Zobrazení zdroje stránky Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika

{{Infobox - zaniklý stát
| název = Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika
| originální název = ''Закавказская Советская Федеративная Социалистическая Республика<br />Հայաստանի Խորհրդային Սոցիալիստական Հանրապետություն<br />Загафгија Совет Федератив Сосиалист Республикасы<br />ამიერკავკასიის საბჭოთა ფედერაციული სოციალისტური რესპუბლიკა''
| rok vzniku = [[1922]]
| rok zániku = [[1936]]
| více před = ne
| před 1 = Arménská sovětská socialistická republika
| před 1 vlajka = Flag of the Armenian Soviet Socialist Republic (1922).svg
| před 2 = Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika
| před 2 vlajka = Flag of the Azerbaijan Soviet Socialist Republic (1921–1922).svg
| před 3 = Gruzínská sovětská socialistická republika
| před 3 vlajka = Flag of the Georgian Soviet Socialist Republic (1921–1922).svg
| před 4 = Socialistická sovětská republika Abcházie
| před 4 vlajka = Flag of the SSR Abkhazia.svg
| více po = ne
| po 1 = Arménská sovětská socialistická republika
| po 1 vlajka = Flag of the Armenian Soviet Socialist Republic (1937-1940).svg
| po 2 = Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika
| po 2 vlajka = Flag of the Azerbaijan Soviet Socialist Republic (1937-1940).svg
| po 3 = Gruzínská sovětská socialistická republika
| po 3 vlajka = Flag of the Georgian Soviet Socialist Republic (1922–1937).svg
| šířka 1. sloupce = 
| vlajka = Flag of the Transcaucasian SFSR (1925-1936).svg
| velikost vlajky = 125px
| znak = Emblem of the Transcaucasian SFSR (1930-1936).svg
| velikost znaku = 90px
| mapa = Soviet Union - Transcaucasia.svg
| velikost mapy = 
| mapa poznámka = 
| hlavní město = [[Tbilisi|Tiflis (Tbilisi)]]
| rozloha = 186 100
| rozloha poznámka = 
| nejvyšší bod = 
| nejvyšší bod poznámka = 
| nejdelší řeka = 
| nejdelší řeka poznámka = 
| počet obyvatel = 5 861 600 
| počet obyvatel poznámka = (rok [[1926]])
| jazyky = [[arménština]], [[ázerbájdžánština]], [[gruzínština]], [[ruština]]
| národnostní složení = [[Arméni]], [[Ázerbájdžánci]], [[Gruzíni]], [[Rusové]]
| náboženství = [[sekulární stát]]
| měna = [[zakavkazský rubl]], [[sovětský rubl]]
| státní zřízení = [[Federace|federativní]] [[socialistická republika]] a jedna ze [[Republiky v Sovětském svazu|svazových republik]] [[Sovětský svaz|SSSR]]
| mateřská země = 
| vznik = [[12. březen]] [[1922]]
| zánik = [[5. prosinec]] [[1936]]
}}
'''Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika''' ('''ZSFSR''') byl stát vytvořený na základě schválení na 1. sjezdu [[Komunistická strana Ázerbájdžánu|komunistických stran Ázerbájdžánu]], [[Komunistická strana Arménie|Arménie]] a [[Komunistická strana Gruzie|Gruzie]] v únoru roku [[1922]]. 12. března téhož roku podepsali zástupci těchto republik smlouvu o federativním svazku a v prosinci [[1922]] ji schválil I. sjezd zakavkazských sovětů. Tímto se ZSFSR stala zakládajícím členem [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. Tento útvar zanikl po přijetí [[Ústava Sovětského svazu z roku 1936|sovětské ústavy v roce 1936]], přičemž vznikly tři svazové republiky – [[Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika|Ázerbájdžánská SSR]], [[Arménská sovětská socialistická republika|Arménská SSR]] a [[Gruzínská sovětská socialistická republika|Gruzínská SSR]].

