Venturiho efekt: Porovnání verzí
m robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
m nesloučeno – přes rok bez odezvy značka: editor wikitextu 2017 |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Sloučit|Hydrodynamický paradox|tam}} |
|||
[[Soubor:Venturifixed2.PNG|náhled|Ilustrace Venturiho efektu. V zúženém místě je menší tlak.]] |
[[Soubor:Venturifixed2.PNG|náhled|Ilustrace Venturiho efektu. V zúženém místě je menší tlak.]] |
||
'''Venturiho efekt''' (nebo také hydrodynamický či aerodynamický paradox) je jev pojmenovaný po italském fyziku [[Giovanni Battista Venturi|Giovannim Battistovi Venturim]] (1746–1822). Vychází ze skutečnosti, že [[tlak]] v proudící tekutině je nepřímo úměrný rychlosti proudění [[Tekutina|tekutiny]]. |
'''Venturiho efekt''' (nebo také hydrodynamický či aerodynamický paradox) je jev pojmenovaný po italském fyziku [[Giovanni Battista Venturi|Giovannim Battistovi Venturim]] (1746–1822). Vychází ze skutečnosti, že [[tlak]] v proudící tekutině je nepřímo úměrný rychlosti proudění [[Tekutina|tekutiny]]. |
Verze z 24. 11. 2021, 11:55
Venturiho efekt (nebo také hydrodynamický či aerodynamický paradox) je jev pojmenovaný po italském fyziku Giovannim Battistovi Venturim (1746–1822). Vychází ze skutečnosti, že tlak v proudící tekutině je nepřímo úměrný rychlosti proudění tekutiny.
Aby menším průřezem trubice prošlo za jednotku času stejné množství kapaliny (jinak by docházelo k hromadění), musí proudění zrychlit ( viz rovnice kontinuity). Aby byl splněn všeobecně platný zákon zachování energie, musí být takto získaná kinetická energie vyrovnána snížením tlaku (). Vztah pro pokles tlaku u Venturiho trubice plyne přímo z Bernoulliho rovnice.[1]
Totéž platí i pro plyny. Např. podvozky monopostů Formule 1 jsou konstruovány tak, aby pod nimi docházelo k zesílení Venturiho efektu. Vzduch se pod podvozkem urychluje, vzniká podtlak, který přitlačuje automobil k vozovce (přítlak), což zvyšuje stabilitu vozu.[2] K Venturiho efektu dochází i např. ve městech, kde volnému proudění vzduchu brání výškové budovy, vítr tak v zúžených prostorech vane rychleji. Podobný jev nastává v přírodě v úzkých kaňonech, soutěskách či horských průsmycích.
Příklady využití
- rozprašovače[1]
- karburátory[1][3][2]
- Venturiho sonda (tepelné čerpadlo)[4]
- automobilové difuzory[2]
- injektory
Odkazy
Reference
- ↑ a b c A. Brus, M. Donovalová, Š. Novotný: Bernulliho rovnice a její aplikace, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, Praha, citováno 2. 11. 2014
- ↑ a b c Difuzor dnes rozhoduje závody F1. Měla ho ale už Škoda 120, iDNES.cz, citováno 2. 11. 2014
- ↑ http://www.gsxr.wz.cz/karb.htm
- ↑ http://www.enviweb.cz/93034