzívou. Nadmořské výšky jsou v závorce. Ve sporném úseku Jatky-košáru seznam vychází z údajů na SummitPost.org.:
Tatranská Javorina - Rogovo (1166) - Kůň (1356) - Muránske sedlo (1378) - Muráň (1889,6) - Nové sedlo (1825) - Nový (1999) - Havranie sedlo (1932) - Havran (2151 , 5) - Tristárske sedlo (1969) - Ždiarska vidla (2141,6) - Široké sedlo (1825,5) - Hlúpy (Belianske Tatry) (2060,8) - Šialené sedlo (1936) - Zadné Jatky (2019,8) - Prostredné Jatky (1984) - Predné Jatky ( 1950,4) - Košiare (2012,4) - Holica (1981) - Bujačie sedlo (1903) - Apoštolové - Bujačí vrch (1946,9) - Skalné vráta (1691,8) - Faixovo sedlo (1480) - Faixova poľana (nebo jen Faixová, 1488,5) - Kobylie sedlo (1090) - Kobylí vrch (1108,8) - Tatranská Kotlina.
Několik horolezeckých přechodů hřebene
- 1934 J. Staszel a P. Vogel, Muráň - Hloupý - Kopské sedlo a dále hlavním hřebenem Vysokých Tater po Rysy (nedokončené).
- 1952 První úplný přechod hřebene, v zimním období, Javorina - Rogovo - Kobylí vrch - Tatranská Kotlina, J. Andráši, K. Király, J. Lazor, I. Lehotský, M. Meres, J. Pařák, J. Psotka, A. Puškáš, V. Šimo, G. Takáč, L. Tóth a Z. Zibrín.
- 1978 První zimní sólo, P. Pochylý po přechodu Západních a Vysokých Tater z Kopského sedla sestoupil do Zadní Měďodoly a přes Nový šel hřeben Belianok po Bujačí vrch.
Poté byly Belianské Tatry pro veřejnost uzavřeno z ochranářských důvodů.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hrebeň Belianskych Tatier na slovenské Wikipedii.
- K. Dominy, Tatranské obrazy, Praha 1926.
- E. Hochberger, Hohe Tatra, Gebirge der Nordslowakei, 1992.
- J. Hlaváček, Podrobný plán Vysokých Tater, Praha 1984.
- A. Puškáš, Vysoké Tatry - horolezecký průvodce, monografie, X. díl.