Wikipedista:Wellnerová/Odo Taschek
| JUDr. Odo Ritter von Taschek | |
|---|---|
 | |
| Narození | 10. listopadu 1886 Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 11. června 1946 Československo |
| Příčina úmrtí | sebevražda |
| Místo pohřbení | hřbitov v Nezamyslicích |
| Bydliště | vekostatek Mačice |
| Národnost | česká, německá |
| Občanství | ČSR |
| Vzdělání | vysokoškolské |
| Povolání | velkostatkář |
| Majetek | statek Mačice |
| Rodiče | Carl von Taschek Franziska Taschek, rozená Kräutner |
| Příbuzní | Paul Ritter von Taschek (bratranec) Anna von Taschek (bratrancova manželka) |
| Podpis |  |
Odo Franz Carl Ritter von Taschek[1][2][3] (10. listopadu 1886 – 11. června 1946) byl syn Carla von Tascheka[4]. Jeho matkou byla Franziska, rozená Kräutnerová. Byl vnukem Franze Tascheka, rakouského a právníka, velkostatkáře a politika, který byl v 60. letech 19. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady. Měl pět sourozenců, z nichž se dospělosti dožily jen dvě sestry: Klaudie a Ida. Poslení roky jeho života a hlavně jeho sebevražda jsou stále předmětem mnoha příběhů, pověstí a kontroverzí.
Deníky
[editovat | editovat zdroj]Odovy poslední dny před sebevraždou jsou velmi dobře zdokumentovány dvěma deníky: jeho bratrance Paula Tascheka a další příbuzné Elsy Wellnerové. Existují ještě sepsané vzpomínky dalších pamětníků.
Život
[editovat | editovat zdroj]V roce 1924 se Odo přestěhoval do Mačic u Sušice. Jako majitel mačického zámku zde vedl poklidný život. 1. prosince 1930 se uskutečnilo československé sčítání lidu a při této příležitosti se Odo Ritter von Taschek a jeho příbuzní (bratranec Paul Ritter von Taschek s manželkou Annou) navzdory německému jménu a původu přihlásili za Čechy.
Velkostatkář Taschek z Mačic často přispíval na divadlo, na kostel a hlavně dbal na požární sbor – přispíval 100 Kčs, bylo na tu dobu dost peněz a měl vždy radost, že hasiči ho přišli osobně pozvat na ples nebo na cvičení. Druhou světovou válku prožil na svém zámku v Mačicích. Prakticky ale ihned po konci války se stal Odo Taschek trnem v oku místních stoupenců nového režimu, kteří jej jako Němce obvinili ze spolupráce s nacisty a lidé jej proto začali nenávidět a pronásledovat. Obvinění z nacistické kolaborace nebylo pravdivé, jak dokládají výpovědy jiných pamětníku[5]. Odo, Paul a jeho manželka Anna Taschekovi se snažili získali “Osvědčení o státní a národní spolehlivosti“ a „Potvrzení o politické spolehlivosti“, ale tato spolehlivost jim byla odmítnuta. Ne ovšem proto, že by napomáhali třetí říši, ale ze zištních důvodů místních a i úřadů.
Konfiskace zámku
[editovat | editovat zdroj]20. června přichází do zámku nový “nucený správce” statku a 20. září byl majitel vyzván Okresním národním výborem k vyklizení zámku. Dva dny poté, 22. září 1945, byla provedena konfiskace zámku.
Z deníku Paula Tascheka
- 20.06.1945 – přichází nový nucený správce
- 20.09.1945 – Odo je vyzván Okresním národním výborem k vyklizení zámku
- 22.09.1945 – provedena konfiskace zámku
Pokus o sebevraždu
[editovat | editovat zdroj]V pondělí 22. září 1945 se již dlouho zkoušený člověk rozhodl ukončit svůj život. Byl nalezen v mladotickém lese. Dávka Veronalu, kterou si vzal, ale nestačila na jeho mohutnou postavu. Byl převezen do nemocnice a po několika dnech byl propuštěn, plně zotavený. Do Mačic se již nevrátil. Po zbytek svých dní bydlel u sedláka Pravdy v Daměticích, kde pracoval jako traktorista.
