Přeskočit na obsah

Wikipedistka:Klokan1988/Pískoviště B

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Ladislav Sutnar (9. listopadu 1897 v Plzni13. listopadu 1976 v New Yorku, USA) byl designér, typograf, avantgardní umělec, „génius kompozice“.

Od roku 2014 je po něm pojmenována Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni.

Život[editovat | editovat zdroj]

Ladislav Sutnar se narodil do rodiny Václava a Rosalie Sutnarových jako nejmladší z 5 sourozenců. Otec pracoval jako technický státní úředník, a byl velkým propagátorem telefonních služeb v Plzni. Ladislav od mládí směřoval k výtvarnému umění. Maturoval na I. české státní reálce ve Veleslavínově ulici v Plzni, hned po jejím skončení z Plzně odešel a v roce 1915 nastoupil na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze. V říjnu, jako sedmnáctiletý, narukoval do rakousko–uherské armády, kde tři roky sloužil na frontě na Balkáně a v Rusku. Přesto dál toužil po vzdělání a svoji půlroční dovolenou v roce 1918 využil k jednosemestrovému studiu architektury a po válce se vrátil k řádnému studiu na Uměleckoprůmyslové škole. Studoval užitou grafiku a malbu v ateliéru Františka Kysely. Souběžně studoval matematiku a deskriptivní geometrii na Českém vysokém učení technickém.

Od počátku 20. let se Sutnar více a více zapojuje do uměleckého života Československa. V roce 1921 na 1. výstavě Svazu československého díla poprvé předvedl své dřevěné hračky. Jako člen Umělecké besedy vystavoval kresby krajin a jeho plakáty byly zařazeny do reprezentativní výstavy Československý plakát 1895–1923 pořádané roku 1923 ve Stuttgartu. A právě tento rok byl pro Sutnara důležitým mezníkem. Ukončil studium u profesora Kysely. Oženil se v Plzni s Františkou Kubšovou a nastoupil na místo učitele na gymnázium v Pardubicích. Tam učil jen roka a poté nastoupil na stejně zaměřené místo v Praze. Zde našel další možnosti využití svého výtvarného nadání a organizačních snah.

Dalším důležitým jeho zájmem bylo loutkové divadlo, který ho přivedl k navrhování dekorací a loutek. Své první návrhy dekorací předvedl v roce 1921 na loutkařské výstavě v Topičově salonku v Praze. Přijal nabídku Josefa Skupy a podílel se na dekorativní výmalbě hlediště Divadla Feriálních osad v Plzni. V roce 1924 jeho snaha prosadit se v loutkařské tvorbě vyústila v úzkou spolupráci s nově založenou loutkovou scénou Drak v pražském Dělnickém domě.

Souběžně s loutkami začaly vznikat návrhy hraček. Z jednoduchých dílů z pestře barevně lakovaného dřeva jsou vyrobeny pohyblivé modely dopravních prostředků – aut, tramvají a vláčků. Vznikají stavebnice měst, které podporují tvořivost a představivost. Za tyto stavebnice byl Sutnar oceněn stříbrnou medailí na Mezinárodní výstavě dekorativního umění a průmyslu v Paříži v roce 1925. Následoval vznik stavebnice Tovární město, které se stalo základní verzí proslulého projektu Buil the Town, ten vznikl v prvních letech americké emigrace. V roce 1930 navrhl sérii jednoduše stylizovaných figurek zvířat –mrože, velblouda, nosorožce a slona, které doplnil kolečky.