Rocheova mez

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Představa obíhající masy tekutiny, držené pohromadě gravitací. Zde zobrazeno nad oběžnou polohou. Daleko od Rocheovy meze je masa tekutiny prakticky sférická.
Blíže k Rocheově mezi je těleso deformováno slapovými silami.
Při dotyku v Rocheově mezi se již nemůže masa tekutiny udržet vlastní gravitací a slapové síly způsobí rozpad tělesa.
Částice bližší primárnímu pohybu se pohybují rychleji než částice vzdálenější. Reprezentováno červenými šipkami.
Různá oběžná rychlost materiálu případně způsobí zformování se prstence.

Rocheova mez je teoretická hranice vzdálenosti, pod níž je jedno těleso, držené pohromadě pouze vlastní gravitací, roztrženo vlivem slapových sil druhého tělesa. Udává se zvlášť pro tuhá tělesa (předpokládá se zachování tvaru) a zvlášť pro tělesa kapalná (kde se bere v úvahu deformace slapovými silami). Je pojmenována podle francouzského astronoma Édouarda Rocheho, který ji teoreticky odvodil v roce 1848.

Tuhý satelit[editovat | editovat zdroj]

Tuhým satelitem se rozumí homogenní koule, která není deformována slapovými silami, její vlastní rotace je zanedbána, je tedy v hydrostatické rovnováze.Rovněž jsou zanedbány síly v materiálu tělesa (pevnost materiálu).

Toto těleso je na kruhové dráze okolo většího centrálního tělesa s poloměrem R. Pro tento zjednodušený předpoklad je pak Rocheova mez d, pro tuhou kulovou družici na kruhové oběžné dráze:

kde R je poloměr většího tělesa, je hustota centrálního tělesa, a je hustota satelitu.

Rocheova mez v reálných soustavách[editovat | editovat zdroj]

Běžně jde o soustavu planeta - měsíc, nebo hvězda - planeta (popřípadě hvězda - hvězda).Ideální podmínky uvedené v předchozím odstavci v přírodě nenalezneme. Všechna pozorovaná tělesa mají nějakou rotaci - jak těleso centrální, tak satelit. Všechna jsou touto rotací deformována a také deformována slapovými silami.

Roche zohlednil i deformace tekutého tělesa a výsledkem je jeho výraz:

Výraz celkem dobře vyhovuje pro měsíce s typickým rozměrem větším než 100 km, tedy pro tělesa plně formovaná gravitací. U těles menších vstupuje do hry jejich vnitřní pevnost.

Při poklesu pod Rochovu mez dochází k rozpadu měsíce a formování prstence - viz obrázek.

.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Roche limit na anglické Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]