== Pojmenování v různých jazycích ==

* {{vjazyce|hy}}: Անդրկովկասի Խորհրդային Սոցիալիստական Դաշնային (Ֆեդերատիվ) Հանրապետություն
: ''Andrkovkasi Chorhrdajin Soc‘ialistakan Dašnajin (Federativ) Hanrapetut‘jun''
* {{vjazyce|az}}: Загафгазија Сосиалист Федератив Совет Республикасы
: ''Zaqafqazija Sosialist Federativ Sovet Respublikası''
* {{vjazyce|ka|}}: ამიერკავკასიის საბჭოთა ფედერაციული სოციალისტური რესპუბლიკა
: ''Amierkavkasiis Sabčota Pederaciuli Socialisturi Respublika''
* {{vjazyce|ru|}}: Закавказская Социалистическая Федеративная Советская Республика (ЗСФСР)
: ''Zakavkazskaja Socialističeskaja Federativnaja Sovětskaja Respublika (ZSFSR)''

== Dějiny ==

První známky existence této federace se objevily už v roce [[1918]], kdy následkem [[Velká říjnová revoluce|Velké říjnová revoluce]] a rozpadu [[Ruské impérium|Ruského impéria]] došlo k osamostatnění kavkazských národů, jež utvořily vlastní nezávislý stát [[Zakavkazská demokratická federativní republika]]. Tento svazek však kvůli sporům ohledně zahraniční orientace vydržel jen krátce a [[28. květen|28. května]] 1918 se rozpadl na [[Arménská demokratická republika|Arménii]], [[Ázerbájdžánská demokratická republika|Ázerbájdžán]] a [[Gruzínská demokratická republika|Gruzii]].<ref>Suny, R.G. 1994. s. 191-192.</ref><ref>Hejma, A., Vojtěchovský, J., ''[https://technet.idnes.cz/pred-100-lety-armenie-gruzie-azerbajdzan-spolecny-stat-pdg-/pred-100-lety.aspx?c=A180419_145437_pred-100-lety_vojt Arméni, Gruzínci a Ázerbájdžánci si před 100 lety založili společný stát]'', [[IDNES.cz|idnes.cz]], 22. dubna 2018.</ref>

Tyto tři mladé republiky však také neexistovaly dlouho, neboť je v průběhu kavkazské kampaně obsadila [[Rudá armáda]] a byly následně [[Sovětizace|sovětizovány]]. Na návrh [[Vladimir Iljič Lenin|Vladimira Iljiče Lenina]] byly tyto tři sovětské republiky [[12. březen|12. března]] [[1922]] opět sjednoceny do Zakavkazské federace, jež nově nesla jméno '''Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika'''. [[13. prosinec|13. prosince]] 1922 se uskutečnil první sjezd zakavkazského sovětu, kde byla tato změna potvrzena, bylo oficiálně vyhlášeno federativní zřízení (do té doby fungovala federace jen volně), přičemž byla formálně zachována autonomie všech tří [[Sovětská socialistická republika|sovětských socialistických republik]]. Na tomto sjezdu též byla přijata zakavkazská [[ústava]] a byla zahájena činnost Ústředního výkonného výboru ZSFSR, jakožto nejvyššího orgánu [[Zákonodárná moc|zákonodárné moci]], a ustanovena vláda Rady lidových komisařů, jejímž prvním předsedou se stal gruzínský [[Bolševici|bolševik]] [[Mamija Dmitrijevič Orachelašvili]].<ref>Suny, R.G. 1994. s. 245</ref><ref>Rumjancov, G., ''[http://hrono.ru/biograf/bio_o/oraheshvili.php Орахелавили Иван Дмитриевич]'', hrono.ru. 2000. Ověřeno 24.4.2018.</ref> Hlavním městem bylo ustanoveno [[Tbilisi]]. Krátce poté došlo [[30. prosinec|30. prosince]] k podpisu smlouvy o zřízení [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], čímž se ZSFSR stala jeho zakládajícím členem.

V rámci Gruzie, Arménie a Ázerbájdžánu vzniklo ještě před vznikem ZSFSR několik autonomních regionů s vlastní správou, která byla podřízena vyššímu správnímu celku. Na základě [[Karská smlouva|Karské smlouvy]] byla v rámci sovětské Gruzie už [[16. červenec|16. července]] [[1921]] zřízena [[Adžarská autonomní sovětská socialistická republika]], jež měla dle požadavku [[Turecko|Turecka]] ochránit zájmy tamního [[Islám|muslimského]] obyvatelstva, a také byly vytyčeny hranice s kavkazskými republikami, jež se později staly součástí ZSFSR.

