Zlatnice (přírodní památka)
Souřadnice: 50°6′25,92″ s. š., 14°22′0,84″ v. d.
 Zlatnice | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
 PP Zlatnice | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 29. dubna 1968 |
| Vyhlásil | Národní výbor hl. města Prahy |
| Nadm. výška | 230–280 m n. m. |
| Rozloha | 3,26 ha[1][2] |
| Správa | Magistrát hlavního města Prahy |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Praha |
| Obvod | Praha 6 |
| Umístění | Dejvice |
| Souřadnice | 50°6′25,92″ s. š., 14°22′0,84″ v. d. |
  Zlatnice | |
| Další informace | |
| Kód | 532 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Přírodní památka Zlatnice se nachází v Praze na skalách nad Šáreckým údolím. Byla vyhlášena 29. dubna 1968 Národním výborem hl. města Prahy. Pojmenována je podle nedaleké barokní usedlosti Zlatnice. PP Zlatnice je součástí Přírodního parku Šárka-Lysolaje.
Důvod vyhlášení[editovat | editovat zdroj]
Skalnatý ostroh s vřesovištěm a některými chráněnými druhy rostlin – význačný krajinný útvar.
Hlavním předmětem ochrany v současné době[editovat | editovat zdroj]
Společenstva[3][editovat | editovat zdroj]
- suchá vřesoviště nížin a pahorkatin sv. Euphorbio-Callunion
- fragmenty xerotermního strávníku sv. Festucion vallesiacae
- náznaky teplomilné acidofilní doubravy
Druhy[3][editovat | editovat zdroj]
- bělozářka liliovitá Anthericum liliago
- jetel žíhaný Trifolium striatum
- řebříček panonský Achillea pannonica
- trýzel škardolistý Erysimum crepidifolium
- psineček tuhý Agrostis vinealis
- ostřice nízká Carex humilis
- skalník celokrajný Cotoneaster integerrimus
- čilimník řezenský Chamaecytisus ratisbonensis
- strdivka sedmihradská Melica transsilvanica
- sesel sivý Seseli osseum
- jeřáb břek Sorbus torminalis
- mateřídouška panonská Thymus pannonicus
- jetel alpínský Trifolium alpestre
Útvary neživé přírody[editovat | editovat zdroj]
- výrazný hřbet s drobnými výchozy buližníkových skalek - proterozoikum (Území je tvořeno proterozoickými břidlicemi[3]
Dlouhodobý cíl péče[editovat | editovat zdroj]
Dlouhodobým cílem je udržení odumírajícího vřesoviště a dále pak stabilizace nevelkých výskytů xerotermních trávníků na temeni a jihozápadním svahu.[3]
Fauna[editovat | editovat zdroj]
Území PP je útočištěm pozoruhodných zejména stepních hmyzích společenstev.
Další zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
V západní části PP se nalézá studánka Zlatnice, studánka se stabilním, ale slabým výtokem vody kdysi vyvěrala u kapličky (dlouhodobě neudržovaná a proto zřícená).[4]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
- ↑ a b c d Plán péče o památku Zlatnice na období 2010-2022. envis.praha-mesto.cz [online]. [cit. 2011-11-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
- ↑ http://www.mapy.cz
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zlatnice na Wikimedia Commons - Informace na Salvia-os.cz
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Kubíková J. (1981): Zpráva o inventarizačním průzkumu vegetace chráněného přírodního výtvoru Zlatnice. Výsledky z let 1972-1979, uzavřeno 1981. – ms. [depon. in: rezervační kniha, Středisko AOPK ČR Praha].
- Kubíková J. (1982): Chráněná území Šáreckého údolí a jejich současná vegetace. Natura Pragensis, 1: 5–70.
- Kubíková J., Skalický V., Manych J., Diasová E., Drábková E., Rieger M., Klaudisová A., Rydlo J. (1982): Příspěvek ke květeně chráněných území Šáreckého údolí. Natura Pragensis, 1: 85–142.
- Ložek V. (1994): Měkkýši PP Zlatnice. - 4 p., ms. [depon. in: rezervační kniha, Středisko AOPK ČR Praha].
- Váňa J. (1992): Mechorosty CHPV Zlatnice v Šáreckém údolí. - 1 p., ms. [depon. in:rezervační kniha, Středisko AOPK ČR Praha].
- Zímová K. (2008): Historický vývoj krajiny na modelovém území přírodního parku Šárka-Lysolaje. - 58 p., ms., depon in: Fakulta životního prostředí ČZÚ Praha.
