Zobrazení zdroje stránky Řecké hory

{{Infobox - reliéf
 | název = Řecké hory
 | obrázek = Olympus National Park 30.jpg
 | popisek = Olymp
 | alt = masiv Olympu nad obcí Litochoro
 | nejvyšší bod = [[Mytikas]]
 | maximální výška = 2917
 | nadřazená jednotka = [[Helenidy]]
 | podřazené jednotky = [[Olymp]], [[Pindos]], [[Parnas]], [[Grammos]], [[Verno]], [[Taygetos]], [[Parnon]], [[Giona]], [[Vardousia]], [[Rodopy]], [[Helmos]], [[Killini]], [[Lefka Ori]], [[Idi]], [[Diktí]], [[Hory řeckých ostrovů]]
 | sousední jednotky = [[Šarský horský systém]]
 | světadíl = [[Evropa]]
 | stát = {{Vlajka a název|Řecko}}
 | hornina = [[vápenec]], [[žula]], [[Rula (hornina)|rula]], [[svor]], [[pískovec]], [[slepenec]]
 | poznámka = 
 | povodí = [[Alikmon]], [[Acheloos]], [[Pinios]], [[Vokos]], [[Aoos]]
}}
[[Soubor:Pindus Mountains 02 bgiu.jpg|náhled|pohoří Pindos]]
[[Soubor:Parnassus.jpg|náhled|pohoří Parnás]]
[[Soubor:07Olymp02.jpg|náhled|pohoří Olympos]]
'''Řecké hory''' jsou horskou soustavou pohoří nacházející se na [[Balkán|Balkánském poloostrově]] v [[Řecko|Řecku]]. Typické pro Řecko jsou vysoké hory a pohoří, jakými je např. hřeben [[Pindos]]u nebo [[Olymp]]. Pohoří jsou skalnatá se strmými a holými svahy. Horské masivy zabírají většinu povrchu země. Průměrná [[nadmořská výška]] Řecka je díky nim 500 m n. m. Nejvyšším vrcholem je [[Mytikas]] - 2917 m v pohoří [[Olymp]].

== Nejvýznamnější horské systémy ==
 
=== Pindos ===
Největším pohořím je '''[[Pindos]]''', který se táhne severovýchodním směrem od [[albánie|albánských]] hranic. Pindos je součástí Helenid, která je pokračováním [[Dinárské hory|Dinárských hor]]. Jediný silniční přechod pohoří vede [[průsmyk]]em [[Kataras]] (1705 m). Pohoří se skládá z několika dalších horských masivů přesahujících výšku 2000 m.

Mezi nejdůležitější patří:
* [[Smolikas]] (2686 m)
* [[Tymfi]] (2497 m)
* [[Athamanon]] (2469 m)
* [[Lakmos]] (2295 m)
* [[Vutsikaki]] (2187 m)
* [[Aigo]] (2177 m)

Z hlavního hřebene Pindu vede na východ hřeben '''Oros Oiti''' ([[Mt. Oeta]], 2152 m) jež se svažuje skoro až k hladině [[moře]]. V masivu '''Tymfi''' se nalézá krasová planina [[Astraka]] (2437 m), známá [[kaňon]]em řeky [[Vikos]]. Kaňon má je charakteristický svými svislými stěnami. Řeka je povětšinou napájená vodami z tajícího [[sníh|sněhu]]. Největší hloubka je kolem 1000 metrů. Šířka u dna od 40 do 150 metrů. [[Kras]]ová planina je na svých okrajích rozbrázděna mnoha hlubokými [[rokle]]mi. Jedinečným přírodním úkazem je [[propast]] [[Provatina]] (hloubka 405 m). Svou hloubkou se řadí na první místo v Evropě a druhé na světě. V blízké propasti [[Epos (propast)|Epos]] bylo dokonce objeveno [[podzemní jezero]] (hloubka 469 m).

=== Parnas ===
(''[[řečtina|řecky]]'' Parnanoss) leží nad [[Korintský záliv|Korintským zálivem]]. Nejvyšší vrchol je [[Lyakoura]] (2457 m). Charakteristické pro pohoří '''[[Parnas]]''' jsou [[kar]]y a ledovcové [[moréna|morény]]. Sněžná čára zde kdysi vedla ve výšce asi 2100 až 2200 m. Severozápadně od Parnasu se nacházejí rozeklané masivy [[Giona]] (2510 m) a [[Vardusia]] (2495 m).

=== Olymp ===
Se nachází nad [[Soluňský záliv|Soluňským zálivem]] a jeho výška je 2917 m. Olymp je zároveň nejvyšším pohořím Řecka. '''[[Olymp]]''' je tvořen divokým hřebenem vypínajícím se nad dolinou Kania.
Mezi hlavních sedm vrcholů patří:
* [[Profitis Íllias]] (2786 m)
* [[Stefani]] (2909 m)
* [[Mytikas]] (2917 m)
* [[Skala (hora)|Skala]] (2866 m)
Pohoří je tvořeno krystalickými horninami ve svém jádru s [[vápenec|vápencem]] na povrchu. Tyto horniny jsou v masivu Olymp však značně [[eroze|erodované]]. Nalezneme zde proto různé skalní útvary, kužely a věže (východní svahy). Stopy po ledovcích zde nalezneme od výšky 1700 m, ve formě [[kar]]ů. Sněžná čára zde kdysi procházela ve výšce 2300 m.