Ještě dříve, [[28. červenec|28. července]] [[1920]] byla vyhlášena Nachičevanská autonomní sovětská socialistická republika, jež byla na základě Leninem požadovaného [[Referendum|referenda]] přičleněna k [[Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika|Ázerbájdžánské SSR]]. Tento svazek byl potvrzen až [[16. březen|16. března]] [[1921]] [[Moskevská dohoda (1921)|Moskevskou dohodou]] a 13. října doplněn na základě už zmíněné Karské smlouvy, aby měl Ázerbájdžán s Tureckem společnou hranici prostřednictvím této [[Autonomní sovětská socialistická republika|ASSR]]. Této oblasti však nadále vinou různých průtahů chyběl oficiální status v rámci ústavních zákonů, a tak byla její existence ještě v roce 1922 při vzniku ZSFSR stále neformální jakožto Nachičevanský region.<ref name="prezlib">[http://nakhchivan.preslib.az/en_b1.html#l3 Nakhichivan Autonomous Republic]. [http://www.preslib.az/ Prezidentská knihovna]. Ověřeno 24. dubna 2018.</ref> A tak došlo [[27. březen|27. března]] [[1923]] při třetím všenachičevanském sjezdu sovětu k jednostrannému přijetí inkluze Nachičevanu do rámce Ázerbájdžánské SSR na základě práva na autonomii. Tento požadavek byl Ústředním výborem Ázerbájdžánské SSR přijat, avšak opatření, které Ústřední výbor přijal, nebyl pro obyvatelstvo Nachičevanu dostatečný, a tak požadovalo koncem roku 1923 vyhlášení republiky. Tento požadavek byl 31. prosince toho roku též přijat.<ref name="prezlib" /> Dne [[8. leden|8. ledna]] [[1924]] se sešel Ústřední výkonný výbor ZSFSR, jenž se touto záležitostí také zabýval a nařídil, aby se z Nachičevanské oblasti stala [[Nachičevanská autonomní sovětská socialistická republika]]. Krátce poté konečně vznikly správní orgány této ASSR a [[9. únor]]a byla Ázerbájdžánskou SSR tato Nachičevanská ASSR oficiálně vyhlášena..<ref name="prezlib" /> V roce [[1926]] byla přijata nachičevanská ústava.

Nejkomplikovanější byla situace v [[Abcházie|Abcházii]]. Následkem [[invaze Rudé armády do Gruzie]] patřila Abcházie k prvním regionům Gruzínské demokratické republiky, jež byly sovětizovány. Abchazští bolševičtí lídři tehdy po obsazení [[Suchumi|Suchumu]] a po zmatcích s invazí souvisejících dne [[31. březen|31. března]] 1921 vyhlásili [[Socialistická sovětská republika Abcházie|Socialistickou sovětskou republiku Abcházie]], která měla být v rozporu s původním plánem nezávislá na Gruzii, v souladu s vůlí abchazských pracujících.<ref>Hewitt, G., ''Discordant Neighbours: A Reassessment of the Georgian-Abkhazian and Georgian-South Ossetian Conflicts'', Leiden, The Netherlands: Brill, 2013. {{ISBN|978-9-00-424892-2}}</ref><ref name="saparov">Saparov, 2015, s. 50</ref> Jelikož nebyl v následujících měsících vyřešen vztah nově vzniklé SSR ke Gruzii ani k sovětskému Rusku,<ref name="saparov" /> byla dne [[16. prosinec|16. prosince]] 1921 podepsána se sovětskou Gruzií podepsána smlouva o unii, dle které se Abcházie stala „smluvní republikou“ se společnou správou vojenských, finančních a politických záležitostí, čímž došlo k podřízení SSR Abcházie pod [[Gruzínská sovětská socialistická republika|Gruzínskou SSR]]. Tím pádem se Abcházie skrze Gruzii stala následující rok součástí ZSFSR, kde byla zprvu považována za člena s rovnoprávným postavením s Arménií, Gruzií a s Ázerbájdžánem.<ref>Hewitt, 1993, s. 271.</ref> [[19. únor]]a [[1931]] však byl na [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalinův]] rozkaz statut abchazské autonomie degradován ze svazové republiky na [[Autonomní republika|autonomní republiku]], a tak byla Abcházie plně včleněna do Gruzínské SSR.<ref>Lang, D.M. 1962, s. 256.</ref>

V rámci Gruzie byla též zřízena [[Jihoosetská autonomní oblast]] a v rámci Ázerbájdžánu [[Náhorně-karabašská autonomní oblast]].
 
