Ščučja
Souřadnice: 67°50′9″ s. š., 66°23′9″ v. d.
| Ščučja | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 565 km |
| Plocha povodí | 12 300 km² |
| Průměrný průtok | (141 km od ústí) 109 m³/s |
| Světadíl | Asie |
| Zdrojnice | |
| Velké Ščučje 67°50′9″ s. š., 66°23′9″ v. d. | |
| Ústí | |
| Malá Ob 66°47′53″ s. š., 68°22′20″ v. d. | |
| Protéká | |
 Rusko (Ťumeňská oblast – Jamalo-něnecký autonomní okruh) | |
| Úmoří, povodí | |
| Severní ledový oceán, Karské moře, Ob | |
| Geodata | |
| OpenStreetMap | OSM, WMF |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ščučja (rusky Щучья), na horním toku Velká Ščučja (rusky Большая Щучья [Bolšaja Ščučja]), je řeka v Jamalo-něneckém autonomním okruhu Ťumeňské oblasti v Rusku. Je dlouhá 565 km.[1] Plocha povodí měří 12 300 km².[1]
Průběh toku
[editovat | editovat zdroj]Pramení na Polárním Uralu, kde odtéká z jezera Velké Ščučje. Ústí zleva do ramene Obu Malá Ob.
Vodní režim
[editovat | editovat zdroj]Zdrojem vody jsou sněhové a dešťové srážky. Průměrný průtok vody ve vzdálenosti 141 km od ústí činí přibližně 109 m³/s. Zamrzá v říjnu a rozmrzá na konci května až na začátku června, přičemž od února do konce dubna promrzá až do dna. Nejvyšších vodních stavů dosahuje od června do září.
Využití
[editovat | editovat zdroj]Řeka je místem tření lososovitých ryb (síh malý, síh severní, síh nosatý).
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Registr vodních toků Ruské federace – Ščučja [online]. [cit. 2016-12-14]. Dostupné online. (rusky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Щучья“.