=== Ostatní pohoří ===
Některá další pohoří tvoří hranici s bývalou [[Jugoslávie|Jugoslávií]]. Mezi nejvyšší patří masivy '''[[Grammos]]''' (2523 m), '''[[Verno]]''' (2128 m), '''[[Vermio]]''' (2052 m) a vrcholy [[Kajmaktsalan]] (2521 m) a [[Tsena]] (2171 m), ležící přímo na hranicích.

=== Peloponés ===
Masivy na poloostrově [[Peloponés]]u procházejí ze severozápadu na jihovýchod. Střední hřeben [[poloostrov]]a tvoří pohoří [[Taygetos]] ([[Profitis Ilias (Taygetos)|Profitis Ilias]], 2404 m). Na východ jde hřeben [[Parnon]] ([[Megali Turla]], 1935 m). Na severu ostrova leží horstvo [[Erymanthos]] (2224 m) a [[Kyllini]] (2376 m)

== Seznam pohoří v Řecku ==
* [[Olymp]] ([[Mytikas]], 2917 m)
* [[Pindos]] ([[Smolikas]], 2686 m)
* [[Parnas]] ([[Liakoura]], 2457 m)
* [[Giona]] ([[Giona (hora)|Giona]], 2510 m)
* [[Vardousia]] ([[Korakas]], 2495 m)
* [[Grammos]] ([[Grammos (hora)|Grammos]], 2520 m)
* [[Verno]] ([[Vitsi]], 2128 m)
* [[Rodopy]] ([[Goljam Perelik]], 2191 m)
* [[Chalkidiki#Geografie|Hory poloostrova Chalkidiki]] ([[Athos (hora)|Athos]], 2043 m)
* [[Taygetos]] ([[Profitis Ilias (Taygetos)|Profitis Ilias]], 2404 m)
* [[Parnon]] ([[Megali Tourla]], 1934 m)
* [[Helmos]] ([[Aroania]], 2341 m)
* [[Kyllini]] ([[Plakes]], 2374 m)
* [[Lefka Ori]] ([[Pachnes]], 2453 m)
* [[Idi]] ([[Psiloritis]], 2456 m)
* [[Dikti]] ([[Dikti (hora)|Dikti]], 2148 m)
* [[Hory řeckých ostrovů]] ([[Dirfis]], 1743 m)

== Vznik a Geologické složení ==
[[Soubor:126910main image feature 402 mountolympus.jpg|náhled|satelitní snímek pohoří Olympos]]
Reliéf Řecka můžeme rozdělit do dvou geologických soustav. Starší '''thrácko-makedonskou''' ([[Albanidy]]) a mladší '''albánsko-řeckou''' ([[Helenidy]]), která je pokračováním [[Dinárské hory|Dinárských hor]]. Helenidy se táhnou dál a přes ostrov [[Kréta]] a stáčejí se do [[Turecko|Turecka]], kde z nich vycházejí vyšší [[Tauridy]].
Hlavní [[geologie|geologický]] základ v severním a východním Řecku tvoří masivy [[žula|žuly]], [[svor]]u a [[Rula (hornina)|ruly]]), které tvoří jádro Albanid. Na dně pánve Thesys docházelo k masivnímu usazování splavenin. Zde mají svůj zrod vrstvy vápenců, pokrývající horstva [[Balkán|Balkánského poloostrova]]. V [[Mezozoikum|druhohorách]] a [[třetihory|třetihorách]], zde vznikala [[flyš]]ové vrstvy tvořené [[pískovec|pískovci]], [[slepenec|slepenci]] a [[břidlice]]mi. Třetihorním alpinským vrásněním byly všechny usazeniny z pánve Thesys vyzdviženy a vytvořily soustavy: Dinárské hory, Helenidy, Tauridy. Masiv [[Olymp]]u má stejně jako třeba Baba či Rodopy vápencový nebo flyšový příkrov. Dnes je nalezneme také ve výškách kolem 1&nbsp;800 m. To vypovídá o masivních vertikálních pohybech během posledních několika miliónů let. [[Řecko]] je tak krajinou velkých výškových rozdílů. Alpinský systém vytvořil nové zlomové linie. Byly tak rozčtvrceny stará i mladá [[pohoří]]. Řecko se nachází v [[makroseismická linie|makroseismické linii]] prvního řádu. Na počátku minulého století bylo v zemi zaznamenáno v kolem 272 [[zemětřesení]] ročně). Po době ledové zde zůstaly patrné stopy v podobě karů a jiných [[glaciologie|glaciálních]] útvarů, které v horách zanechaly malé ledovce.