Z deníku Elsy Wellnerové
- 23.9.1945 - Paul přichází viditelně rozrušený … na Paulově domě visí plakát o zabavení …Paul vypráví, že včera byli u nich opět 4 lidi ze Sušice a ignorující přihlášení Taschekových z roku 1930 zkonfiskovali zámek. Odo běsnil, určil svůj odchod ze zámku až na pondělí. „To je ale teď všechno už v pořádku, Odo je už dávno mrtvý.“, řekl Paul – údajně včera večer v 10 hodin od nich odešel jako vždy, a už se nevrátil. Paul se domnívá, že se otrávil, ohlásil jeho nepřítomnost dnes na policii. Odo se netajil svým úmyslem ukončit svůj život, nechal ještě pro truhláře snést různá prkna z půdy, která si kdysi nechal nařezat z určitého zamilovaného stromu v Kalenicích pro svou rakev. (Přitom mu bylo řečeno, že prkna jsou rovněž zkonfiskována.)
- 28.9.1945 - přichází Paul viditelně zdrcený. Ubohý, nejubožejší. Říká, že nám přichází oficiálně sdělit, co se stalo, protože kolují nejrůznější fámy. V pondělí 24.9. se vydal na cestu, aby hledal Oda, protože ho nenašli v Kalenicích, šel do Mladotic. Vzal s sebou, protože už byl velmi unavený, zahradníka z Tažovic. Skutečně našli Oda na pasece ztuhlého a studeného, čepici, brýle a tabatěrku vedle sebe, ale ruce se ještě pohybovaly. Paul se vrátil do Tažovic pro pomoc. Telegrafovali pro pomoc do Strakonic, odkud přijelo auto a dopravili ho do nemocnice. … Paul telefonoval z Volenic, dozvěděl se jen, že Odo žije. Paul jel ve čtvrtek do Strakonic za Odem. Ten ho poznal, objal ho s pláčem a údajně svým spolupacientům řekl jen „nechte mě umřít“.
- 30.9.1945 - Paul přišel velmi unavený. Šel už v 5 hodin do Mladotic, hledat Odovy brýle (nenašel je). Anny byla v pátek a v sobotu ve Strakonicích. I ji Odo poznal a plakal. Dlouze se na ni díval a řekl: „Ty jsi živá, oni tě nezabili.“. V určitém směru ale už zřejmě myslí jasně, neboť řekl, že by chtěl jít jako traktorista k Pravdovi, který velice mile při návštěvě nabídl mačickým pro něho pokoj. Ostatně se leccos objasnilo. Paulův dům byl údajně v neděli obklopen 4 strážemi, jeden četník byl v zámku. Když chtěl jít Odo v 10 hodin domů, viděl zřejmě lidi a šel, nebo běžel k Frymburku, kam ho lidi pronásledovali. Sešel dolů k potoku, kde se schoval, zatímco pronásledující lidé běželi dál po silnici. U Paula prý neustále někdo zvoní a lidi hlásí různé fámy. V pátek se prý vedlo Odovi hůře.
- 1.10.1945 - Odo je prý v pořádku a má asi být brzy propuštěn.
Rok 1946
[editovat | editovat zdroj]Auto
[editovat | editovat zdroj]Po několika měsících zdánlivého klidu Národní výbor v dubnu 1946 nařídil, aby Odo Taschek státu odevzdal i své auto. Před očima šokovaných svědků Odo svůj automobil rozmlátil kladivem. Někteří horliví spoluobčané se jej pokusili chytit. Říkalo se, že ho začali honit v lese a stříleli po něm. Kauza “rozmlácené auto” se do Odova života ještě jednou vrátila, když dostal předvolání k Sušickému soudu, kde se jednalo o tom, zda-li zničené auto bylo ještě stále v jeho vlastnictví nebo bylo již matejkem státu. Podle dostupných informací soud konaný 14. května dopadl ve prospěch žalovaného.
Z deníku Paula Tascheka
- 14.05.1946 – Odo byl kvůli zničení auta v Sušici; soudce potvrzuje jeho právo
Tři verze jeho úmrtí - Sebevražda a pohřeb
[editovat | editovat zdroj]Existují tři vyprávěné verze jeho smrti. Podle první byl honěn po lese a zastřelen některými horlivými spoluobčany (jsou dokonce zprávy, že jeho mrtvé tělo naaranžovali jako sebevraždu). Druhá verze mluví o tom, že se Taschek zastřelil sám, aby nebyl chycen pronásledujícím lynčujícím davem. Třetí varianta (pravděpodovně ta nejvíce pravdivá) vyplývá ze studia deníků dvou jeho příbuzných a jednoho sepsaného svědectví pamětnice událostí.
