Žabí kôň

Žabí kôň
	Pohled na Žabího koně ze severu, méně strmá část je „dolný kôň“
Vrchol	2291 m n. m.
Poloha
Světadíl	Evropa
Stát	Slovensko; Polsko
Pohoří	Vysoké Tatry
Souřadnice	49°10′44″ s. š., 20°4′48″ v. d.
	Žabí kôň
Prvovýstup	1905, K. Bröske(ová), S. Häberlein, jižní stěnou
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žabí kôň je nejnižší věž o nadmořské výšce 2291 m v pohraničním hřebeni nad Mengusovskou dolinou. Byl považován za jeden z nejhůře dostupných tatranských štítů. Jeho charakteristickou siluetu je často vidět pod vyšší oblačností, zachycenou Mengusovskými štíty a Rysy. Horolezecké výstupy jeho stěnami a i ostrým hřebenem jsou dodnes vyhledávány pro pevnou skálu a expozici na obě strany.

Původ názvu[editovat | editovat zdroj]

Jméno „kôň“ vymyslel K. Bachleda, přívlastek pochází od Žabích ples na slovenské straně. Německý název Simonturm i maďarský Simon-torony pochází od křestního jména prvovýstupce Simona Häberleina.^[1]

Topografie[editovat | editovat zdroj]

Nachází se v hlavním hřebeni Tater, severní – polská – stěna je nad kotlinou Mořského Oka. Od Rysů ho odděluje Žabí sedlo, od Žabí veže Vyšné Žabie sedlo.

Zajímavé výstupy[editovat | editovat zdroj]

1905 Prvovýstup Katherine Bröskeová a Simon Häberlein jižní stěnou IV.
1907 Prvovýstup Zygmunt Klemensiewicz, Roman Kordys a Aleksander Znamiecki východním hřebenem III. Dodnes je považován za nejkrásnější hřebenovou túru ve Vysokých Tatrách.
1907 Při slaňování z vrcholu se na hřebenové túře zabil J. Wachter, když se s ním utrhla smyčka, kterou tam tři dny předtím nechali Poláci.
1929 Prvovýstup severní stěnou W. Stanislawski, L. Skotnicówna a B. Czech, V+. Byl považován za nejtěžší výstup své doby.