== Podnebí ==
Podnebí Řecka je tzv. etésiové. ''[[Etésie]]'' jsou suché severozápadní větry vanoucí v letních měsících (konec května až září) pouze ve dne. V zimě vlhkým a chladným severním větrům se zde říká ''voras'', vlhkým a teplým ''notos''. Až 80% celkového úhrnu srážek spadne v horách od října do března, nejvíce potom v zimě. Na vrcholech pohoří [[Pindos]], [[Parnas]] a [[Olymp]] jsou to hlavně [[srážky]] sněhové. [[Sníh]] se zde drží někdy až do konce května. Nejvhodnějším obdobím pro návštěvu je jaro, konec léta a podzim, kdy je zde většinou hezké [[počasí]].

== Vodstvo ==

[[Soubor:Forest Los Tilos La Palma.jpg|náhled|vavřínový les]]
[[Soubor:Bezoarziege.jpg|náhled|koza bezoárová]]
[[Soubor:Pont ottoman - Vikos.jpg|náhled|kaňon Vikos]]
Řecký horský systém patří co se vody týče k nejchudším horským systémům v Evropě. To určuje především klima. Období dešťů je zde v zimě. Další slovo mají také geologická podloží. Řeky mají své největší průtoky v zimě, v létě jsou většinou vyschlé. Nejdelší řeky jsou [[Alikmon]] (297 km, průtok 13 až 3000 m³), [[Acheloos]] a [[Pinios]] pramenící v pohoří [[Pindos]]. Na severu pohoří odvádí vodu také řeka [[Vokos]] a [[Aoos]]. Na jezera je oblast poměrně chudá. Nejznámějším jezerem je [[Velké Prespanské jezero]] na hranici s Albánií a Makedonií. Ovšem Do Řecka však zasahuje pouze plochou 38,3 [[Kilometr čtvereční|km²]].

== Příroda ==

=== Flora ===
Vegetace v Řeckých masivech dá rozdělit na tři typy. Od moře do výše zhruba 300 m (na severu) a 800 m (na jihu) jsou zde stálezelené porosty. Hojná je zde [[makchie]] vysoká až 4 metry, dále [[myrta]], [[vavřín]], [[oleandr]], [[pistácie]], [[Řečík lentišek|lentišek]], [[olivovník]], [[cypřiš]], [[jalovec obecný]] atd. Dále v tomto pásmu rostou [[frygana]], [[bodlák]]y, [[chřest]], jalovec atd. V druhém pásmu od 800 m porosty makchií a frygan ustupují stromům jako jsou [[dub]], [[javor]], [[jilm]] a v pásmu nad 1500 m jsou běžné spíše jehličnaté stromy jako je [[borovice]] či [[jedle]]. Výše než les rostou povětšinou už jen keře. V pohoří Olymp ve výšce kolem 2600 m se nachází hlavně jalovec. I těsně pod vrcholem lze nalézt [[zvonek]] nebo [[orlíček]] a mnoho endemitních druhů rostlin. V masivu Pindos se vyskytují také [[šafrán]]y a [[tulipán]]y.

=== Fauna ===
V pohoří Pindos jsou dosud k vidění [[vlk]], [[prase divoké]], [[jelen]], [[srnec]], [[kamzík]] horský, [[koza]] bezoárová. Mezi dravci zde spatřit např. sokola. Fauna téměř ve všech pohořích Řecka je velmi podobná. Parnás je co se týče fauny chudší.

=== Ochrana přírody ===
* '''Olympos''' je prvním národním parkem Řecka vyhlášeným v roce [[1938]]. Zaujímá plochu 3998 [[hektar|ha]] a nalezneme ho na jihovýchodních a východních svazích masivu Olympu. Chráněna je zde především řada endemických druhů vápnomilných rostlin.
* Na západě pohoří '''Parnas''' je [[národní park]] který chrání lesní porosty. Chrání především pásmo ve výškách 1300–1750 m. Právě zde se na vápenných podkladech nacházejí stálezelené dřeviny jako např. [[jedle řecká]].
* Dalším významným národním parkem vyhlášeným v roce [[1966]] je území na severu pohoří Pindos. Jedná se o park '''Pindos''' s rozlohou 3360 ha a ochranným pásmem 63&nbsp;780 ha. Rozkládá se severně od průsmyku Kataras. Většinu plochy pokrývají lesy a na severu a jihu parku jsou to hole využívané jako [[pastvina|pastviny]].
* Národní park '''Vikos-Aoos''' s rozlohou 3360 ha a ochranným pásmem 12&nbsp;000 ha se nachází v pohoří Pindos. Byl vyhlášen roku [[1973]] k ochraně území mezi údolími řek [[Vikos]] a [[Aoos]] ležícími na západ od planiny [[Astraka]]. Do parku patří i masiv [[Tymfé]]. [[Kaňon]] řeky Vikos a [[kras]]ové území s propastí [[Provatina]] patří také do chráněné oblasti.
* Část pohoří '''Oeta''' vyhlášená v roce [[1966]] jako národní park s rozlohou 3010 ha je významná především výskytem [[koza|kozy bezoárové]].

== Odkazy ==
=== Literatura ===
* Světová pohoří (Evropa, Jiří Šlégl a kolektiv), {{ISBN|80-242-0822-9}}

{{Řecké hory}}
{{Portály|Geografie|Řecko}}

[[Kategorie:Pohoří v Řecku]]