10.06.1946 byl Mačický statek rozparcelován. Rozdělily se pole, louky a dobytek. Zámek byl rozkraden a vše bylo odneseno. To bylo poslední kapkou pro bývalého majitele. Odo von Taschek si opatřil zbraň a druhý den po oznámení parcelace, 11. června, se zastřelil v nedalekém lese. U jeho těla se našly tři dopisy: jeden sedlákovi Pravdovi, jeden knězi v Nezamyslicích a třetí pro Annu (bratrancova manželka). Druhý den po jeho sebevraždě byly zabaveny všechny Odovy dokumenty. I z tohoto důvodu se dochovala pouze jeho jediná fotografie. Všechny dokumenty byly odneseny úřady neznámo kam. Jako sebevrah nemohl být pohřben v rodinné volenické hrobce, kde odpočívá jeho otec Carl Ritter von Taschek. Rovněž kvůli jeho šlechtickému původu nesměl být ani jeho hrob označen jménem. 13.06.1946 byl pohřben v Nezamyslicích.
Z deníku Elsy Wellnerové
- 11.06.1946 - Odo se zastřelil - … prý ho našli četníci v lese mezi Domorazy a Žichovicemi. Je to příšerné … Tak uhnala smečka svou oběť. … večer jdu k truhláři. Tam vidím převelikou rakev – pro Oda, byl urostlý, skoro 2 metry. Jdu domů a dělám věnec, bílé růže a všechny druhy větviček.
- 13.6.1946 - Pohřeb je ve 4 hodiny, podle Odova přání v Nezamyslicích … celé dopoledne váhám, jestli jet. Bylo by mi potřebou doprovodit ho naposledy. Stále vidím před sebou tu obrovskou rakev, ale i jeho samého … Ve 4 hodinu hraju na jeho památku hodinu Beethovena, kterého miloval, začínám Sonátou měsíčního svitu …
Z deníku Paula Tascheka
- 13.06.1946 – s Annou na Odův pohřeb, který místní farář dobře vedl. Vraceli jsme se s Pravdou.
Z deníku Elsy Wellnerové
- 14.6.1946 - Odpoledne přichází Paul. Chudák! … Odo prý odešel od Pravdů v úterý, řekl, že možná pojede do Sušice … Pak ho našli v lese, vedle něho list, na kterém stálo, že má ten, kdo ho najde, zacházet opatrně se zbraní, je ještě nabitá. Že odchází dobrovolně a nikoho neobviňuje. 3 dopisy – jeden Pravdovi, jeden knězi v Nezamyslicích (tyto dva psané už v neděli inkoustem), třetí pro Annu (psaný tužkou, zřejmě než se zastřelil) … jeden z přivolaných četníků prý řekl: „Toho není škoda, vždyť je to Němec,“ lékař prý odpověděl: „Jen si dejte pozor.“ Když pak našli legitimaci, četník se prý omluvil. (!)
Z deníku Paula Tascheka
- 16.06.1946 – tři dny po pohřbu Oda slavnostní předání dekretů v mačickém zámku k parcelaci mačického statku
Svědectví pamětnice
[editovat | editovat zdroj]Pamětnice jeho života o něm napsala: “Nikomu nic neudělal! Pohřbili ho na hřbitově v Nezamyslicích u zdi jako žebráka. Byl to člověk jistě trochu zvláštní, ale absolutně spravedlivý, věrný svým zásadám, svým způsobem “poslední rytíř”.”
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Paul Ritter von Taschek (bratranec) -
Anna von Taschek -
Franziska Taschek (matka) -
Carl von Taschek (otec) -
Ida von Taschek (sestra)
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj][[Kategorie:Rytíři]] [[Kategorie:Čeští šlechtici]] [[Kategorie:Rakouští šlechtici]] [[Kategorie:Narození v roce 1886]] [[Kategorie:Politické procesy]] [[Kategorie:Benešovy dekrety]] [[Kategorie:Vyvlastňování a konfiskace po 1945]] [[Kategorie:Parcelace pozemků]] [[Kategorie:Kolektivní vina]] [[Kategorie:Pováleční osudy velkostatkářů]]
- ↑ GEDBAS: Odo TASCHEK. gedbas.genealogy.net [online]. [cit. 2024-09-14]. Dostupné online.
- ↑ Kalenice - dějiny - Taškové. www.kalenice.cz [online]. [cit. 2024-09-14]. Dostupné online.
- ↑ Místopis Jihozápadních Čech Kladruby. www.mistopis.org [online]. [cit. 2024-09-14]. Dostupné online.
- ↑ ŠOBR. Kladruby vesnicka ve znameni draka. Kladruby vesnicka ve znameni draka [online]. Svazek obcí středního Pootaví, 2017 [cit. 2024-09-14]. Dostupné online.
- ↑ NOVÁK, Ladislav. obec Bukovník. Obec Bukovník [online]. ypos, tiskařské závody, s.r.o., závod 4 Klatovy, 2011 [cit. 2024-09-14]. Dostupné online.