Zákon o zrušení šlechty v Rakousku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Adelsaufhebungsgesetz / Zákon o zrušení šlechty
Gesetz vom 3. April 1919 über die Aufhebung des Adels, der weltlichen Ritter- und Damenorden und gewisser Titel und Würden.[1]
Předpis státu
Druh předpisu Spolkový ústavní zákon (ústavní zákon)
Obvyklá zkratka StGBl. Nr. 211/1919
Údaje
Schváleno 3. dubna 1919
Platnost 10. dubna 1919
(= datum zveřejnění)
Související předpisy
I Nr. 2/2008 (1. BVRBG)
změněn 1. ledna 2008

Zákon o zrušení šlechtyRakousku, respektive Německém Rakousku (německy Adelsaufhebungsgesetz) byl zákon přijatý parlamentem nově vzniklého státu Německé Rakousko 3. dubna 1919 po rozdělení rakousko-uherské monarchie na malé nástupnické státy. Téhož dne vstoupil platnost také bezprecedentní Zákon týkající se vyhoštění habsbursko-lotrinské dynastie a převzetí jejich majetku, tzv. Habsburský zákon.

Podobná nařízení v dalších nástupnických státech monarchie[editovat | editovat zdroj]

V monarchiích Maďarsku (s krátkou republikánskou přestávkou), Rumunsku, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a Itálii nevznikla potřeba nové právní úpravy šlechtictví. V Československu, kde sídlilo nebo vlastnilo pozemky velké množství šlechtických rodů někdejší Habsburské monarchie, byly zrušeny šlechtické tituly zákonem ze 3. prosince 1918. Jmenné přívlastky a tituly odkazující ke šlechtickému původu byly zakázány.[2] V Polsku byla šlechta zrušena v letech 1921–1935.

Iniciativy k novelizaci zákona[editovat | editovat zdroj]

V dubnu 2015 byl v Národní radě předložen návrh Zelených pod vedením Daniely Musiolové, k aktualizaci Šlechtického zákona, s hlavním požadavkem na zpřísnění postihů trestního ustanovení.[3][4] Ze strany vládních stran SPÖ a ÖVP byla vyjádřena podpora návrhu, strana NEOS podpořila návrh na celkovou revizi smyslu zákona.[5] Návrh však nebyl přijat. Podobný příspěvek poslance za Zelené, Sigrida Maurera byl v roce 2017 příslušným ústavním výborem Národní rady odročen na neurčito.[6]

V souvislosti s Maurerovým návrhem se novinář Hans Rauscher ironicky vyjádřil o „srdnatém a statečném nasazení v boji s nejpalčivějšími problémy naší doby“ a iniciativu označil jako „oživování 100 let staré fobie z aristokracie“.[7]

Kuriozity[editovat | editovat zdroj]

Podle rozsudku Zemského správního soudu ve Vídni z roku 2019 měl Karel Habsbursko-Lotrinský uvedený zákon porušit, když své internetové stránky pojmenoval karlvonhabsburg.at. Od trestu však muselo být upuštěno, neboť vyměřená pokuta 20 000 rakouských korun je irelevantní. Je tudíž z právního hlediska nejasné, zda má být použit přepočtový kurz rakouských korun, aby mohla být uložena pokuta.[8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Adelsaufhebungsgesetz na německé Wikipedii.