Přeskočit na obsah

Šťavnatka tečkovaná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxŠťavnatka tečkovaná
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třídastopkovýtrusé (basidiomycetes)
Podtřídahouby rouškaté (Agaricomycetidae)
ŘádLupenotvaré (Agaricales)
Čeleďšťavnatkovité (Hygrophoraceae)
RodŠťavnatka (Hygrophorus)
Binomické jméno
Hygrophorus pustulatus
(Pers.) Fr.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šťavnatka tečkovaná (Hygrophorus pustulatus) patří mezi jedlé houby. Typický je bílý výtrusný prach. Šťavnatku tečkovanou poznáme podle sbíhavých spodních lupenů na třeň.

Popis

Šťavnatku tečkovanou pokrývají šupiny, které vedou až ke klobouku.

Klobouk je jemně šupinatý, šedý až šedohnědý. Šířka klobouku je 30-60 mm. U mladých šťavnatek je klobouk vyklenutý, v dospělosti dochází k zesvětlení okrajů.

Lupeny jsou bílé, řídké a sbíhavé na třeň.

Třeň je bílá a pokrytá tmavými tečkami. Chuť i vůně je nevýrazná.[1]

Využití

Šťavnatka tečkovaná se řadí mezi jedlé houby. Má vysokou energetickou hodnotu a obsahuje látky nezbytné pro naše tělo. Je z 95% tvořena vodou. Mezi zbylé látky patří cukry, aminokyseliny, bílkoviny a minerály. Bílkoviny jsou obsaženy hlavně v plodnicích. Pro její nevýraznou chuť se často mísí s jinými houbami, např. s (penízovka sametová - Flammulina velutipes). Po usušení klesá hodnota bílkovin pouze na 30%. Chitin obsažený v těle houby napomáhá k správné funkci střeva resp. trávení. [2][zdroj?]

Výskyt

Šťavnatka tečkovaná nejraději roste ve skupinách ve vlhčích lokalitách od září do listopadu. Roste většinou ve skupinách v jehličnatých lesích pod smrky, ale můžeme ji objevit i v listnatých lesích pod dubem, bukem a lípou. Lze ji zaměnit za šťavnatku vonnou (Hygrophorus agathosmus). Šťavnatku vonnou poznáme podle chuti, připomínající hořké mandle. Pokud dojde k záměně nemusíme mít obavy, šťavnatka vonná se také řadí mezi jedlé houby.

Galerie

Reference

  1. L. HAGARA, V. ANTONÍN, J. BAIER. Houby. Praha: AVENTINUM, 1999. ISBN 80-7151-259-1. S. 143. 
  2. J. HOLEC, A. BIELICH, M. BERAN. Přehled hub střední Evropy. Praha: Academia, 2012. ISBN 978-80-200-2077-2. S. 622. 

Externí odkazy