Zeleni venac

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tržnice (vlevo) a autobusový terminál (vpravo) na Zeleném vencu
Autobusy čekající na cestující.

Zeleni venac (v srbské cyrilici Зелени Венац, lidově Zelenjak/Зелењак[1]) je jedna z částí Bělehradu.

Nachází se v centru, nedaleko třídy Terazije a Brankova mostu), na sávské straně města. Administrativně spadá pod opštinu Savski venac.

V 19. století se zde nacházela zástavba již za městskými hradbami. Mimo jiné zde bylo i jezero a tzv. Manojlova zahrada.[2] V 19. století se jednalo o oblíbené místo setkávání. Od roku 1847 se zde nacházelo tržitě.[3] Zvažována zde byla výstavba budovy pro národní divadlo (v druhé polovině 19. století) ale od tohoto plánu bylo nakonec ustoupeno.[4]

Svůj název má lokalita podle hospody, která se nacházela na místě dnešního dopravního terminálu a restaurace McDonalds.[1][5] Zbořena byla v 60. letech 20. století.

Kromě terminálu autobusové dopravy, kam ústí okolo 20 linek, a který patří k nejvytíženějším uzlům bělehradské MHD, [zdroj?] se na Zeleném vencu nachází otevřená tržnice (otevřena v roce 1926[3]), jazykové gymnázium a hotelová škola.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b CENTAR BEOGRADA “KRSTILA” JE JEDNA NEMICA: DA LI ZNATE PO ČEMU JE ZELENI VENAC ZAPRAVO DOBIO IME?. Istorijski zabavnik [online]. [cit. 2024-02-08]. Dostupné online. (srbsky) 
  2. Zeleni venac: Od nekadašnjeg beogradskog jezera do prometnog srca grada. mondo.rs [online]. [cit. 2024-02-08]. Dostupné online. (srbsky) 
  3. a b Beograd: Kako su nastale gradske pijace, „stomak, srce i duša" prestonice. BBC [online]. [cit. 2024-02-08]. Dostupné online. (srbsky) 
  4. VUJOVIĆ, Branko. Beograd u prošlosti i sadašnjosti. Bělehrad: Draganić, 2003. ISBN 86-441-0014-9. S. 197. (srbština) 
  5. VUJOVIĆ, Branko. Beograd u prošlosti i sadašnjosti. Bělehrad: Draganić, 2003. ISBN 86-441-0014-9. S. 196. (srbština) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]