Wikipedista:Robin Jezyna/Mary Church Terrell

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Mary Church Terrell, přechýleně Terrellová, (28. září 1863, Memphis - 24. července 1954, Annapolis) byla lidskoprávní aktivistka v USA, feministka, učitelka, spisovatelka a historička. Zasazovala se o zrovnoprávnění afroamerického obyvatelstva a o volební právo žen.[1][2][3]

Mary Church Terrell

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Pocházela z ekonomicky zabezpečené rodiny žijící na Jihu Spojených států, oba její rodiče byli osvobození otroci úspěšní ve svém podnikání. Matka, Louisa Ayres, vedla kadeřnický salon, a otec, Robert Reed Church, obchodoval s nemovitostmi. Rodiče ji přesto poslali už jako dítě do školy do Ohia, státu Severu. Vystudovala klasická studia na Oberlin College, která jako první vysoká škola v USA přijímala studenty bez ohledu na rasu a gender. Absolvovala studijní pobyt v Evropě. V roce 1888 se stala jednou z prvních afroamerických žen, které získaly magisterský titul (společně s Annou J. Cooper).[4][5]

Práce učitelky[editovat | editovat zdroj]

Pracovala jako učitelka na vysoké škole Wilberforce College v Ohiu a následně ve Washingtonu, D.C. na střední škole pro „barevné“ M Street High School. Její otec nebyl nakloněn tomu, že se rozhodla pracovat, a to ze dvou důvodů: Za prvé by neměla zabírat pracovní místo někomu, kdo na rozdíl od ní potřebuje vydělávat peníze. Za druhé by podle něj „správná dáma“ na Jihu neměla pracovat.[6]

Kvůli svatbě s Robertem H. Terrellem ve věku 28 let (r. 1891) musela z pozice učitelky odejít. Terrellovi měli dvě děti, jedno vlastní a jedno adoptované.

Práce v hnutích za práva Afroameričanů a Afroameričanek[editovat | editovat zdroj]

Terrell byla aktivní sufražetka, angažovala se v National American Woman Suffrage Association (Národní americká asociace za volební právo žen).[7] Upozorňovala na to, že afroamerické ženy čelí dvojímu znevýhodnění – jako ženy a jako Afroameričanky. Začala také vystupovat proti lynčování Afroameričanů bílým obyvatelstvem po boku Idy B. Wells. Podnětem k tomu byl případ lynčování z roku 1892, při kterém byl zavražděn její přítel z dětství Thomas Moss.[8] Věřila, že cesta ke zlepšení postavení afroamerického obyvatelstva vede skrz zajištění rovných příležitostí ve vzdělávání, v zaměstnání a skrz komunitní práci. Její heslo „Lifting as We Climb“ (volně přeloženo jako „Stoupáme, a tím pozvedáme“) se stalo mottem organizace National Association of Colored Women (Národní asociace barevných žen, NACW), kterou spoluzaložila v roce 1896 a pět let byla její předsedkyní. Toto heslo vyjadřuje přesvědčení, že když uspějí jednotlivkyně, povede to ke zlepšení postavení celé skupiny.[2]

Vystupovala jako řečnice a přednášející v USA i v Evropě a psala do novin a časopisů.[9] Podílela se na vzniku a fungování řady organizací bojujících za práva Afroameričanů a Afroameričanek. V roce 1909 se připojila ke skupině lidí zakládajících National Association for the Advancement of Colored People, která se stala masovou a vlivnou organizací v boji za občanská a politická práva Afroameričanů.[10] Byla také aktivní v Republikánské straně. Po druhé světové válce úspěšně bojovala proti rasové segregaci v restauracích ve Washingtonu. Při svých snahách o společenskou změnu využívala různé taktiky, kromě (komunitního) organizování, psaní a přednášení např. také právní žaloby, bojkoty, demonstrace s transparenty a blokády.[2][11]

V roce 1940 vydala autobiografii A Colored Woman In A White World (Barevná žena v bílém světě), ve které vylíčila své vlastní zkušenosti s genderovou a rasovou diskriminací.[4] Její celoživotní dílo přispělo k tomu, že se americká historiografie začala více zajímat o historii Afroamerických žen, a také k přehodnocení představy o práci historičky.[3]

Zemřela ve věku 90 let roku 1954. Bylo to dva měsíce poté, co Nejvyšší soud prohlásil segregaci ve veřejných školách za protiústavní (případ Brown v. školní rada Topeky).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Mary Eliza Church Terrell | American social activist. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2021-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c DEBRA, Michals. Mary Church Terrell. National Women's History Museum [online]. 2017 [cit. 2021-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b RAMDANI, Fatma. Mary Church Terrell (1863-1954): A Black Woman Pioneer Historian: From the Margin to the Center Stage. IdeAs. Idées d'Amériques. 2020-10-01, čís. 16. Dostupné online [cit. 2021-02-07]. ISSN 1950-5701. DOI 10.4000/ideas.9327. (anglicky) 
  4. a b STEPTOE, Tyina. Mary Church Terrell (1863-1954) [online]. [cit. 2021-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Mary Church Terrell. Mary Church Terrell: An Original Oberlin Activist [online]. [cit. 2021-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Mary Church Terrell: Labor. Mary Church Terrell: An Original Oberlin Activist [online]. [cit. 2021-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Mary Church Terrell: Suffrage. Mary Church Terrell: An Original Oberlin Activist [online]. [cit. 2021-02-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. The People's Grocery Lynchings (Thomas Moss, Will Stewart, Calvin McDowell). The Lynching Sites Project of Memphis [online]. [cit. 2021-02-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Mary Church Terrell: Writer. Mary Church Terrell: An Original Oberlin Activist [online]. [cit. 2021-02-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. UNIVERSITY, © Stanford; STANFORD; CALIFORNIA 94305. National Association for the Advancement of Colored People (NAACP). The Martin Luther King, Jr., Research and Education Institute [online]. 2017-06-12 [cit. 2021-02-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Mary Church Terrell (U.S. National Park Service). www.nps.gov [online]. [cit. 2021-02-07]. Dostupné online. (anglicky)