V prosinci roku [[1936]] však byla federace rozpuštěna a jejími nástupnickými subjekty byly tři členské sovětské republiky, tedy [[Arménská sovětská socialistická republika]], [[Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika]] a [[Gruzínská sovětská socialistická republika]].<ref>Sidamonidze, U.I., ''Закавказская федерация''. [[Velká sovětská encyklopedie]]. 3. vydání. Moskva, 1972. Dostupné online na: [https://web.archive.org/web/20150925080238/http://bse.chemport.ru/zakavkazskaya_federatsiya.shtml Wayback Machine]</ref>

== Seznam představitelů ZSFSR ==

Následuje seznam vrcholných představitelů federace:<ref>[http://www.worldstatesmen.org/Georgia.html#Transcaucasian Transcaucasia] na worldstatesmen.org. Ověřeno k 24. dubna 2018.</ref>

'''Pověřený tajemník zakavkazského regionálního výboru Ruské komunistické strany (bolševiků)'''
* [[Mamija Dmitrijevič Orachelašvili]] (Gruzínská SSR): 23. února 1922 – 3. listopadu 1922 - poprvé
* [[Aleksandr Teodorosi Myasnikyan]] (Arménská SSR): 3. listopadu 1922 - 24. března 1923
'''První tajemník zakavkazského regionálního výboru Ruské komunistické strany (bolševiků)'''
* [[Aleksandr Teodorosi Myasnikyan]] (Arménská SSR): 24. března 1923 - 11. prosince 1924
* [[Sergo Ordžonikidze]] (Gruzínská SSR): 11. prosince 1924 - 31. prosince 1925
'''První tajemník zakavkazského výboru Komunistické strany Sovětského svazu'''
* [[Sergo Ordžonikidze]] (Gruzínská SSR): 31. prosince 1925 - 8. prosince 1926
* [[Mamija Dmitrijevič Orachelašvili]] (Gruzínská SSR): 8. prosince 1926 - 27. listopadu 1927 - podruhé
* [[Aleksandr Ivanovič Krinickij]] (Gruzínská SSR): 27. listopadu 1927 - 8. května 1930
* [[Vissarion Vissarionovič Lominadze]] (Gruzínská SSR): 8. května 1930 - 19. listopadu 1930
* [[Lavrentij Kartvelišvili]] (Gruzínská SSR): 19. listopadu 1930 - 31. října 1931
* [[Mamija Dmitrijevič Orachelašvili]] (Gruzínská SSR): 31. října 1931 - 17. října 1932 - potřetí
* [[Lavrentij Pavlovič Berija]] (Gruzínská SSR): 17. října 1932 - 23. dubna 1937

--------

'''Spolupředsedové Rady unie ZSFSR'''

* [[Nariman Narimanov]] (Ázerbájdžánská SSR): 12. března 1922 - 15. ledna 1923
* +[[Polikarp Mdivani]] (Gruzínská SSR): do 4. prosince 1922; [[Šalva Eliava]] od 4. prosince 1922
* +[[Aleksandr Teodorosi Myasnikyan]] (Arménská SSR): 12. března 1922 - 15. ledna 1923

'''Spolupředsedové Ústředního výkonného výboru ZSFSR'''

* ''Za Arménskou SSR:''
** [[Sarkis Saakovič Ambartsumyan]]: 16. ledna 1923 - 15. dubna 1925
** [[Sarkis Meliksetovič Chanoyan]]: 15. dubna 1925 - 9. dubna 1927
** [[Sarkis Ivanovič Kasyan]]: 9. dubna 1927 - 27. února 1931
** [[Armen Artemi Ananyan]]: 27. února 1931 - 18. ledna 1935
** [[Sergo Nikolajevič Martikyan]]: 18. ledna 1935 - 5. prosince 1936

