Zasedací pořádek ve školní třídě

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Zasedací pořádek ve školní třídě určuje jednotlivým žákům místo v určité části třídy, na kterém pravidelně tráví vyučovací hodiny.

Uspořádání třídy[editovat | editovat zdroj]

Podle J. Bradové je zóna předních a středních lavic ve tvaru obráceného T typická pro výraznější komunikační aktivitu mezi učitelem a žáky, takže žáci, kteří tu sedí, se jeví jako komunikačně angažovanější než jejich spolužáci z okrajových a zadních lavic. Žákům sedícím v T-zóně je zároveň věnována intenzivnější komunikační pozornost ze strany učitele ve formě otázek a iniciačních replik.[1]

Zóna dominantní aktivity[editovat | editovat zdroj]

Zóna dominantní aktivity označuje prostředí třídy, ve kterém se slučují žáci, kteří mají o vyučování zájem a mají odhodlání pracovat v hodinách, vynikat v nich a dosahovat co nejlepších studijních výsledků.[1]

Periferní část třídy[editovat | editovat zdroj]

Periferní část třídy je prostor, kde se shromažďují naopak žáci s negativními postoji ke škole a se sklony k digresivním projevům. Snaží se sedět ideálně co nejdál od učitele, což má za následek větší možnosti rozptýlení a úniku žáka před učitelovou pozorností, což vede k horším studijním prospěchům těchto žáků a k tomu, že nevěnují probírané látce v hodině dostatek pozornosti a participace.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Bradová. J., Keď zasadací poriadok funguje alebo učiteľsko-žiacke preferencie při obsadzovaní prostoru školskej triedy. (2012, s.71-92)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ČAPEK, Robert. Třídní klima a školní klima. Praha: Grada Publishing a.s., 2010. 323 s. ISBN 978-80-247-2742-4. Kapitola 2, s. 13. (čeština)