Slapové jevy

Slapové jevy: A - Slunce, Země a Měsíc jsou v řadě, objevuje se skočné dmutí; B - Slunce, Země a Měsíc svírají pravý úhel, objevuje se hluché dmutí

Slapové jevy představují zvyšování a snižování hladiny moře v důsledku působení slapových sil. Zvýšení hladiny se označuje jako příliv, snížení jako odliv, souhrnně se mluví o dmutí mořské hladiny.

Příčiny vzniku

Slapové jevy jsou důsledkem deformace povrchu oceánu vlivem sil, kterými na vodní masu působí nebeská tělesa, v případě Země především Měsíc a Slunce. Teoreticky mohou slapové síly dokonce způsobit rozpad obíhajícího tělesa, pokud je oběžná vzdálenost nižší než tzv. Rocheova mez. Podstatou hmoty je nosič, který má gravitační trivialitu z přímo neměřitelným ekvivalentem energie, jakožto elementu propojujícího antičástici s časticí nosnou, kde antičástice ustupuje zpět do gravitačního triviantu a tím umožňuje tvorbu hmotného prostředí nadále však vázaného na gravitaci, bez které by hmota nemohla existovat. Genialita gravitační triviality tkví v jednoduchosti, ale i zároveň propojitelnosti gravitačních stupňů, které se vztahují ke všem možným hmotným existencím, od vesmíru jako celku počínaje, až po elementární prvočástice hmoty. Mezi jeden se stupňů gravitační triviality jsou slapové jevy.

Mechanismus dmutí

Protože velikost gravitační síly je nepřímo úměrná druhé mocnině vzdálenosti, Měsíc přitahuje silněji tělesa na přivrácené straně Země, a naopak slaběji na odvrácené straně. To se týká i vody v oceánu. Tak dochází k deformaci povrchu nejen moře, ale i pevniny. Vznikají tak dvě vlny, jedna na přivrácené a druhá na odvrácené straně Země. K přílivu a odlivu dochází s dvojnásobkem frekvence odpovídající průchodu Měsíce nad příslušným poledníkem, tj. každých 12 hodin 25 minut a 14 sekund, mluvíme o půldenním dmutí. Interval mezi přílivem a odlivem na stejném místě je tedy 6 hodin, 12 minut a 37 sekund. Vlivem deklinace Měsíce je v některých oblastech každé druhé dmutí velmi málo patrné, proto se mluví o jednodenním dmutí. Půldenní dmutí probíhá především v Atlantském a Severním ledovém oceánu, jednodenní zejména v Jávském a Ochotském moři; v mnoha oblastech se oba typy střídají.

V oblastech s výrazným dmutím lze přílivové vody využít k výrobě elektrické energie.

Skočné a hluché dmutí

Slapové síly Slunce jsou oproti měsíčním výrazně slabší (tvoří přibližně 4/9 slapových sil Měsíce). Pokud Měsíc, Země a Slunce stojí v jedné řadě, slapové síly obou těles se sečtou a dmutí je velmi výrazné, označuje se jako skočné dmutí. Pokud naopak Slunce, Země a Měsíc svírají pravý úhel, slapové síly se částečně vyruší a nastává hluché dmutí. Ke skočnému dmutí dochází, když je Měsíc ve fázi novu nebo úplňku, k hluchému pokud je Měsíc v polovině fáze dorůstání nebo ubývání, perioda je tedy přibližně 15 dní.

Výška dmutí

Záliv Fundy za přílivu

Záliv Fundy za odlivu

Místa na světe kde je příliv větší než 4 metry.

Kromě vzájemné polohy Země, Měsíce a Slunce a polohy místa na Zemi ovlivňuje výšku dmutí také tvar pobřeží a úhel dna. Na volném moři se výška hladiny mění asi o 0,8 metru. Nejvyšší hranice na světě dosahuje příliv v zálivu Fundy v Kanadě, kde hladina stoupá až o 20 metrů. V Evropě je největší rozpětí přílivu a odlivu poblíž pobřeží Francie v zátoce Mont-Saint-Michel, kde dosahuje asi 13 metrů. Výška přílivu se označuje ve speciálních mapách. Čáry, spojující místa se stejnou dobou nejvyššího přílivu se nazývají izohachie.

Vzdutí hladiny u ústí řek s povlovným dnem způsobuje, že se příliv šíří proti proudu řek. U některých je velmi výrazný, šíří se jako vodní vlna a označuje se jako přílivový příboj. U ústí Amazonky dosahuje přílivový příboj výšky 5 metrů a je patrný ještě 850 kilometrů od ústí. V některých oblastech dostává přílivový příboj dokonce své místní jméno - například právě na Amazonce se označuje indiánským slovem pororoca (hřmící vody). Na Labi přílivový příboj dosahuje do vzdálenosti 150 kilometrů od ústí.

Také u jezer se projevují slapové jevy, ale vzhledem k velikosti hladiny jsou téměř nepatrné. Nejvyšší příliv se objevuje na Michiganském jezeře ve Spojených státech, kde může dosáhnout až výše 7 cm.

Slapové proudy

Voda se při dmutí šíří v různých oblastech specifickým způsobem, kdy vytváří slapové proudy. Silnější bývají při odlivu, kdy mohou dosáhnout rychlosti až 22 kilometrů v hodině a ohrožují lodní dopravu.

Odkazy

Související články

• Slapové síly
• Měsíc
• Měsíční fáze
• Moře
• Oceán
• Mořské proudy
• Přílivová elektrárna

Externí odkazy

• Slapové jevy: příliv a odliv na Stranách potápěčských

Literatura

• KÖSSL, Roman; CHÁBERA, Stanislav. Základy fyzické geografie : přehled hydrogeografie. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 1999. ISBN 80-7040-348-9. S. 42.