* ''Za Ázerbájdžánskou SSR:''
** [[Samed Aga Alijev]]: 16. ledna 1923 - 26. ledna 1930
** ''(funkce neobsazena):'' 26. ledna 1930 - 18. ledna 1931
** [[Gazanfar Machmud Musabekov]]: 18. ledna 1931 - 28. ledna 1932
** [[Sultan Medžid Efendijev]]: 28. ledna 1932 - 5. prosince 1936

* ''Za Gruzínskou SSR:''
** [[Michail Cchakaja]]: 16. ledna 1923 - 27. února 1931
** [[Filipp Macharadze]]: 27. února 1931 - 5. března 1935 - poprvé
** [[Aveli Enukidze]]: 5. března 1935 - 27. května 1935
** [[Filipp Macharadze]]: 27. května 1935 - 5. prosince 1936 - do února 1936 úřadující, potom řádně ve druhém funkčním období

'''Předseda Rady lidových komisařů ZSFSR'''

* [[Mamija Dmitrijevič Orachelašvili]] (Gruzínská SSR): 16. ledna 1923 - 9. června 1927 - poprvé
* [[Šalva Eliava]] (Gruzínská SSR): 9. června 1927 - 29. ledna 1929
* [[Mamija Dmitrijevič Orachelašvili]] (Gruzínská SSR): 29. ledna 1929 - 12. listopadu 1931 - podruhé
* [[Gazanfar Machmud Musabekov]] (Ázerbájdžánská SSR): 12. listopadu 1931 - 5. prosince 1936

== Galerie ==
<gallery>
File:Nadpechatka 40 tys. na marke 5 tys. rub.jpg|Gruzínská známka vydaná roku 1922
File:Soviet Propaganda in the Armenian SSR 1937.jpg| Plakát z roku 1937, slibující Arménům lepší budoucnost pod sovětskou nadvládou
File:Ordzhonikidze, Stalin and Mikoyan, 1925.jpg|Zleva: [[Anastáz Ivanovič Mikojan]], [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]] a [[Grigorij Konstantinovič Ordžonikidze|Grigorij Ordžonikidze]] - „Kavkazská klika“.
</gallery>

== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />

=== Literatura ===
* Blauvelt, T., ''Abkhazia: Patronage and Power in the Stalin Era'', Nationalities Papers, 2007, 35 (2): s. 203–232, Dostupné online na [[Digital object identifier|doi]]:[https://doi.org/10.1080/00905990701254318 10.1080/00905990701254318]
* Forestier-Peyrat, E., ''Soviet Federalism at Work: Lessons from the History of the Transcaucasian Federation, 1922-1936'', Jahrbücher für Geschichte Osteuropas, 2018. 65 (4): s. 529–559
* Hewitt, B.G., ''Abkhazia: a problem of identity and ownership'', Central Asian Survey, 1993, 12 (3): s. 267–323, Dostupné online na [[Digital object identifier|doi]]:[https://doi.org/10.1080/02634939308400819 10.1080/02634939308400819]
* Lang, D.M., A History of Modern Georgia, London: Weidenfeld and Nicolson, 1962.
* Saparov, A., ''From Conflict to Autonomy in the Caucasus: The Soviet Union and the making of Abkhazia, South Ossetia and Nagorno Karabakh'', New York City: Routledge, 2015, {{ISBN|978-0-41-565802-7}}
* Suny, R.G., ''The Making of the Georgian Nation'', druhé vydání, Bloomington, Indiana: Indiana University Press. 1994.

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}

{{Republiky SSSR}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Gruzie|Ázerbájdžán}}

[[Kategorie:Rané sovětské republiky]]
[[Kategorie:Dějiny Arménie]]
[[Kategorie:Dějiny Ázerbájdžánu]]
[[Kategorie:Dějiny Gruzie]]
[[Kategorie:Dějiny Abcházie]]
[[Kategorie:Zaniklé státy Evropy]]
[[Kategorie:Zaniklé státy Asie]]
[[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1922]]
[[Kategorie:Státy a území zaniklé roku 1936]]
[[Kategorie:Státy Post-Ruského impéria]]